Přestože se v poslední době výskyt klinických hypokalcemií ve stádech dojeného skotu snižuje, výskyt subklinické hypokalcemie je poměrně stále vysoký. Nebezpečí této formy je v tom, že není „viditelná“. Dojnice nevykazují velmi často jasné klinické příznaky (u krav se však někdy můžeme setkat s problémy při pohybu či nižší příjem sušiny), k typickým příznakům pak patří nízká koncentrace vápníku v krvi (1,5–2,1 mmol/l). Četné studie ukazují, že u krav na druhé a vyšší laktaci to může být od 45 do 70 %, což má významný dopad na ekonomiku výroby mléka. Oetzel z University of Wisconsin odhadl, že ekonomické náklady na subklinickou hypokalcemii ve stádě dojnic jsou čtyřikrát vyšší než náklady na klinickou formu. Subklinická hypokalcemie není spojena pouze se sníženou mléčnou produkcí po porodu, ale je to také vstupní brána k řadě následných onemocnění. Při jejím výskytu dochází po otelení ke snížení příjmu sušiny, zhoršení energetického metabolismu a imunosupresi. To vede ke vzniku onemocnění jako metritida, mastitida, zadržené lůžko, ketóza a dislokace slezu. Výskyt poporodních onemocnění, zejména metritidy, negativně ovlivňuje reprodukci.
DCAD – Dietary Cation-Anion Difference
U krav v přípravě na porod je potřeba zvolit takovou strategii výživ, která výskyt subklinické hypokalcemie eliminuje. Účinným způsobem je zkrmovaní aniontových solí a dosažení negativního DCAD (Dietary Cation-Anion Difference). DCAD je vzájemný vztah kationtů a aniontů. Zejména se jedná o kationty sodíku a draslíku a anionty chloru a síry. Pro stanovení DCAD se používá nejčastěji následující rovnice DCAD = (Na + K) – (Cl + S). Jeho hodnota se vyjadřuje pomocí miliekvivalentů. Rozdíly mezi kationty a anionty v krmivu ovlivňují acidobazickou rovnováhu. Zvýšená koncentrace aniontů vyvolává mírnou metabolickou acidózu a snížení pH krve. Při metabolické acidóze dochází k vylučování vápníkových iontů močí a vzniká hypokalcemie. Na to organismus reaguje zvýšením produkce parathormonu, což vede k vyplavování vápníku z kostí pomocí stimulace osteoklastů, zvýšení zpětné resorpce vápníku v ledvinách a tvorbě aktivní formy vitamínu D (1,25-dihyroxycholekalciferol). Ten podporuje resorpci vápníku ve střevě. Metabolická acidóza dále zvyšuje tkáňovou citlivost na parathormon, což zintenzivňuje uvolnění vápníku z kostí. Pozitivní vliv zkrmování aniontových solí potvrzuje metaanalýza ze 42 studií publikovaná v roce 2019 Santos a kol. Celkově bylo do analýzy zařazeno 1800 dojnic. Snížení DCAD před otelením pozitivně ovlivňuje obsah vápníku v krvi a snižuje výskyt hypokalcemie. Při snížení DCAD dochází před otelením k poklesu příjmu sušiny, po otelení se však příjem zvyšuje. Dojnice na druhé a další laktaci vykazují vyšší produkci mléka, tuku a bílkoviny. Podobná odezva však není pozorovaná u prvotelek. S poklesem DCAD dále dochází ke snížení výskytu metritid a zadržených lůžek, což je však důsledkem lepšího metabolismu vápníku. Celkově tato studie poskytuje silnou podporu pro zařazení aniontových solí do výživy krav před otelením.
Aniontové soli
Pro snížení DCAD krmných dávek v přípravě na porod je využíváno několik zdrojů aniontů. Jsou to převážně soli kyseliny chlorovodíkové a sírové. Jednotlivé soli se liší v účinnosti snížit pH krve a moči. Seřazeny od nejvíce po nejméně účinné jsou to: kyselina chlorovodíková, chlorid amonný, chlorid vápenatý, síran amonný, síran vápenatý, síran hořečnatý a síra. Obecně se udává, že chloridy mají účinnost 1,6× vyšší než sírany. Síran hořečnatý je velmi málo účinný a měl by být využíván hlavně jako zdroj dostupného hořčíku (důležitá je však jeho rozpustnost).
