Dne 17. 9. 2020 proběhl v ZOD Mrákov seminář pod vedením MVDr. Ondřeje Bečváře na téma onemocnění paznehtů v teorii a praxi. Seminář byl členěn na teoretickou a praktickou část s ukázkou práce při ošetření končetin několika krav. Rádi bychom touto cestou poděkovali společnosti ZOD Mrákov za poskytnutí zázemí a všem chovatelům za jejich hojnou účast. Následující článek je souhrnem informací z tohoto semináře.
Úvod
Zdravotní stav paznehtů, respektive kulhání, je v chovatelské praxi stále velmi často skloňovaným tématem. Incidence kulhání krav se pohybuje v chovatelsky vyspělých státech světa na úrovni 15 až 40 %. Kulhání krav má přímé i nepřímé negativní dopady na ekonomiku chovu dojených krav. Zapříčiňuje pokles užitkovosti, zhoršuje reprodukci, významně narušuje welfare, je jedním z častých důvodu brakování krav a nesmíme opomenout ani vysoké náklady na léčbu a prevenci. Prevence a léčba problémů spojených s končetinami jsou taktéž často finančně nákladné, pracné a vyžadují precizní evidenci. Ke kulhání vysokoprodukčních krav je proto nezbytné zaujmout vždy komplexní přístup, jelikož se jedná o multifaktoriální onemocnění. Chovatel musí analyzovat všechny aspekty chovu počínaje výživou, managementem stáda, hygienou ustájení, organizací korekce paznehtů, preventivními a léčebnými koupelemi končetin, léčbou nemocných krav a ustájením krav konče. Tento závažný zdravotní problém si zaslouží jak maximální pozornost chovatelů, tak i veterinárních lékařů a poradců v chovu.
Neinfekční onemocnění paznehtu
Většina neinfekčních onemocnění je často způsobená nevhodně nastaveným managementem úpravy končetin, tedy špatnou nebo chybějící péčí o paznehty, nevhodnou technologií ustájení čili úrovní cow comfortu, špatnou zoohygienou a v neposlední řadě i výživou. Na paznehtech se nejčastěji setkáme s následujícími onemocnění:
- Rusterholzův vřed (RV) – chodidlový vřed paznehtu,
- nemoc bílé čáry, resp. hnisavě dutá stěna,
- krváceniny v rohovině chodidla,
- vředy špičky paznehtu.
Vznik vředů
Mezi nejčastěji vyskytující se patří Rusterholzův vřed, který bývá lokalizován v zadní části paznehtu. Příčinou jeho vzniku je často přerostlá rohovina, kdy dochází ke zvýšení tlaku kosti paznehtní na rohovinu patky paznehtu. Nárůst tlaku na rohovinu je způsoben změnou úhlu mezi paznehtem a kostí paznehtní. Rohovina paznehtu nepřirůstá rovnoměrně, rohovina špičky roste rychleji než rohovina patky a chodidla paznehtu. To vede ke změně úhlu, kdy se tlak nerovnoměrně přenáší na patku. Tlak způsobuje ischemii, což vede k nekróze a výsledkem je vřed.
Komfort ustájení a jeho význam
Dalším rizikovým faktorem ve vztahu k výskytu kulhání krav ve stáji, je úroveň chovného komfortu a kvalita ustájení. Cílem každého chovatele je zajistit takové podmínky ustájení, aby bylo u krav dosaženo dennodenní 12hodinové délky doby jejich odpočinku/ležení. Tomuto cíli proto musíme přizpůsobit celý management farmy. Délku doby ležení krav a jejich ochotu bezproblémově zaléhávat do boxových loží, ovlivňují v první řadě typ, rozměrové parametry a design boxových loží, ale i kvalita podestýlky, resp. kvalita podlahoviny v nich obsažených. Nedodržování optimálních rozměrů boxových loží a kvality, resp. „měkkosti“ podlahoviny boxového lože velmi úzce koreluje se zvýšeným rizikem výskytu lézí na kloubech a hleznech končetin, což negativně ovlivňuje i samotnou dobu ležení. Věnujme tedy pozornost přítomnosti otlaků na hleznech, dále neochotě zalehat do boxových loží, kterou dokládá přítomnost krav stojících předními končetinami v boxovém loži a váhajících zalehnout. Nevhodně navržená boxová lože (design, rozměrové parametry aj.) mohou vést ke zvýšenému počtu krav, které místo do boxových loží zalehávají raději do hnojné chodby nebo krmiště. Také tepelný stres do značné míry zkracuje délku doby ležení, proto je nutné ho všemi prostředky eliminovat. Pokud krávy leží kratší dobu než 12 hodin denně, vede to k zvýšení doby stání, přetěžování končetin a ve výsledku i k vysokému tlaku na samotný pazneht. Tento predispoziční faktor pro vznik vředů vyvolává zvýšený růst nekvalitní rohoviny, což s sebou přináší další problémy. Zejména v letním období bývá problém s udržením suchých podlah pohybových chodeb. V tomto směru je nutné minimalizovat macerační zátěž paznehtu. Ideální stav nastane, pokud 90 % dojnic ze sekce po příchodu z dojírny do 30 až 60minut zalehne do boxových loží.
