Efektivní odchov telat - I. mlezivová výživa telat

19. dubna 2021

První článek ze série článků věnovaných odchovu telat se zaměřením na management mlezivové výživy telat

Telata jsou ze zootechnického, ekonomického a časového hlediska nejnáročnější věkovou kategorií chovaného skotu. Pouze správně nastavený a zvládnutý odchov telat dává předpoklad dosažení velmi dobrých užitkových vlastností v následném produkčním věku zvířat (dojnice, býci ve výkrmu), a to při maximálním využití jejich genetického potencionálu. Jedním ze stěžejních parametrů odchovu telat je dosahování velmi dobré efektivity. Efektivita, neboli účinnost či produktivita, je poměr vstupů (nákladů) a výstupů (výkonu), tedy u telat poměr nákladů na krmný den k jejich užitkovosti – intenzitě růstu, případně zdraví. V rámci firemní strategie naší společnosti jsme si pro Vás chovatele připravili sérií článků, které budou zaměřeny na dílčí oblasti v odchovu telat. Prvním z nich je mlezivová výživa a popis kritických míst, které mohou negativně ovlivnit nejen intenzitu růstu, ale zejména zdraví telat.

Úvod do problematiky

Telata se rodí jako agamaglobulinemická, tedy bez vlastních protilátek a jsou závislá na jejich příjmu z mleziva. Příjem „hotových“ protilátek od matky či z náhradního zdroje označujeme jako pasivní imunita, kdy protilátky od matky chrání tele až 6 týdnů. Doba, kdy je tele chráněno mateřskými protilátkami je závislá na mnoha faktorech managementu mleziva a na infekčním tlaku, kterému je tele vystaveno (hygiena poroden, ustájení, hygiena krmení apod.). V prostředí se špatnou úrovní zoohygieny obsah protilátek v krvi telat klesá úměrně s tím, jaké množství „spotřebuje“ organismus telete na boj s patogeny. Vlastní protilátky si tele tvoří již od 2. dne, avšak jejich množství je na velmi nízké úrovni a zvyšuje se s jeho věkem. Vlastní imunitní systém – aktivní imunitu má tele funkční přibližně od 2. měsíce věku.

Druhým podstatným faktorem je objem, a to jak nadojeného mleziva, tak i objem podaného mleziva teleti. Objem získaného mleziva při prvním dojení se pohybuje v rozpětí 0,5 až 17 l, kdy nižší objemy jsou častější u prvotelek. Víme, že mezi imunologickou kvalitou a objemem platí nepřímá úměra, tedy se zvyšujícím se objemem nadojeného mleziva klesá obsah IgG v něm obsažených. Doporučeno je proto získávat mlezivo v objemu max. do 6 resp. 8 l mleziva při prvním dojení. Objem přijatého mleziva je klíčový, protože tele by mělo přijmou při prvním napojení min. 150 až 200 g IgG. Abychom tohoto množství podaných protilátek dosáhly, musí tele při prvním napojení přijmout mlezivo o objemu odpovídajícímu 8,5 % z jeho porodní hmotnosti. První dávka mleziva by měla být telatům podána do 3. hodin od narození s následným podáním druhé dávky do 6. hodin od předchozí. Platí zásada, že telata musí dostat jako první mlezivo a až poté by jim měly být podávány doplňkové imunologické preparáty ve formě past, jinak hrozí riziko kolonizace střev probiotiky a nižší absorpce IgG z mleziva.

Hodnocení kvality mleziva by měla být v odchovu telat systematickou, nikoliv nahodilou činností. Za mlezivo dobré kvality označujeme to, které obsahuje IgG ≥50 g/l. Protože přesné stanovení obsahu IgG v mlezivu není v praxi zatím možné, používáme metody odhadu jeho kvality, nejčastěji hustoměr (kolostroměru) a refraktometr. Odhad kvality mleziva výše uvedenými metodami by měl být ve stádech dojeného skotu automatický, protože pouze tak lze rozhodovat o tom, jestli tele dostane kvalitní mlezivo od své matky nebo z náhradního zdroje. Zapomínat také nesmíme na samotnou hygienu zařízení, nádob a pomůcek, se kterými přichází mlezivo do styku. Mikrobiální kontaminace je obecně velkým problémem, protože přítomnost mikroorganismů negativně ovlivňuje jak vstřebávání imunoglobulinů v tenkém střevě (blokace vazebných míst pro imunoglobuliny, nežádoucí kolonizace střeva apod.), tak i představuje v případě patogenních mikroorganismů zdravotní riziko pro telata.

