Vážení chovatelé, u příležitosti 20 let intenzivní spolupráce s prof. Van Saunem, které si v naší společnosti MIKROP ČEBÍN a. s. velmi vážíme, jsme si pro vás připravili krátký rozhovor s tímto celosvětově uznávaným odborníkem na výživu přežvýkavců a koní. Po celou tuto dobu je prof. Van Saun školitelem našich specialistů především v oblasti výživy, managementu a podmínek ustájení skotu. V roce 2020 prof. Van Saun ze známých důvodů do ČR bohužel nedorazil, proto s ním byl nastartován systém e-learningových setkání, ve kterém chceme i letos pokračovat. Pevně však věříme v naše brzké osobní setkání.
Robert John Van Saun, DVM, MS, Ph.D.
profesor veterinárních věd, Extension Veterinarian, Penn State University
Doktor Robert Van Saun je profesorem veterinárních věd a veterinárním specialistou na oddělení veterinárních a biomedicínských věd Pensylvánské státní univerzity. Své veterinární vzdělání získal na Michiganské státní univerzitě, kde působil i jako rezident. Vědecký titul Ph.D. získal v oboru výživy přežvýkavců na Cornellské univerzitě.
Je držitelem diplomů americké veterinární společnosti pro výživu a americké společnosti pro reprodukci. Pracoval také v soukromé veterinární praxi, a to v New Yorku, Michiganu a na klinice Oregonské státní univerzity. Robertovo působení je různorodé, a to od přednášení na fakultě přes poradenství, terénní poradenství až po klinické vyšetřování zvířat přímo na farmách.
Ve výzkumné a edukační činnosti se věnuje provázanosti výživy, zdravotního stavu a užitkovosti zvířat se specializací na výživu březích zvířat a vlivů této výživy na následnou užitkovost. Ve výzkumu se cíleně věnuje problematice metabolismu tranzitních krav, vývoji nových diagnostických metod pro monitoring metabolického profilu zvířat, minerálnímu a vitamínovému metabolismu březích zvířat, modelování činnosti bachoru a živinovým požadavkům zvířat. Druhově se Robert specializuje na výživu dojeného a masného skotu, koní a malých přežvýkavců.
Od roku 2001 pravidelně létá do Evropy, kde zejména v ČR a na Slovensku vzdělává jak poradce a specialisty v oblasti výživy a krmení zvířat, tak i samotné chovatele. Jeho aktivity v oblasti poradenství se v současné době rozšiřují i do dalších zemí EU. Profesor Van Saun je celosvětově uznávaným a velmi vyhledávaným přednášejícím (Evropa, Austrálie, Jižní Amerika apod.).
Na svém kontě má více než 62 původních vědeckých prací, kterých je autorem nebo spoluautorem.
Ve volném čase, který rád tráví se svou manželkou, nejraději odpočívá na své chatě v pohoří Adirondack, kde se mj. věnuje rybaření a plavbě lodí. Společně s manželkou žijí na State College (PSU). Jejich dva synové slouží v americké armádě.
Poprvé jste přijel do České republiky v roce 2001 na pozvání Ing. Jiřího Kadečky. Jaké byly vaše první pocity ze země bývalého východního bloku?
Bylo pro mě velmi zajímavé navštívit stát bývalého východního bloku a na vlastní oči vidět dopady ruské okupace a vývoj země k nové a svobodné společnosti. Byl jsem samozřejmě trochu nervózní z toho, co jsem slyšel o postkomunistických zemích v amerických zprávách. A mé obavy se nerozplynuly ani po přistání v Praze. Na letišti čekali vojáci se samopaly, kteří vyžadovali, aby každý prošel dezinfekční vanou. Důvodem bylo samozřejmě propuknutí slintavky a kulhavky v Británii a v některých částech Evropy. Když se ohlédnu zpět, bylo mé rozhodnutí přijmout pozvání Jiřího Kadečky a přijet do České republiky jedním z nejlepších, která jsem kdy učinil (samozřejmě když nepočítám rozhodnutí vzít si svou ženu a mít s ní děti). Setkávání s českými kolegy a navázání spolupráce s nimi mi hodně dalo.
Jak vás ovlivnilo české prostředí a lidé, se kterými jste se zde setkal během vaší první návštěvy?
Musím se přiznat, že můj první dojem z Prahy hned po příjezdu tak trochu naplnil moje obavy. Sešlé budovy a prostředí byly odrazem obtíží, kterým čelili čeští lidé potýkající se s důsledky sovětské okupace. Jedním z nejzajímavějších aspektů mých návštěv České republiky za posledních 20 let byly změny ve společnosti a postupné zvyšování životní úrovně a prosperity země. Stejně tak se zlepšovaly farmy, které jsem za tu dobu navštívil. Všichni lidé, se kterými jsem se v ČR setkal, byli otevření a vstřícní. Mám z českých lidí mimořádně příznivý dojem a mnohá přátelství, která jsem zde navázal, jsou toho důkazem.
V roce 2002 jste ve své přednášce představil českým chovatelům a výživářům Cornellský systém výživy skotu, který přinesl změnu v našem chápání výživy a krmení přežvýkavců. Myslíte si, že to bylo nejdůležitější téma z těch, která jste v ČR za 19 let prezentoval?
V určitém ohledu ano. Věřím, že moje přednáška o Cornellském systému hodnocení sacharidů a dusíkatých látek (CNCPS) měla dlouhodobý vliv na porozumění výživě přežvýkavců výživáři a univerzitními odborníky v České republice. Myslím si, že rozšíření této koncepce mezi výživáře, kteří se zúčastnili mé přednášky, znamenalo změnu pohledu na výživu přežvýkavců. Moje úplně první přednáška o výživě a péči o krávy v tranzitním období byla zřejmě jednou z těch významnějších, protože následovala další pozvání do ČR. Kdybych na posluchače neudělal dojem hned napoprvé, možná bych nebyl do České republiky opakovaně zván po tolik let.
