Na mléčných farmách skotu bývá často k vidění praxe zkrmování volného sena dojnicím po porodu. Důvodů je hned několik, ať už překlenutí častokrát ostrého přechodu mezi rozdojovou (nebo přímo vrcholovou) dávkou a dávkou v přípravě na porod (tzv. na žvýkání), či jako oblíbené krmivo při různých metabolických onemocněních – kdy zvířata preferují seno namísto směsné krmné dávky (TMR).
Poporodní období bývá pro organismus dojnice kritickým momentem. Potřeba energie a metabolizovatelného proteinu na produkci mléka nikdy není stoprocentně pokryta příjmem z krmné dávky, což dojnici vede do stavu negativní energetické bilance. Zmírnění toho negativního (byť do jisté míry fyziologického) stavu je často dosahováno zakoncentrováním krmné dávky, a to převážně krmivy obsahujícími škrob. Tato skutečnost mívá za následek vyšší výskyt metabolických poruch, zhoršenou bariérovou funkci výstelky střeva, vyšší míru exprese prozánětlivých genů v bachoru a tlustém střevě a zvýšení krevní koncentrace proteinu akutní fáze a haptoglobinu (jedná se o proteiny spojené se zánětlivými stavy organismu).
“Rozdíl však byl patrný v hodnotách sérového haptoglobinu, který byl nižší u dojnic majících přístup k volnému senu.”
Všechny tyto faktory vedou ke snížení produkce mléka. Vliv vyšší koncentrace škrobu v krmné dávce na výše uvedené parametry však nebyl vědecky stoprocentně potvrzen. Existuje celá řada vědeckých prací, například Rabelo et al. (2003), kteří prokázali pozitivní vliv vyšší koncentrace škrobu na dojivost krav v rozdoji. Na druhou stranu například Shi et al. (2019), docílili stejným pokusným zásahem snížení mléčné užitkovosti. Nekonzistentní výsledky byly například prokázány v rámci stejného pokusného zásahu také při sledování hladiny sérového haptoglobinu. Rozdílnost ve výsledcích by mohla být vysvětlena zkrmováním volného sena dojnicím do tří dnů po porodu, a to v dávce až 3 kg na kus a den. Cílem tohoto výživářského zásahu je zvýšit příjem neutrálně detergentní vlákniny z objemných krmiv (tzv. forage NDF) a zmírnit následky působení dávek s vysokou koncentrací energie. V souvislosti s tím naředění vysoce fermentovatelných komponent v krmné dávce vede ke zlepšení ochranné funkce střevního epitelu a střevní integrity.
V praxi se však setkáváme s tím, že dojnicím po porodu je předkládána jedna směsná krmná dávka a různě užitkové dojnice mají rozdílné požadavky na množství energie a proteinu. Pravda je ovšem taková, že jednotlivé krávy reagují na změny ve složení krmné dávky rozdílně. Vysokoprodukční dojnice budou na výše uvedený zásah (tj. zvýšení podílu sena v TMR) reagovat snížením příjmu sušiny (a snížením užitkovosti), zatímco krávy s nižší užitkovostí nebudou na zvýšený příjem vlákniny z objemných krmiv reagovat propadem dojivosti. Přichází tedy dilema, zda snížit výskyt metabolických poruch u méně produkčních kusů, anebo obětovat mléčnou produkci u vysoce užitkových zvířat u téže skupiny. Logickým a zároveň praktickým řešením tohoto stavu by mohlo být zkrmování volného sena, které v podstatě dovoluje zvýšení příjmu vlákniny na individuální bázi.
Cílem tohoto pokusu provedeného kanadskými výzkumníky (Oba; Engelking) bylo porovnat vybrané parametry u dvou skupin zvířat, kdy první skupině krav byl umožněn volný přístup k travnímu senu do pátého dne po porodu, zatímco té druhé nikoliv. Sledovány byly tyto parametry:
příjem sušiny
mléčná užitkovost
metabolity krevní plazmy
sérové zánětlivé markery
přežvykování
propustnost střeva
Do pokusu bylo zařazeno celkem 32 holštýnských dojnic na 2. a vyšší laktaci.
V rámci vyhodnocování výsledků pokusu byla zařazena zvířata bez klinických znaků onemocnění. Třetí den po porodu nebyly patrné rozdíly mezi skupinami zvířat krmenými pouze TMR versus TMR + volné seno, a to v parametrech: krevní glukóza, mastné kyseliny, BHB a sérový amyloid A. Rozdíly byly zjištěny v hodnotách sérového haptoglobinu, který byl nižší u dojnic, mající přístup k volnému senu. Propustnost střeva, měřená množstvím chromu v moči, nebyla taktéž pokusným zásahem ovlivněna. Zkrmování volného sena nemělo prokazatelný vliv na propustnost střevního epitelu.
Dojnice, které měly volný přístup k senu, vykazovaly v prvních dvou dnech průkazně nižší příjem sušiny z TMR, ovšem celkový příjem sušiny mezi oběma skupinami byl téměř stejný. Rozdíly však byly zjištěny v periodě od 1. do 5. dne po porodu. Dojnice s přístupem k senu již měly prokazatelně nižší příjem jak TMR, tak i celkové sušiny. Tato tendence byla patrná i od 5. do 21. dne, kdy již dojnice neměly přístup k volnému senu a byly krmeny pouze TMR. Do 5. dne po porodu nebyl průkazný rozdíl v mléčné užitkovosti (27,3 l vs. 28 l), v produkční účinnosti krmné dávky (1,88 vs. 1,7 l/kg sušiny) ani v době přežvykování (429 vs. 418 min/den). Od 6. do 21. dne porodu nebyl vysledován průkazný rozdíl mezi skupinami krmenými pouze TMR či TMR + volné seno v produkci mléka (44,5 vs. 44,8 l) ani v době přežvykování (579 vs. 589 min), avšak krávy, které měly do 5. dne po otelení volný přístup k senu, prokazovaly vyšší dojivost/kg přijaté sušiny. V rámci studie nebyly také pozorovány žádné rozdíly ve změnách výživného stavu zvířat.
Závěrem lze konstatovat, že zkrmování volného sena dojnicím do 5 dnů po porodu vedlo ke snížení sérového haptoglobinu a v prvních 3 dnech i k menšímu nárůstu zánětlivých markerů. Do 5. dne po porodu byl průkazně nižší příjem sušiny u dojnic s přístupem k volnému senu, ovšem bez negativního vlivu na mléčnou užitkovost, aktivitu žvýkání, metabolity krevní plazmy. Rozdíly nebyly patrné ani ve změnách výživného stavu a tělesné váze. Ovlivněna nebyla ani propustnost střevního epitelu. Na základě těchto výsledků se domnívám, že podávání volně loženého sena kravám po otelení může být velmi prospěšné v chovech, kde jsou tzv. velmi ostré přechody mezi krmnými dávkami přípravy na porod a rozdojem, případně i tam, kde není zajištěná adekvátní technika krmení. •
(Překlad článku: Engelking, L., E., Oba, M. 2023 The effects of offering free choice hay for the first five days postpartum on productivity, serum inflammatory markers, gut permeability, and colon gene expression in fresh dairy cows. Journal of Dairy Science, https://doi.org/10.3168/jds.2023-23670. Article in Press.)