V následujících řádcích budou popsány kritické body v oblasti mlezivové výživy.

Porodny

Porodny jsou kritickým místem hned z několika důvodů. Prvním je nedostatečný počet porodních míst, který můžeme odvodit jako 3 až 5 % z celkového počtu všech chovaných krav (nikoliv pouze dojnic!). Problematická je i velikost skupiny (stres) a měrná plocha kotce na ustájenou krávu, která by měla být nad 12, optimálně 16 m2 (vycházíme z toho, že celková délka těla krávy u velkých plemen skotu je až 280 cm). Počet krav v kotci, četnost nastýlání a vyhrnování mrvy velmi úzce souvisí s čistotou vemene a mikrobiologickou kvalitou mleziva (CPM, fekální kontaminanty). Tele, které se narodí do silně kontaminovaného prostředí porodny má vyšší riziko transferu patogenů do organismu s následným vyšším rizikem vzniku zejména průjmových onemocnění.

Telata se sníženou životaschopností

Napříč chovy se setkáváme s problematikou nízké vitality narozených telat, u kterých pozorujeme slabý nebo žádný sací reflex. Asfyxie je obvykle následek předčasně přerušeného spojení mezi matkou a teletem v průběhu porodu, nebo jde o důsledek těžšího porodu či nepřiměřeného tahu při samotném vybavení telete. Telata s nízkou vitalitou a slabým sacím reflexem trpí respiratorní, případně metabolickou acidózou. Nepoměr mezi kyslíkem a oxidem uhličitým vede u telat také k nenastartování termoregulačních mechanismů a riziku rychlého podchlazení telat. První pomocí je podpora dýchání (např. pomocí manuálního resuscitátoru) a u těžších případů je vhodné obrátit se na veterinárního lékaře (žilní aplikace bikarbonátového přípravku). Navrácení organismu telat do acidobazické rovnováhy je stěžejní pro efektivní absorpci imunoglobulinů z mleziva, která je nízká právě u telat s asfyxií.

Získávání mleziva

V tuzemských chovech jsou krávy po otelení dojeny buď v samostatných dojírnách, které jsou umístěny v porodnách, nebo v klasické dojírně, a to spolu s produkčními krávami. Ať tak či onak, je z pohledu zajištění dobré mikrobiologické kvality mleziva (CPM do 100 tis. KTJ/ml) důležité dodržovat protokoly péče o mléčnou žlázu. Z tuzemského průzkumu víme, že z více než 1000 hodnocených vzorků mleziv splnilo požadavky na CPM do 100 tis. KTJ/ml pouhých 27 %. U fekální kontaminace mleziva (koliformní bakterie) splnilo požadavek do 10 tis. KTJ/ml 84,2 % vzorků. Pouze precizní hygiena mléčné žlázy před dojením, ale i čistota konví a dojicí soupravy jsou pro získání mikrobiologicky nezávadného mleziva stěžejní. Doporučujeme, aby dojící soupravy na mlezivo byly denně, max. jednou za 2 dny připojeny na centrální proplachy dojírny. Konve na mlezivo je vhodné pravidelně čistit a vyplachovat je bezprostředně před začátkem každého dojení alespoň čistou vodou. Ke kontrole čistoty zařízení, nádob a pomůcek, které přicházejí do styku s mlezivem (i mlékem) je možné použít rychlostěry, které detekují již malé množství proteinu nebo laktózy. Cena jednoho testu není vyšší než 80 Kč.

Kvalita mleziva prvotelek

I v současné době se lze v některých chovech setkat s tvrzením, že mlezivo od prvotelek je nekvalitní. Pravda je to pouze částečná. Mlezivo prvotelek má obecně nižší obsah IgG, a to v porovnání s mlezivy od starších krav. Ovšem při hodnocení více než 400 mleziv od prvotelek bylo zjištěno, že pouze necelých 26 % mleziv nesplnilo požadavek na obsah IgG ≥50 g/l, zatímco u mleziv od starších krav to bylo 21 %. Systematické nezkrmování mleziv od prvotelek s sebou přináší i problém s využitím reservních zdrojů. Pokud intenzita brakování krav je v chovu od 25 do 35 %, pak chovatel se dostává do problémů, kde získat náhradní zdroje. Spíše než systematické nezkrmování prvotelkových mleziv, je vhodné v chovu rutinně kontrolovat jeho kvalitu a tuto si zaznamenávat v provozní evidenci.