Vliv výživy
Výživa má zásadní vliv na intenzitu růstu rohoviny i její kvalitu. Čím rychlejší růst, tím měkčí rohovina o nižší kvalitě. Řada pokusů prokázala, že vysoký příjem energie ze škrobů má významný vliv na intenzitu růstu rohoviny paznehtů. Nízká kvalita rohoviny společně se změnou úhlu postoje, pak vedou ke zvýšenému výskytu neinfekčních příčin kulhání.
Velmi kritickým obdobím z pohledu vzniku kulhání, je období rozdoje. Ztráta kondice v tomto období totiž vede i k intenzivnímu odbourávání tukového polštáře pod paznehtní kostí, přičemž po jeho redukci dochází ke zvýšení tlaku na škáru paznehtu, a tedy k predispozici vzniku Rusterholzova vředu. Z tohoto důvodu je proto nutné věnovat maximální pozornost zdraví končetin před otelením, protože kulhání po porodu vede jen k prohloubení negativní energetické bilance.
Korekce paznehtů
Klíčovým prvkem zachování dobrého zdraví paznehtů u krav je výběr správné techniky úpravy paznehtů a dosažení jejich správného zaúhlení. Trendem je funkční úprava paznehtů. Dojnicím vyhovuje nejvíce přirozený obrus ve stáji, toho lze dosáhnout specifickým povrchem podlah. V tomto ohledu se dosahuje nejlepších výsledků na farmách, kde je stelivem písek, který zajišťuje dokonalý přirozený obrus. Tento stelivový materiál zůstává stále v našich podmínkách spíše z říše snů.
Korekce paznehtů má dva cíle: prvním je vytvarovat pazneht tak, aby umožňoval maximálně fyziologický pohyb a dorůstání rohoviny. Druhým cílem je včasné detekování infekčních i neinfekčních příčin kulhání a jejich terapie. Jsou dva základní přístupy k organizaci korekcí paznehtů:
- plošná úprava, kdy se v běžné chovatelské praxi uskuteční úprava paznehtů u celého stáda, a to jednou za 6 měsíců,
- fázová úprava – dle fáze laktace, tedy obvykle v den zaprahnutí krávy, 100. až 120. den laktace, dále pak ošetření krav s viditelně přerostlými paznehty (tj. 180 dní a více, po předešlé úpravě) a v neposlední řadě i ošetření krav kulhajících.
Plošná úprava je z pohledu organizace a evidence jednoznačně jednodušším modelem, na druhou stranou však dochází velmi často k poklesu celkového nádoje stáda. Fázová úprava přináší řadů benefitů, zejména zlepšuje zdraví paznehtů u krav při otelení, protože v případě ošetření krav při zaprahování, mají tyto dostatek času na vyhojení případných defektů do doby vlastního telení. Pokud se vlastní úprava paznehtu sladí se dnem vlastního zaprahnutí krávy, přispívá preventivní ošetření paznehtů i k rychlejšímu poklesu syntézy mléka.
Infekční onemocnění paznehtu
K nejčastějším infekčním onemocněním, patří záněty kůže meziprstního prostoru paznehtu - dermatitis interdigitalis (ID) a zánět kůže prstu – Dermatitis digitalis (DD), obecněji dermatitidy. Jedná se o nakažlivá onemocnění, způsobená celou řadou bakteriálních původců. Jak ID, tak zejména DD patří k nakažlivým onemocněním kůže prstu, které se může v chovu lavinovitě šířit. Predispozicí pro vznik DD a ID jsou obvykle špatné zoohygienické podmínky chovu, nedostatečně upravené a přerostlé paznehty, ale i např. imunodeficience zvířat. Jak DD, tak i ID se projevuje výrazným kulháním postižených zvířat, avšak nedochází k výrazné změně celkového zdravotního stavu. Zánět se obvykle nešíří do hlubších vrstev končetiny.
