Chov králíků u nás historicky zastával roli převážně samozásobitelskou. Byl významným zdrojem masa v domácnostech, ale i kvalitní suroviny pro kožešnický průmysl. Králíci jsou vděčnými chovanci i dnes především u hobby chovatelů, méně často pak v zemědělské velkovýrobě. Mohou však být i zajímavou alternativou pro chovatele v systému ekologického zemědělství a příležitost, jak rozšířit nabídku zemědělských produktů a potravin nabízených přímo na farmě. Mnozí spotřebitelé a zájemci o kvalitní a dietetické králičí maso se však musí spokojit s nabídkou z konvenčních zdrojů od drobnochovatelů nebo s králičím masem z velkochovů nabízených v obchodní síti, neboť nabídka bio králičího masa je dosud nedostatečná.
Způsob chovu a krmení králíků v ekologickém zemědělství se významně liší od faremních velkochovů. Je založen na skupinovém ustájení, vnitřních i venkovních výbězích a na maximálním využívání pastvy a zkrmování objemných krmiv. Liší se také odlišným přístupem k používání antibiotik, která se nepoužívají preventivně, ale pouze k léčebným zásahům.
Základním principem je uspokojit přirozené životní potřeby králíků. Např. poskytnout jim možnosti pro dostatečný pohyb (i ve venkovním prostředí), poskytnout jim možnost úkrytu, možnosti sociálních kontaktů s jinými zvířaty, chovem v přiměřeně velkých skupinách apod.
Zásady ekologického chovu králíků upravuje NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/848 a příslušné PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) – např. č. 2020/464, kde lze nalézt všechny specifické legislativní požadavky ekologického chovu (nejen) králíků.
Pořízení zvířat – založení chovu
Pro založení eko chovu králíků lze převést stávají konvenční podnik s chovem králíků bez specifických požadavků na původ zvířat. Tedy do přechodného období vstupují všechna dosud chovaná zvířata. Přechodné období u králíků trvá tři měsíce.
Stávající eko zemědělec, který chce začít s chovem králíků, může pro vytvoření nového stáda nakoupit zvířata i z konvenčních chovů. Ta ale musí být mladší tří měsíců. V případě nákupu starších zvířat (samci a dosud nerodící samice) může nakoupit až 40 % stavu základního stáda, ale pouze na základě schválení kontrolních organizací.
I později pro obměnu chovného stáda lze omezeně nakupovat zvířata z konvenčních chovů. Jejich počet však nesmí překročit ročně 20 % zvířat z počtu králíků v základním stádě (u malých chovů do 10 ks králíků pak max. jeden kus ročně) a platí pro nákup samců a dosud nerodících samic.
Pro podmínky chovu králíků v ekologickém zemědělství je vhodné vybírat taková plemena a jejich křížence, kterým vyhovuje chov ve venkovním prostředí. Intenzivní hybridní kombinace v těchto podmínkách nemají možnost naplno uplatnit svůj produkční potenciál a jsou méně vhodné.
Ustájení
Způsob ustájení králíků vychází z požadavku na skupinový chov. V odůvodněných případech lze samce a samice březí nebo reprodukčně aktivní od skupiny dočasně oddělit, ale i nadále musí mít oční kontakt s ostatními zvířaty.
V pastevním období se králíci chovají v mobilních kotcích přímo na pastvině, nebo v pevných kotcích, ale s přístupem na pastvinu. V mimopastevním období pak v kotcích s přístupem do venkovních výběhů.
Velikost kotců se volí tak, aby bylo možné ve výkrmu tvořit skupiny v návaznosti na jednotlivé vrhy (z jednoho či několika vrhů). Zkušenosti z praxe ukazují, že velikost skupiny vykrmovaných králíků nemá být příliš veliká. Ideálně ve velikosti 1–2 vrhů. Výkrm králíků ve větších skupinách je nutno zvážit s ohledem na možný výskyt agresivního chování jedinců, zvláště při tvorbě nových skupin. Větší skupiny lépe prosperují při nižším zatížení zvířat na metr čtvereční.
Je-li kotec zastřešen, musí být strop v takové výšce, aby umožnil králíkům stát se vztyčenýma ušima.
V prostorách pro ustájení se požadují čisté, suché a podestýlané plochy pro odpočinek, bez roštů. Pro samice se používají budníky pro stavbu hnízda, v minimálním počtu jeden na každou samici. Pro stavbu hnízda předkládáme vhodný přírodní materiál (seno, slámu, apod.). Týden před porodem a v době kojení jim do nich přístup nijak neomezujeme. Králíčata je povoleno odstavit nejdříve 42. den po narození. Výhodou jsou vyvýšené plochy pro odpočinek nejen kojících samic, ale i v kotcích pro ostatní králíky. Ve venkovních plochách kotců je jejich budování povinné. Do kotců se přidává materiál pro okus, nejlépe větvičky ovocných stromů.