Kolostroměry (hustoměry na mlezivo)

Odhad kvality mleziva pomocí hustoměru (kolostroměru) je ve velké části chovu zaběhnutý již mnoho let. Bohužel, velmi často je tato pomůcka používána nahodile, a nikoliv systematicky u každého mleziva, které je telatům zkrmováno. U hustoměru se potýkáme s jedním podstatným problémem, kterým je teplota mleziva při jeho měření. Většina kolostroměrů má na svém úzkém hrdle uvedenu optimální teplotu, při které má být mlezivo hodnoceno, tedy 21 až 23 °C. Pokud je mlezivo hodnoceno krátce po jeho nadojení, například při teplotě 37 °C, dochází k falešnému nadhodnocování jeho kvality, a to až o 25 % a naopak, pokud je mlezivo hodnocené kolostroměrem při nízké teplotě (např. 4 °C), pak dochází k podhodnocení jeho kvality opět až o 25 %.

 

Refraktometry

Stále více chovatelů používá pro odhad kvality mleziva refraktometry s označením ATC, tedy ty s automatickou teplotní kompenzací. Výhodou refraktometru je, že pro ověření jeho kvality nám stačí několik kapek mleziva. Pokud chovatele chce mít skutečně přesné výsledky, pak nesmí zapomínat v pravidelných měsíčních intervalech refraktometr kalibrovat (čistou vodou) a seřídit jej pomocí šroubu tak, aby rozhraní světlé a tmavé barvy bylo přesně na hodnotě 0 % Brix. Hranice pro označení mleziva za kvalitní (≥50 g/l IgG), tedy vhodného pro I. napojení, je u velkých plemen (C a H) ˃22 % Brix a u jerseyského plemene ˃19 % Brix.

 

 

Způsoby podání mleziva

Podání mleziva hraje svou podstatnou roli v tom směru, že jiná je cesta pasážování mleziva podaného z láhví s cucákem a jiná je pak při použití jícnové sondy. Víme, že nižší absorpce imunoglobulinů je dosahováno u telat napájených jícnovou sondou než u telat napájených láhví s cucákem. Za touto skutečností stojí fakt, že mlezivo podané jícnovou sondou je pasážováno přes předžaludek, což znamená i zpoždění nátoku mleziva do slezu a následně i střeva, zatímco při uplatnění sání z cucáku, teče mlezivo přes uzavřený čepcobachorový splav přímo do slezu a následně do střeva. Platí zásada, že mlezivo je vhodné telatům podat primárně pomocí nádoby s cucákem a pouze nevypité množství je vhodné následně podat jícnovou sondou. Podíl telat, která nejsou schopna přijmout na první napojení 3 l mleziva dosahuje napříč chovy úrovně 20 až 25 %. U jícnových sond věnujme pozornost jak hygieně, tak i stavu např. olivky (tzv. roztřepení), která může velmi silně podráždit sliznici jícnu. 

 

Manipulace s mlezivem

Mlezivo je velmi dobré živné medium pro řadu mikroorganismů, proto snahou každého chovatele by mělo být jeho co nejčasnější zkrmení telatům. Pokud je mlezivo uchováno v chladničce, tak max. po dobu 48. hodin. Jestliže potřebujeme mít mlezivo v nativním stavu po delší dobu, pak je účelné jeho konzervace, například sorbanem draselným. Před uložením mleziva do mrazničky doporučujeme každou láhev označit datem a napsat jeho kvalitu (% Brix). Poté lze rozdělit mleziva na kategorii

  • A - (určená k I. napojení telete, ≥23 % Brix),
  • B - (II. a další napájení, ˃19 a ˂23 % Brix),
  • C - (mleziva pro telata od druhého dne jejich věku, ≤19 % Brix).

Mlezivo lze mít v mrazničce bez nežádoucí změny v obsahu IgG až 1 rok. Rozmrazovat mleziva doporučujeme v zavařovacích hrncích s termostatem a časovým spínačem, nebo ve starých ROMO pračkách apod. při teplotě 45 až 55 °C, kdy k rozmrazení dochází do 70 až 80 minut. Teploty nad 60 °C sice urychlí rozmrazení mleziva, ale současně dochází i k rychlému úbytku obsahu IgG (denaturaci), což není žádoucí.

 

Závěrem tohoto článku lze poznamenat, že v případě Vašeho zájmu o naše poradenské služby v oblasti managementu a výživy telat nás neváhejte kdykoliv kontaktovat. 

Autor článku

Ing. Stanislav Staněk, Ph.D.

Produktový manažer - výživa telat, kůzlat, jehňat