Prevence i terapie dermatitid vyžaduje pravidelné, nejlépe průchozí koupele v účinných roztocích dezinfekčních látek. Nejúčinnějším a nejrozšířenějším modelem proto jsou koupele v průchozích vanách (ale i stacionárních vanách) s frekvencí koupelí 3× týdně.
Pokud vynecháme na trhu dostupné komerční přípravky, tak tu máme tři základní přípravky pro koupele:
- formaldehyd – doporučená je 2,5 % koncentrace roztoku v průchozích vanách. I přesto, že je formaldehyd velice účinný s jeho užitím na farmách vyvstávají legislativní problémy. Formaldehyd představuje i riziko z pohledu lidského zdraví, navíc ho lze užívat jen při teplotách nad 10 až 15 ºC. Při styku paznehtu s formaldehydem dochází ke koagulaci bílkoviny na povrchu kůže. Pod vrstvou „spálené“ kůže však mohou zůstat živé bakterie a pokud se přestane koupat, mohou se dermatitidy po cca 14dnech vrátit.
- modrá skalice – velice účinná je v kombinaci s formaldehydem, kdy se užívá 5% roztok skalice a 2 až 2,5 % roztok formaldehydu. Pokud se modrá skalice používá bez formaldehydu, je nutné zvýšit její koncentraci na 10 % a výrazně okyselit kyselinami (např. na proplach). Přidáním kyseliny do léčebného roztoku dosahujeme co nejnižšího pH.
- bílá skalice – má lehce nižší účinnost než modrá skalice. Pro její použití platí stejná doporučení jako pro modrou skalici.
V zimním období zvyšuje účinnost koupelí použití teplé vody. Pamatujte, že jakékoliv znečištění roztoku vede k snížení účinnosti koupele. Zcela orientačně lze doporučit měnit roztoky modré i bílé skalice po průchodu 100 až 200 krav, formaldehydové koupele po 200 až 400 kravách, nutné je ovšem zohlednit technologické řešení van, jejich umístění, velikost, resp. skutečný objem, čistotu paznehtů, možnost zařazení vany pro předmytí paznehtů atd.
Nekrobacilóza meziprstí
Je nakažlivý, akutní, hnisavě nekrotický zánět tkání pod kůží mezi prsty. Onemocnění často předchází drobná poranění v meziprstí, která fungují jako vstupní brána infekce. Onemocnění se projevuje bolestivým zduřením měkkých tkání interdigitálního prostoru a oddálením paznehtu od sebe. V místě postižení se objevuje zapáchající exudát. U krav se vyskytuje horečka (až 41 °C), dochází k rychlé redukci živé hmotnosti a mléčné užitkovosti. Terapie je úspěšná jen v případě včasného podání antibiotik a antiflogistik. Krávy s nekrobacilózou nekoupeme!
Shrnutí závěrem
Ve stádech dojeného skotu by měla být zavedená pravidelná, plošná a každoroční kontrola zdraví paznehtů (opt. 2× ročně). S tím velmi úzce souvisí i nutnost všechny nálezy onemocnění paznehtů krav evidovat, a to nejlépe v elektronické podobě. Prevence infekčních příčin kulhání krav je zejména o vůli a preciznosti chovatele. Při dobrém managementu mohou být tyto z chovu zcela eradikovány. Součástí účinné strategie eliminace výskytu infekčních onemocnění paznehtů je i pravidelné koupání paznehtů v průchozích brodidlech nebo stacionárních vanách. Krávy kulhající je nutné řešit okamžitě! Neinfekční onemocnění jsou o poznání komplikovanější, ale rámcově lze doporučit následující: preferovat fázovou úpravu paznehtů, udělat vše pro maximální komfort krav při odpočinku (optimalizace rozměrů a kvality podlahovin boxových loží), zajistit kravám 12 hodin ležení denně, zabránit významnému poklesu kondice krav po otelení, minimalizovat dopady tepelného stresu, krmit dietu s vyváženým poměrem energie, preferovat povrchovou úpravu podlah pro zajištění maximální přirozeného obrusu apod. Prevence a léčba kulhání u krav je investičně nákladná. Na paměti však musíme mít, že účet za kulhání se sestává z: 40 % – ztráta v důsledku brakování, 30 % – ztráta mléčné produkce, 20 % – zhoršení reprodukce a 10 % – náklady na léčbu a prevenci.