Aniontové soli mají pro svoji nízkou chutnost negativní vliv na příjem krmné dávky. Chutnost jednotlivých solí se liší. Obecně jsou sírany pro krávy chutnější než chloridy. „Nejchutnějším“ pak je síran hořečnatý a nejméně pak chlorid amonný a chlorid vápenatý. Nižší chutnost aniontových solí je možné minimalizovat obalením v tukové matrici a vytvořením tzv. chráněné formy. Takovéto formy jsou i krávami lépe přijímány a nemají negativní vliv na příjem krmiva
ANIMIK PLUS
Specialisté na výživu skotu firmy MIKROP Čebín a. s. umí flexibilně posoudit podle podmínek chovu, jakou strategii předporodní výživy krav – diety s nízkým či vysokým vápníkem zvolit, a umí posoudit, kdy užití aniontových solí do krmných dávek pro krávy před otelením je vhodné. Běžně naši specialisté při tvorbě návrhů krmných dávek používají ve svých výživářských programech kalkulaci DCAD. Pro snížení DCAD zařazují z portfolia výrobků MIKROP Čebín do krmné dávky produkt ANIMIK PLUS. Aby efektivně ovlivnil kationt-aniontovou balanci, obsahuje několik účinných aniontových solí, které jsou v chráněné formě, takže nesnižují chutnost krmné dávky. Správná dávka ANIMIKU PLUS vychází z kalkulace DCAD, které by mělo být na úrovni –100 až –150 mEq/1 kg sušiny krmiva. To odpovídá dávce ANIMIK PLUS v rozpětí 100 až 250 g/kus/den.
Výhody AMINIK PLUS lze shrnout následovně:
zlepšuje metabolismus vápníku v poporodní fázi laktace,
předchází výskytu hypokalcemie,
působí preventivně i proti subklinickým formám hypokalcemie,
obsahuje vyváženou směs aniontových solí,
nesnižuje příjem sušiny.
Kontrola užití aniontových solí v KD pro krávy
Pro kontrolu správnosti navrženého dávkování aniontových solí do krmné dávky krav je nezbytné zajistit opakovaná měření pH moči. Fyziologické pH moči krav v období stání na sucho je 8–8,5 před porodem. Při použití aniontových solí by mělo být optimální pH moči u krav mezi 6,5 a 6,8. Pokud pH neodpovídá, je potřeba dávkování ANIMIK PLUS upravit. Pro správnou interpretaci výsledků měření pH je důležitá správná metodika odběru moči. Odebrány by měly být alespoň u 10 % zvířat a v případě malých skupin alespoň u 10 krav. Odběr moči by měl být u krav, které jsou alespoň tři dny na krmné dávce s obsahem ANIMIK PLUS a maximálně tři dny před otelením. Krávy by měly být tři hodiny po nakrmení. Správná hodnota by měla odpovídat 80 % měření. Pokud jsou zjištěné hodnoty výrazně rozdílné, je potřeba na prvním místě zkontrolovat správné zamíchaní TMR.
Závěr
Přídavek aniontových solí před otelením je efektivní nástroj ke snížení rizika vzniku klinických a zejména subklinických hypokalcemií. Při jejich zařazení je dobré postupovat v následujících krocích: 1. chemicky stanovit obsah makroprvků v krmivech, 2. vybrat krmiva s nízkým obsahem draslíku, což významně ovlivňuje i finální použité množství aniontových solí, 3. doplnit chybějící obsah hořčíku v dietě na požadovaný obsah, a to za užití síranu hořečnatého, 4. vypočítat DCAD a následně upravit jeho hodnotu přídavkem aniontových solí na –100 až –150 mEq, 5. pro kontrolu správné dávky aniontových solí monitorovat pH moči.
