Vysokoprodukční krávy mají vysoké požadavky na krytí potřeb živin a energie během laktace. Velká část energie krmných dávek je poskytována prostřednictvím škrobu.
Jeho koncentrace v krmných dávkách se pohybuje obvykle mezi 22 až 24 % v sušině krmné dávky, množství se však může ještě lišit v závislosti na specifických požadavcích stáda či fázi laktace. Vysoké koncentrace škrobu mohou negativně ovlivnit funkce bachoru a jeho celkové zdraví. Zvýšené množství v bachoru degradovatelných (zvláště pak velmi rychle fermentovatelných) škrobů zvyšuje produkci těkavých mastných kyselin (VFA) nad možnosti jejich rychlé absorpce a pufrace. Tato situace vede ke vzniku subakutních bachorových acidóz (SARA), nebo snížení příjmu sušiny. Jako prevence výše uvedených metabolických onemocnění se nebere v úvahu pouze hodnota fyzikálně efektivní vlákniny, ale také samotná koncentrace neutrálně detergentní vlákniny (NDF) a její míra degradace. Předpokládá se, že pomaleji degradovatelná vláknina v bachoru může pozitivně ovlivnit jak zdraví bachoru, tak i stabilitu jeho metabolismu.
Jako jeden z nejvíce používaných zdrojů vlákniny v krmných dávkách je používána krmná sláma. Ve srovnání s ostatními objemnými krmivy poskytuje sláma mnohem více vlákniny s nižší mírou degradability, což může negativně ovlivnit příjem sušiny zvířaty. Podle některých autorů existuje pozitivní vztah mezi příjmem sušiny a krmivy s rychlou degradací vlákniny v důsledku nižší sytivosti krmné dávky. Některé nedávné studie potvrdily pozitivní vliv chemicky ošetřené slámy hydroxidem sodným na příjem sušiny, mléčnou užitkovost včetně obsahu mléčných složek.
Skupina britských a řeckých výzkumníků provedla pokus, kde byla zkrmována klasická sláma a sláma chemicky ošetřená hydroxidem sodným. Tento pokusný zásah byl navíc sledován ve dvou rozdílných krmných dávkách, které se lišily koncentrací škrobu (16, resp. 24 %). Krmná dávka byla složená z travní senáže (42,4 % ze sušiny krmné dávky), štípané slámy (7,6 %), popř. chemicky upravené slámy a koncentrátu (50 %). Koncentrát obsahoval pšeničné šrotované a mačkané zrno, kukuřičné výpalky, sójový extrahovaný šrot, sójové slupky, tepelně upravenou sóju, řepkový šrot, melasu, krmný tuk, sušené cukrovarské řízky, vápenec, sodu bikarbonu, DL-lysin, DL-methionin a minerálně-vitamínový premix. Sledovány byly: mléčná užitkovost, obsah mléčných složek, příjem sušiny, stravitelnost sušiny a NDF a zdraví bachoru.
Zatímco koncentrace škrobu neměla prokazatelný vliv na příjem sušiny, ošetření slámy hydroxidem sodným vedlo ke zvýšení příjmu sušiny o 0,7 kg/ ks/den. U obou pokusných variant krmených upravenou slámou byl příjem sušiny vyšší, a to o 1,6 kg, resp. 1,5 kg/ ks/den. Mléčná užitkovost krav se v průměru pohybovala na úrovni 25,9 kg/den a její výše byla statisticky průkazně ovlivněna typem zkrmované slámy. Dojnice krmné upravenou slámou vykazovaly o 1,7 kg/den vyšší mléčnou užitkovost. Zařazení chemicky upravené slámy do krmené dávky vedlo ke zvýšení obsahu mléčného proteinu a laktózy v mléce. Na množství mléčného tuku nemělo ošetření slámy vliv. Krmná dávka s vyšší hladinou škrobu zvýšila množství bílkoviny v mléce o 2,7 %, a to ve srovnání s nízkoškrobovou dietou.
Zajímavé výsledky byly zjištěny při analýzách bachorových tekutin pokusných zvířat. V periodě 0 až 2 hodiny po nakrmení nebyly zjištěny žádné signifikantně významné rozdíly vlivem pokusných zásahů v hodnotách pH či koncentracích celkových i jednotlivých těkavých mastných kyselin (VFA) v bachoru. Rozdíly však byly patrné v periodě od 2 do 8 hodin po nakrmení. Celková koncentrace VFA byla průkazně ovlivněna hladinou škrobu v krmné dávce, přičemž vyšší koncentrace (o 13,8 %) byla u dojnic s krmnou dávkou s vyšší hladinou škrobu. Obdobně skupina zvířat s chemicky upravenou slámou a dietou s nižší koncentrací škrobu vykazovala vyšší produkci VFA, a to oproti variantě krmné dávky s neupravenou slámou a nižším škrobem. Zajímavé bylo také zjištění, že zahrnutí chemicky ošetřené slámy vedlo ke snížení produkce acetátu a zvýšení nasycených mastných kyselin. V období od osmi hodin po nakrmení již nebyly téměř patrné statisticky průkazné rozdíly vlivem jak rozdílné koncentrace škrobu, tak zkrmování ošetření slámy. Byl viditelný pouze prokazatelný vliv vyšší koncentrace škrobu na celkové množství VFA.
Cílem pokusu bylo také sledování vlivu ošetření slámy při různých hladinách škrobu v krmné dávce na stravitelnost organické hmoty, vlákniny (NDF) a škrobu. Kombinace krmné dávky s nižším škrobem a chemicky upravenou slámou vedla ke snížení stravitelnosti sušiny. Ovšem v kombinaci s neošetřenou slámou došlo ke zvýšení stravitelnosti sušiny o 2,7 %. Příjem vlákniny a stravitelnost byly prokazatelně ovlivněny chemickým ošetřením slámy. Chemické ošetření slámy hydroxidem sodným vedlo sice ke zvýšení příjmu vlákniny, avšak také k její nižší stravitelnosti. Krmné dávky s nižší koncentrací škrobu vedly ke zvýšenému příjmu sušiny i stravitelnosti ve srovnání s dietami s vyšší koncentrací škrobu. Celková stravitelnost škrobu byla vyšší u krmných dávek s vyšší koncentrací škrobu. Vliv ošetření slámy na stravitelnost škrobu nebyl prokázán.
Cílem pokusu bylo posoudit přínos chemického ošetření slámy v krmných dávkách dojnic při 2 hladinách škrobu. Chemické ošetření slámy hydroxidem sodným zvýšilo příjem sušiny, mléčnou užitkovost a denní produkci mléčné bílkoviny. Velice výhodná se zdá být kombinace chemicky upravené slámy s nízkoškrobovou dietou.
Effects of addition of nutritionally improved straw in dairy cow diets at 2 starch levels.
Hanlon, M., E., Moorby, J., M., McConochie, H., R:, Foskolos, A. 2020. Effects of addition of nutritionally improved straw in dairy cow diets at 2 starch levels. Journal of Dairy Science, 103: 10233-10244.
Klíčová slova: neutrálně detergentní vláknina, škrob, upravená sláma.
Dostupné z: https: //www.journalofdairyscience.org/article/S0022-0302 (20) 30687-1/fulltext.
