Výživě a krmení březích bahnic a jehnic se mnohdy nevěnuje taková pozornost, jak by si vyžadovala její důležitost. V této fázi reprodukčního cyklu se významnou měrou rozhoduje o následující laktaci i zdraví mláďat. Přestože bahnice v tomto období neprodukují mléko, vyplatí se napřít úsilí na zajištění adekvátní výživy budoucích matek a dát tím všechny předpoklady k vysoké produkci kvalitního mleziva a mléka a silných životaschopných jehňat. Následky chyb ve výživě z období jednoho měsíce před porodem se v laktaci nedají zcela odstranit.
Ekonomickou efektivitu produkce ovčího mléka u mléčných plemen (a jatečných jehňat u masných plemen) nejvíce ovlivňuje zvýšení mléčné užitkovosti, úspěšnost zabřezávání bahnic a jehniček, produkční dlouhověkost ovcí a množství jehňat ve vrhu.
Z toho vycházíme při stanovování produkčních cílů:
– Co nejvyšší mléčná užitkovost bez negativního dopadu na reprodukci (minimální ztráta hmotnosti)
– Zlepšení reprodukce ovcí
– Optimalizovaný růst a vývoj jehňat
Všech těchto cílů lze dosáhnout pomocí dobré výživy, zvláště pak u vysokobřezích ovcí! Při každém zásahu do krmné dávky je vždy třeba posuzovat dopad na ekonomiku. Snažíme se zvyšovat produkci mléka tak, abychom zefektivnili chov a abychom měli co nejvíc odchovaných jehňat. Ale to, jak zasahujeme do výživy laktujících zvířat, nemá takový význam jako správné krmení vysokobřezích ovcí. O mléčné užitkovosti laktujících zvířat se rozhoduje už před porodem!
Tráva ve výživě ovcí dominuje…
Ještě příliš často se setkáváme s názory, že výživa ovcí není nic, čím bychom se museli více zabývat. Ve vegetačním období využíváme pastvu, v zimě travní senáž nebo seno (často bez znalosti obsahu živin) a během laktace krmnou směs pro kojící bahnice. Ale…je nutné znát, jak jednotlivé krmné doplňky fungují a jaký mají vliv na produkci zvířat, abychom je efektivně využili. Dokonce i v extenzivním chovu potřebujeme znát principy a filozofii pastvy a chovu ovcí. Musíme si uvědomit, že dominantní složkou krmných dávek ovcí je tráva, která prochází během vegetace několika růstovými fázemi (roste, dospívá, reprodukuje se…) a během těchto fází mění svoje výživové a nutriční vlastnosti. Ty jsou ovlivněny i dalšími faktory (hnojením, srážkami, teplotou, kvalitou půdy apod.). Krmení sena nebo senáže bez znalosti obsahu živin nestačí! Bohužel často vnímáme jen, že starší porost v květu a po něm poskytuje nejvyšší výnos hmoty a na seno se dobře suší. Stárnutím rostliny přibývá hmoty dřevnatějících stonků na úkor listů. Dospělé rostliny jsou nejméně výživné. Nejvyšší obsahy bílkovin, cukrů a minerálů jsou v nejranějších růstových fázích, kdy ale bývá výnos hmoty nižší, zvláště u hůře živených extenzivních porostů. Jetele a vojtěšky do fáze butonizace poskytují hmotu s obsahem ještě cca 18–20 % NL. Kvalitní hmotu z travních porostů s obsahem NL nad 15 % získáme obvykle jen do fáze prodlužování, tj. ještě před metáním (nikoliv na jeho počátku), a to znamená obvykle 1. seč na počátku května či v jeho první polovině. O tom, kolik hmoty v této fázi sklidíme, rozhoduje (kromě vláhy a teplot) především úroveň hnojení. Rostlina má geneticky naprogramovanou potřebu zabezpečit potomstvo, proto při nouzi, stresu (a tím je i sucho, nedostatek živin) se snaží veškerou svou energii vložit do tvorby semen. V suchých letech nebylo výjimkou spatřit kvetoucí jetel při výšce porostu do 15 cm (!), tj. už v této výšce rostliny došlo k zastavení růstu a dramatickému zestárnutí rostliny, která všechny síly věnovala kvetení a následné tvorbě semen při současné ztrátě obsahu bílkoviny pod 12 %. Příznivé vláhové podmínky a dobrá úroveň hnojení prodlouží období intenzivního růstu a oddálí dospívání rostlin. Sklízíme-li včas, máme pak kromě hmoty i vysokou koncentraci živin ve hmotě. V provozních podmínkách zemědělského podniku na Českolipsku jsme při porovnání vzorků zelených rostlin z porostů (trávy a jetelo-trávy) odebíraných 28. 4. a následně 30. 5. pozorovali pokles koncentrace dusíkatých látek až o 47 %. Opoždění sklizně o čtyři týdny tedy může znamenat reálnou ztrátu obsahu živin i o polovinu!
