Dne 22. února 2024 jsme ve spolupráci s firmami CRV a Zoetis a dále s VÚVeL, v. v. i., uspořádali seminář ve Velkém Meziříčí na téma Chov skotu. Hlavním přednášejícím byl Dr. Nigel Cook z Wisconsinské univerzity v Madisonu v USA. Jeho vystoupení bylo rozděleno tematicky na dvě části. První část byla věnována riziku výskytu kulhání, mastitid a komfortu krav. Ve druhé se přednášející věnoval problematice tepelného stresu.
Tepelný stres u dojnic
Asi každý chovatel skotu má zkušenosti s poklesem užitkovosti u krav, zhoršením jejich plodnosti, zvýšením počtem somatických buněk a respiračních onemocnění v letním období, ale má i zkušenosti s následným zvýšením výskytu kulhání krav v podzimním období. To vše je dopadem tepelného stresu na stádo. Čím více jsou dojnice užitkové, tím horší je jejich schopnost se s tepelným stresem vyrovnat. Jejich velká metabolická aktivita způsobuje, že rizika spojená s tepelným stresem vznikají již při teplotě 20 °C. Vliv tepelného stresu lze na zvířatech snadno pozorovat jejich zvýšenou dechovou frekvencí, sníženým příjmem sušiny a omezením přežvykování. Jsou to známé a viditelné ukazatele, ale bohužel již velmi pozdní. Při těchto projevech již dochází k poklesu produkce mléka a zvyšování počtu somatických buněk. Dále dochází k narušování trávení v bachoru a velmi rychle se zvyšuje riziko acidóz. Následně se oslabuje imunita, což vede k vyšší citlivosti k infekčním onemocněním a snížení schopnosti dojnice zabřeznout.
Celý negativní dopad tepelného stresu se může zhoršovat shlukováním zvířat na určitých místech ve stáji. Jedná se o přirozené chování zvířat, kdy se dojnice snaží skrýt na stinném místě, nebo se snaží vzdálit od bočních a koncových stěn orientovaných jižně. Určitou roli v tomto chování hraje i vliv much ve stáji a snaha stáda se před nimi bránit a schovat. Zde je doporučení jasné. Zavřete vrata na koncích stáje, použijte postřik proti mouchám, stáhněte plachty nebo použijte plachtu ke stínění a samozřejmě zajistěte dostatečnou výměnu vzduchu a zlepšete chlazení.
Další významnou změnou chování dojnic při tepelném stresu je kratší délka doby odpočinku. Stojící kráva se totiž ochlazuje. Naopak, pokud leží, zahřívá se, a to přibližně o 0,5 °C každou hodinu. V důsledku toho chybí čas na odpočinek, přežvykování a dochází tím k namáhání končetin (důvod kulhání krav v podzimním období). Proto naším úkolem v teplém období je ochladit zvířata přímo v boxových ložích, tím je stimulovat k odpočinku a zároveň do stáje přivést čerstvý vzduch (výměna teplého a vlhkého vzduchu čerstvým vzduchem), což pomáhá udržet příznivý gradient přestupu tepla (podobně jako když foukáme na horkou ranní kávu). Pro tento účel se používá šest základních technologií:
přirozené větrání s ventilátory nad boxovými loži,
nucená hybridní ventilace – ventilátory vhánějí vzduch do stáje,
tunelová ventilace s ventilátory nad boxovými ložemi,
tunelová hybridní ventilace s Cupola ventilátory a bočními oponami,
příčná ventilace s usměrňovacími lištami nad boxovými ložemi,
příčná ventilace s ventilátory nad boxovými ložemi.
Další veličinou ovlivňující délku dobu ležení krav je i samotná rychlost proudění vzduchu v zóně odpočinku krav. Pozitivní dopady byly zjištěny při průměrné rychlosti vzduchu ~340 stop/min (1,7 m/s). Při zvýšení rychlosti vzduchu na průměrnou hodnotu ~475 stop/min (2,4 m/s) byl zjištěn menší dodatečný přínos. To je pravděpodobně důležitější při vyšším THI prostředí (teplotně-vlhkostní index zahrnuje kombinaci efektu teploty a relativní vlhkosti). Obecně lze tedy doporučit minimální rychlost ochlazovacího vzduchu (MCAS) v mikroprostředí, kde krávy odpočívají, na úrovni 1–2 m/s ve výšce 0,5 m nad ložem.
Pokud jde o celkovou výměnu vzduchu ve stájích, můžeme využít přirozené proudění vzduchu, které je v mnoha situacích dobrou volbou a v proměnlivých klimatických podmínkách je ekonomicky výhodné. Pokud musíme zvolit nucenou ventilaci stáje, máme k dispozici dva způsoby. První možnost je přetlakem, kdy se čerstvý vnější vzduch přivádí do stáje ventilátory a stájový vzduch se odvádí buď pasivně, nebo pomocí odtahových ventilátorů (neutrální tlak). Nebo podtlakem, který vytváří ventilátory při odvádění stájového vzduchu a čerstvý vzduch se nasává do stáje přes k tomu určené vstupní otvory.
Správně navržené větrání a chlazení musí splňovat řadu požadavků. Hlavní je dostatečná výměna vzduchu pro odvod tepla, prachu, škodlivých plynů a vlhkosti ze stáje. Zároveň nesmí její funkčnost být závislá na ročním období. A v neposlední řadě musí být ekonomicky efektivní. Abychom dosáhli těchto požadavků, musíme se držet následujících praktických doporučení:
Dostatečná výměna vzduchu za hodinu (ACH)
ACH 4–8 výměn vzduchu v zimě,
ACH 40–60 výměn vzduchu v létě (ACH ~40 tunelová ventilace, ACH ~50 příčná ventilace).
Dostatečná výměna vzduchu na jednotku tělesné hmotnosti v létě
~2 550 m3/hod. na dospělou krávu,
vyšší rychlost výměny vzduchu může být potřeba v teplejším a vlhčím prostředí, než je v kontinentálních oblastech USA.
Příčná rychlost vzduchu
užitečné pouze pro příčné ventilátory s usměrňovacími lištami, cíl je ~2–2,5 m/s.
Rychlost vstupujícího vzduchu
udržujte rychlost vstupujícího vzduchu ~2,5–4,0 m/s, abyste zajistili dobré promíchání vzduchu bez omezení proudění vzduchu k ventilátorům.
Každoročně teplé měsíce přináší obrovské ekonomické ztráty v našich chovech. Pokud se podaří stáje dostatečně odvětrat a krávy v jejich zóně odpočinku ochladit, snížíme tak dopad tepelného stresu na zdravotní stav stáda a zlepšíme tím celou ekonomiku výroby mléka. Pokud vás seminář zaujal, můžete ho zhlédnout na webu
TV Zemědělec.
