POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo – je společnost spadající do skupiny AGRO 2000 – hospodařící v okrese Brno-venkov. Družstvo se specializuje na rostlinnou výrobu, živočišnou výrobu a provozuje bioplynovou stanici. Kromě výše uvedeného se také vedení podniku v čele s Ing. Lukášem Jurečkou angažuje ve vzdělávací činnosti v oblasti zemědělství a ekologie.
V rámci živočišné výroby se podnik orientuje na chov skotu a s tím spojenou výrobu mléka. V Nové Vsi je chováno okolo 400 kusů holštýnských dojnic a dalších 500 kusů mladého dobytka, který je odchováván na středisku Oslavany. Úhyny telat se na farmě pohybují okolo 3,5 %. Telatům je zkrmována mléčná krmná směs TELMILK START, kdy přírůstky telat se v období mléčné výživy pohybují mezi 0,9–1 kg/den. Výkrmem býků se podnik nezabývá. Mléčná užitkovost za poslední rok vzrostla o 3,5 litru na dojenou krávu (z 30 na 33,5 l) za současného zlepšení mléčných složek. Obsah somatických buněk se v provozu, kde se v hlavní stáji stele separátem, pohybuje dlouhodobě pod 100 tis./ml, a to při vysoké tržnosti mléka. Tým zootechniků je veden panem Pavlem Valentou, který současně ve svém stádě zastává funkci inseminačního technika. Hodnoty zabřezávání (Pregnancy rate) přesahují hodnoty 22 % bez použití synchronizačních programů. Roční intenzita brakování stáda se pohybuje okolo 30 %.
Ještě do nedávna byla koncepce výživy dojnic založena výhradně na řepkových šrotech a šrotech pšeničných, popř. ječných. Jako základ sloužila sláma, kukuřičná siláž, vojtěšková senáž, melasa, cukrovarské řízky a nakonec vitamino-minerální doplňky. V souvislosti s rostoucími cenami řepkového extrahovaného šrotu a přísnějšími požadavky mlékárny na obsah mléčných složek, včetně jejich zohlednění při zpeněžování, bylo nutné přehodnotit stávající koncept výživy. Prvním krokem bylo zlepšení kvality objemných krmiv. Přestože minulý rok nebyl příliš nakloněn sklizni hmoty na senáž, podařilo se některé seče vojtěšek sklidit v optimálních stadiích zralosti i v optimálních sušinách. Objemná krmiva se v chovu oceňují podle reálných nákladů. Vedle řepkového šrotu se do krmné dávky zařadily kukuřičné výpalky, což paradoxně nevedlo ke zdražení dávky, ale ke zvýšení užitkovosti. Dojnicím je předkládána jedna produk-ční krmná dávka po celou dobu laktace, dále se krmí dávka pro suchostojné krávy a tzv. steam up dávka v přípravě na porod. V případě krmivové základny je vedena diskuze o vyšším zastoupení jednoletých pícnin (tzv. GPSky), které dávají stabilnější výnosy za současné vysoké stravitelnosti hmoty.
Jak bylo uvedeno výše, jako výhradní zdroj energie se kromě pšeničných a ječných šrotů začala zkrmovat řepná melasa a kukuřičný šrot, čímž došlo k rozložení trávení různých zdrojů energie.
Produkční krmná dávka se v chovu sestává z:
• štípaná sláma – 0,6 kg,
• kukuřičná siláž – 26 kg,
• vojtěšková senáž – 6 kg,
• cukrovarské řízky – 5 kg,
• melasa – 0,8 kg,
• řepkový extr. šrot – 3,5 kg,
• produkční směs – 5,5 kg,
• výpalky – 2 kg,
• koncentrát močoviny – 0,1 kg.
Obsah tuku, resp. tučnost mléka, je primárně dána stravitelností vlákniny, fyzikální strukturou směsné krmné dávky, ale také je negativně ovlivňována výskytem bachorových acidóz. Eliminaci výskytu bachorových acidóz provádíme pomocí vybalancování zdrojů energie v krmné dávce, kdy hlídána je mj. také fyzikální struktura mixu, včetně sušin objemných krmiv a důraz je také kladen na kvalitu slámy, která se v chovu upravuje štípáním. Zajímavý posun nastal také v momentě, kdy došlo k úpravě návozů krmiv, resp. jeho většímu rozvolnění v čase.
Vzhledem k rostoucím cenám jak bílkovinných komponent, tak i zdrojů energie (hlavně tuků – ty však zde nekrmíme), je dobré sledovat následující parametry efektivity využití živin:
FE – efektivita krmiva = (množství ECM mléka ( kg))/(množství přijaté sušiny ( kg)) = 35,2/23,7 = 1,47.
FE – efektivita krmiva (nebo také produkční účinnost), *ECM je mléčná užitkovost korigovaná na obsah tuku a na obsah pravého proteinu.
Výsledný hodnota FE na úrovni 1,47, a to při průměrném laktačním dni 168 a mediánovém laktačním dni 162 je velice dobrá hodnota (všechny krávy, průměrný laktační den 150 až 180 = optimální FE kg mléka/ kg sušiny 1,4 až 1,6). Hodnoty pod 1,3 jsou obecně považovány za nevyhovující, zatímco hodnoty vyšší než 1,6 jsou dosažitelné pouze za použití např. speciálních hybridů kukuřic s vysokou stravitelností vlákniny (tzn. Brown midrib).
Dalším námi hodnoceným parametrem v chovu je tzv. protein efficiency (PE), neboli míra využití bílkovin z krmné dávky do mléčného proteinu.
PE – míra využití bílkovin = (produkce bílkoviny v mléce ( kg/krávu))/(příjem bílkoviny v krmné dávce ( kg/krávu)) = 1,16/3,82 = 30,3 %.
Krmné dávky s hodnotami pod 28 % jsou považovány za špatně vybalancované, hodnoty nad 30 % lze považovat za diety s vysokou utilizací bílkovin. Vyšší hodnoty lze dosáhnout pouze za pomocí krmení chráněných aminokyselin.
Neměli bychom však zapomínat také na to, že obsah bílkovin v mléce a celková využitelnost proteinu z krmné dávky není pouze věcí koncentrace proteinu v krmné dávce, ale hlavně energie a stravitelnosti. Podle některých studií je koncentrace mléčného proteinu z 45 až 75 % závislá právě na energii. Je třeba vzít také v úvahu, že tučnost mléka a %-ní obsah bílkovin sice klesá s rostoucí užitkovostí (mléko se „ředí“), ale absolutní kilogramy tuku a bílkovin s rostoucí užitkovostí rostou.
Důvod, proč se v Nové Vsi klade důraz na obsah mléčných složek, je poměrně zajímavé zohlednění v ceně mléka. Tučnost mléka se při současné užitkovosti pohybuje v rozmezí 3,95 až 4,16 %; obsah bílkovin je na úrovni 3,34 %.