Příprava na porod – nejdůležitější období
Seno nebo senáže s velmi nízkým obsahem bílkovin (z přestárlých, pozdě sklizených porostů) pak nejčastěji krmíme březím ovcím v domnění, že je to dostačující pro období, kdy ještě neprodukují mléko. Důvodem bývají i obavy z tloustnutí bahnic před porodem a velkých jehňat při porodu. Důsledkem především bílkovinné podvýživy je často vyvolání ketózy bahnic ještě před porodem, po porodu slabá nebo téměř žádná produkce mleziva o nízké kvalitě a rození málo životaschopných jehňat.
Poslední měsíc březosti je provázen velmi intenzivním růstem plodu, pro který matka musí zajistit dostatek živin. Nedostává-li je v krmivu, čerpá ze svých tělesných rezerv. Nadměrná mobilizace tělesných rezerv má negativní vliv nejen na imunitní systém, ale i na přípravu mléčné žlázy na produkci mléka a vytváří handicap pro možnost příštího zabřeznutí.
Bavíme-li se o výživě vysokobřezích ovcí, musíme myslet na vyvážení potřeby energie a bílkovin, na vytvoření optimálních podmínek pro správnou funkci bachoru. Stejně tak je důležitá minerální výživa. Pro bahnici, aby mohla zajistit správnou funkci imunitního systému, i pro ještě nenarozená jehňata, do jejichž jater ukládá matka zásobu mikroprvků, ze kterých bude mládě čerpat ještě mnoho týdnů po narození. Je to jeden z významných faktorů zajišťující životaschopnost jehňat po narození.
Vysoké požadavky na výživu zabezpečujeme podáváním kvalitních (nikoliv balastních) krmiv. Vysokobřezí bahnice nedokážou zkonzumovat tolik krmiva jako ovce v laktaci. Koncentrace vlákniny (NDF, ADF, lignin) v krmivu rozhoduje o plnivosti krmiva, o pocitu nasycenosti. Čím vyšší je koncentrace NDF (a tím i nižší obsah bílkovin a cukrů), tím méně jej zvířata zkonzumují. Krmná dávka před porodem má být taková, aby zachovala vysoký příjem krmiva a usnadnila a urychlila po porodu nárůst příjmu sušiny krmiva. Tím má zkrátit dobu deficitu příjmu živin na počátku laktace a omezit na minimum ketózu.
Nesprávná výživa vysokobřezích ovcí má po porodu za následek:
– sníženou produkci a kvalitu mleziva
– slabá a méně životná jehňata (menší jehňata = vyšší mortalita)
– nižší mléčnou užitkovost
V grafu je naznačena růstová křivka vývoje plodu v závislosti na tom, jestli se v těle matky vyvíjí jedináček, nebo dvojčata. Z toho je patrné, že od 90. dne březosti bahnice potřebuje pro vývoj plodu zajistit 65–75 % celkové potřeby živin z celého období březosti.
V posledních stadiích březosti se také rozhoduje o budoucí laktaci. Výsledky prof. Robinsona názorně ukazují, jak úroveň hladiny energie v předporodní krmné dávce (tj. 6 týdnů před obahněním) významně ovlivnila množství mleziva měřeného 3 hod. po porodu a znovu za 24 hod. U pokusné skupiny se zvýšenou hladinou energie na průměrný příjem 3,47 Mcal (a bílkovin na průměrný příjem 185 g hrubého proteinu), se zvýšila produkce mleziva po 3 hod. po porodu na čtyřnásobek (!!!) a po 24 hod. byla produkce kolostra dvojnásobná! Konzumace kolostra v 1. fázi života jehněte je podstatnou podmínkou, aby bylo jehně vitální a přežilo. Nedostatek energie má významný vliv na organismus matky. V případě, že bahnice nebude mít energie dostatek, musí transportovat energii ze svých tělesných rezerv a zásobuje plod na svůj úkor. Podobně po porodu využívá rezerv k zajištění produkce mléka.