Pro všechny kategorie králíků budujeme zatemněné úkryty v dostatečném počtu. Týká se to vnitřních i venkovních ploch.
Výživa a krmení
V konvenčních faremních chovech jsou králíci krmeni téměř výhradně granulovanými krmivy s vyváženým poměrem živin, které uspokojují živinové a nutriční požadavky jednotlivých kategorií králíků. Ne vždy bývá králíkům předkládáno seno a v závislosti na skladbě granulí to ani nemusí být nezbytné. V ekologickém zemědělství se naopak klade důraz na zkrmování objemných krmiv, především pak na využívání píce z pastevních porostů a v mimopastevním období na sušené pícniny. Dávka jadrných krmiv je pak limitována maximálním podílem 40 % z celkové krmné dávky (počítáno v sušině). Aby objemná krmiva uspokojila požadavky zvířat na množství a kvalitu jednotlivých živin, musí být vyrobena ve špičkové živinové kvalitě. Tomu odpovídá píce z mladých, nepřestárlých rostlin. Např. pastevní porost trav ve fázi prodlužování obsahuje asi 17–20 % NL v sušině, zatímco v době zrání semen pak už jen kolem 5 % NL v sušině. Podobnou dynamiku vývoje projevují i změny obsahu cukrů apod. Zvláštní důraz je nutno klást na hygienickou kvalitu krmiv (bez plísní, hniloby, zapaření, znečištění). V zimní krmné dávce tedy seno neplní jen funkci donora vlákniny, ale jako dominující pícnina musí být i zdrojem základních živin, především bílkovin. Takové seno lze vyrobit jen z mladých porostů. V pastevním období seno může naopak plnit roli dietetického doplňku – jako zdroj efektivní vlákniny při zkrmování velmi mladých pastevních porostů. Pro tento účel se hodí seno i ze starších porostů s vyšším obsahem vlákniny. Pro správné nastavení krmné dávky je nezbytně nutné znát skutečné obsahy živin v jednotlivých krmivech a nespoléhat se na tabulkové hodnoty, které mohou být nepřesné a zavádějící.
Složení králičích krmných BIO směsí se liší od těch konvenčních. Konvenční krmné směsi pro králíky mají parametry kompletního krmiva, kde se klade důraz na živinové a zvláště nutriční parametry. Musí obsahovat mj. stanovené množství a poměry NDF, ADF a ligninu pro udržení fyziologické rovnováhy trávicího traktu a současně dostatečné množství bílkovin i sacharidů potřebných pro růst, laktaci apod. Jsou koncipovány tak, že k nim není nutné předkládat seno. Výhodou zkrmování kompletních směsí je stálost složení – při každém příjmu krmiva dostane zvíře všechny potřebné živiny ve správném množství a poměrech.
BIO králičí krmná směs je krmivo doplňkové, protože nikdy netvoří jedinou ani hlavní složku krmné dávky. Může tvořit max. 40 % krmné dávky (v sušině). Většinu požadavku na dotaci vlákniny plní objemná krmiva, jadrná krmiva vnáší především chybějící živiny, typicky bílkoviny, sacharidy a minerální látky. Obsah NDF, ADF a ligninu se tedy posuzuje u krmné dávky jako celku (včetně objemných krmiv), nikoliv u každé jednotlivé složky krmné dávky. Jejich obsah v krmné směsi nemá rozhodující význam jako u konvenčních směsí. Pro krmení králíků nelze využít krmiva obsahující antikokcidika, GMO suroviny, syntetické aminokyseliny ani extrahované šroty. Požadavky králíků na aminokyselinové složení krmiva lze do určité míry splnit kombinací krmiv a krmných surovin s vhodným nativním aminokyselinovým profilem.
U nás, ve společnosti MIKROP ČEBÍN a. s., máme v sortimentu pro výživu králíků nejen konvenční krmné směsi, minerální doplňky a krmné přísady rozpustné v napájecí vodě, ale i granulovanou krmnou směs BIO RABBIT certifikovanou pro ekologické zemědělství.
Přestože je chov králíků v ekologickém zemědělství teprve v plenkách a na větší rozšíření teprve čeká, věřím, že může být i přes potřebu vysoké chovatelské zkušenosti, nadšení a promyšleného marketingu zajímavým ekonomickým přínosem nejen pro menší hospodářství, ale i pro větší podniky.