Během návštěv České republiky jste viděl mnoho chovů. Pokuste se porovnat jejich úroveň v době krátce po roce 2000 a dnes s americkými farmami.
Co jsem viděl během svých prvních návštěv, byli tvrdě pracující chovatelé dojnic, kteří se snažili dosáhnout co nejlepších výsledků v nelehkých podmínkách. Zjistili jsme, že problémy spojené s produkcí objemných krmiv na mnoha farmách vyplývaly ze špatné komunikace mezi různými složkami provozu. Jednou z důležitých otázek, které jsme se věnovali, bylo rozpoznání nedostatků v technologiích ustájení a jejich vliv na komfort krav. Zahrnovaly především nevhodnou velikost boxových loží v poměru k velikosti krav, uspořádání krmiště, nedostatečný odvod přebytečného tepla a špatnou ventilaci (efektivní eliminace tepelného stresu). Postupem času jsem však viděl výrazné změny v konstrukci stájí, které se dostaly na americkou úroveň. Bylo povzbudivé vidět tyto změny a jejich dopady na farmy. Věřím, že se tak zvýšila konkurenceschopnost českých chovatelů dojených krav ve světě.
V posledních letech jste cestoval do mnoha zemí světa. Jak hodnotíte celkovou úroveň českých chovatelů a šlechtitelů skotu z globální perspektivy?
Můj názor je takový, že české chovy dojnic se výrazně zlepšily a Česká republika se stala konkurenceschopným výrobcem mléka v rámci EU. Zvýšení efektivity produkce mléka, které jsme iniciovali v mnoha chovech, určitě svědčí o schopnostech českých chovatelů. Myslím si, že se zdokonalením výživy a konstrukce boxových loží nyní čeští chovatelé dokážou lépe využít plemenářskou práci ke zlepšení užitkovosti krav. Vždy jsem obdivoval vysokou užitkovost chovů českého strakatého skotu. Čím víc toho vím o českých farmách, tím víc oceňuji, co toto plemeno dokáže.
Jaká jsou nejvýznamnější pozitiva a negativa, se kterými jste se setkal v českých chovech?
To je složitá otázka a klidně bychom mohli této diskusi věnovat celodenní seminář. Jedním z nejdůležitějších pozitiv je podle mě vstřícnost českých chovatelů k navrhovaným zlepšením a jejich ochota je realizovat a jít kupředu. Jednou z věcí, která mě na amerických mléčných farmách opravdu frustruje, je nedostatek pozitivního přístupu ke změnám a malá ochota naslouchat upozorňování na nedostatky v chovu dojnic. Uvědomuji si, že čeští chovatelé ne vždycky souhlasí s mým hodnocením a doporučeními, ale mám pocit, že poslouchají a pečlivě zvažují moje návrhy. Myslím si, že toto je velké pozitivum českých mléčných farem – jejich vstřícnost k novým nápadům a možnostem zlepšení.
Dlouhodobě mi dělá starosti situace, v níž se nachází mnoho českých chovů dojnic. V současných ekonomických podmínkách mají farmy často omezené možnosti investic. Stále si myslím, že nedostatečný komfort krav je významným negativním faktorem v českých chovech, zejména pomalý odvod tepla a neadekvátní osvětlení. V mnoha chovech jsem poukazoval buď na malý počet ventilátoru zajišťujících cirkulaci vzduchu nebo jejich nevhodné rozmístění. Vzhledem ke klimatickým změnám je velmi důležité minimalizovat negativní dopady tepelného stresu u skotu v každé kategorii a fázi cyklu, abychom mohli zlepšit užitkovost a ziskovost. Existují pádné vědecké důkazy příznivého vlivu vhodného osvětlení stájí (intenzita a trvání) na mléčnou užitkovost. Příliš mnoho českých chovů dojnic nemá dostatečné osvětlení pro stimulaci produkce mléka.
Myslíte si, že zemědělství dokáže zabezpečit výživu lidstva na základě čistě tržních mechanismů, nebo je potřeba je regulovat formou dotací či jiných ekonomických nástrojů?
To je také velmi komplikovaná otázka. Nejsem úplně obeznámen s tvorbou tržních cen mléka a marketingovými strategiemi odvětví. Jsem přesvědčen, že mléko je nepostradatelnou a vysoce kvalitní potravinou pro stále početnější lidskou populaci. Ne každá země má zdroje nebo vhodné podmínky k tomu, aby efektivně a ekonomicky dokázala produkovat mléčné výrobky. Výzvou, které svět čelí, je distribuce potravin ze zemí schopných jejich efektivní a trvale udržitelné produkce. Příliš mnoho zemí chrání své odvětví produkce mléka dotacemi nebo regulacemi exportu a importu. Nemyslím si, že se tato situace na světovém trhu v blízké budoucnosti změní. Většina zemí v Evropě a v Severní Americe má v důsledku svých produkčních systémů problémy kvůli cenám na světovém trhu, na rozdíl třeba od Nového Zélandu. Státy by měly podporovat vlastní sektor produkce mléka, zejména stimulací spotřeby různých mléčných výrobků. Neznám žádné použitelné příklady, jak změnit lokální nebo světový trh tak, aby byli více podporováni výrobci mléka, ale budu se dál snažit motivovat farmáře, aby pečlivěji sledovali své výrobní náklady a dokázali za mléko získat maximální cenu.