Nejen energie, ale i dostatek bílkovin je důležitý v poslední fázi březosti. Zajímavá studie z Cornellské univerzity ukazuje, jak významný vliv má metabolismus dusíku před porodem. Zabývali se bahnicemi, které čekaly dvojčata. Rozdělili je do tří skupin, které krmili různými úrovněmi bílkovin (8, 12 a 15 % NL) a všechny stejnou hladinou energie. Skupina bahnic držená na nízké hladině bílkovin (8 % NL) měla 140. den březosti o 14 % nižší hmotnost plodů (tj. potenciálně nižší životnost rozených jehňat), slabší tkáň placenty a méně vyvinuté kotyledony (ty mají vliv na intenzitu zásobení plodu matkou). Současně bylo zjištěno významné odbourávání svaloviny z těla matky. Svalovou hmotu ztrácely i bahnice ze střední skupiny (12 % NL v krmné dávce), ale těm se rodila jehňata s normální porodní hmotností. Normální porodní hmotnost jehňat ale udržely jen díky tomu, že bahnice mobilizovaly svoje tělesné rezervy. Zatímco skupina s 15 % NL v krmné dávce dokonce podíl svaloviny zvýšila!
Když se bavíme o potřebě NL v tranzitním období bahnic, tj. během vysoké fáze březosti až do porodu, tak právě tady spatřujeme velké rezervy, které se odráží v kvalitě kolostra, tady nacházíme příčiny zhoršené mléčné užitkovosti a nízkého obsahu bílkoviny v mléce (zhoršená výtěžnost sýra). Příliš nízká úroveň výživy NL má významný vliv na imunitní systém zvířat.
Tak, jak v průběhu březosti v těle bahnice plody rostou, zaujímají v těle matky čím dál více místa a prostor pro bachor se zmenšuje. Snižující se kapacitu bachoru musíme vykompenzovat kvalitou krmiva.
A kolik toho vlastně jsou schopny zkonzumovat? To se může velmi lišit. Množství přijatého krmiva se snižuje s přibližujícím se porodem (zvláště posledních 6 týdnů), s mnohačetností plodů, ale především se stoupajícím obsahem NDF (neutrálně detergentní vlákninou). Pro výpočet množství krmiva, které je ovce schopna sežrat, se dává do vztahu hmotnost zvířete a obsah NDF v krmné dávce. Se zvyšováním se četnosti vrhů roste potřeba NL, příjem krmiva však klesá.
Uveďme si příklad:
Máme vysokobřezí jehnici o hmotnosti 60 kg, ta je schopna přijmout takové množství NDF (v kilogramech), jako je 0,6 % její tělesné hmotnosti (tedy v našem případě 60 kg × 0,006 = 0,36 kg NDF). Máme k dispozici dvě různé travní senáže o stejné sušině, s rozdílným obsahem NDF a NL…
1. Senáž o obsahu 66 % NDF v sušině a 7 % NL (tedy senáž z přestárlého, pozdě sklizeného porostu). Takové senáže jehnice přijme pouze 1,65 kg (= 38 g NL)
2. Senáž o obsahu 38 % NDF v sušině a 15 % NL (tedy senáž z včas sklizeného porostu), takové senáže bude schopna přijmout 2,84 kg (= 140 g NL) !
Výsledkem tedy je, že kvalitnější senáže vysokobřezí jehnice sežere o 1,2 kg více (o 72 % více) a spolu s ní přijme hrubého proteinu (NL) o 102 g více (3,7× více!!!), než u nekvalitní senáže. To je rozdíl mezi tím, kdy ovce je před porodem nucena odbourávat rezervy (svalovou hmotu…) a rodí neživotná jehňata, pro která nemá dostatek kvalitního kolostra, nebo tím, kdy bahnice před porodem tělesné rezervy ještě doplňuje a je na nadcházející laktaci připravena, rodí silná jehňata, pro která má kvalitní mlezivo.
Ve skutečnosti by byl efekt zkrmování senáže s nižším obsahem NDF ještě výraznější, protože pro zjednodušení v tomto příkladu neuvažujeme se sníženou stravitelností NDF vlivem vyšší lignifikace („zdřevnatění“) u krmiv se zvyšujícím se obsahem NDF.
Proč o těch číslech vlastně hovoříme? Abychom si ukázali, že mezi „trávou“ a „trávou“ může být propastný rozdíl, abychom si objasnili, jak velký význam má obsah NDF (a s tím související obsah NL) v objemných krmivech, která ovcím předkládáme, a jak jsou pro výživu ovcí klíčové. I seno nebo travní senáž může nabídnout vysoce kvalitní krmivo pro intenzivní chov, ale může také poskytnout krmivo podřadné. Máme-li naplnit živinové požadavky ovcí před porodem, kdy se příjem krmiva ovcemi snižuje, je nezbytné zařadit do krmných dávek krmivo s nízkým obsah NDF s vysokou koncentrací NL.
A co nám to přinese, pokud se tím budeme řídit?
– Více kvalitnějšího mleziva
– Vysokou přežitelnost a růst jehňat
– Zvýšení produkce mléka a ml. složek
– Omezení ztrát tělesné kondice a zlepšené zabřezávání
…a v konečném důsledku zlepšení ekonomiky chovu.
