Vyvážené krmení koně z pohledu jednotlivých látek obsažených v celkové krmné dávce má například u koně v zátěži 20% podíl na jeho podaném výkonu, respektive s vyváženou krmnou dávkou může dosáhnout svého maxima, v opačném případě jen velmi těžko.
Pro ideální sestavení krmné dávky je tedy třeba znát složení jednotlivých živin v použitých druzích krmiv a jejich význam v organismu. Pro statková krmiva lze využít průměru hodnoty z krmivářských tabulek, u doplňkových krmných směsí informaci můžete snadno získat z deklarace na etiketě konkrétního krmiva. Není neobvyklé, že majiteli koně mnohdy pomůže prostá úprava složení denní krmné dávky a jeho koni se zlepší kvalita srsti, kopytní rohoviny, nebo se zvýší jeho chuť k práci.
Celkovou krmnou dávku, tedy denní příjem koně, lze „rozebrat“ až na 20 různých sledovaných parametrů, jako je stravitelná energie, bílkovina, aminokyseliny, makroprvky, mikroprvky a vitamíny. Každá z těchto látek, či skupin, má v těle koně předem určené funkce. Některé látky jsou kalorické, tedy dodávají koni potřebnou energii, jiné jsou nekalorické, podílejí se na stavbě těla a tvorbě produktů pro zachování zdraví a další lze nazvat účinné, které řídí, urychlují a usměrňují metabolické procesy v organismu. Většina výše zmíněných látek má díky dlouholetému výzkumu stanoveny „normy“ potřeby koně. Tyto hodnoty jsou principiálně vztaženy k hmotnosti koně, věku, pohlaví a typu zátěže. Na základě znalosti těchto parametrů lze tedy poměrně exaktně určit potřebu konkrétního koně.
Cílem sestavení optimální krmné dávky je s ohledem na podmínky a prostředí, ve kterém konkrétní kůň žije, zajistit dodání všech potřebných živin v co možná nejlepším množství. To znamená „ani málo, ani moc“. Optimální přísun živin a správná technika krmení umožní správný vývoj, růst hříběte, hladký průběh březosti klisny, možnost podat maximální výkon v případě sportovního koně apod. Vyvážená výživa výrazně napomáhá organismu koně dobře prosperovat a moci podávat ty výkony, které od něj jeho chovatel očekává.
Aby vše ale nebylo tak zcela jednoduché, potřeba bílkovin, makroprvků, mikroprvků, iontů a vitamínů neroste stejně rychle jako potřeba energie. Navíc u koňského organismu platí pásma tolerance jednotlivých živin v těle, tedy jakási minima a maxima, mezi kterými bude vnitřní prostředí fungovat správně. Ono totiž splnit potřebu metabolismu ve všech parametrech přesně na 100 % bez jakékoli tolerance by v praxi vlastně ani nešlo. Důvod je prostý. Součástí krmné dávky jsou zemědělské komodity, objemová a jadrná krmiva, jejiž kvalita je proměnlivá, a mění se tak dostupnost a obsah poskytovaných živin. Je tedy důležité dodržovat živiny v pásmech tolerance a víme, že náš kůň bude prospívat.
Kůň je od přírody nastaven tak, aby přijímal krmivo kontinuálně, v průběhu celého dne. S ohledem na stájový provoz a účel chování mu krmivo ve stáji poskytuje člověk. V zájmu zachování dobré psychické pohody a minimalizování problémů trávení dávkujeme koni krmivo minimálně 3× denně, tedy denní dávku rozdělenou na tři nestejně velké. Objemové krmivo krmíme před jadrným a musíme koni poskytnout náležitý čas pro příjem a trávení. Dalším snadným a zároveň důležitým faktorem je klid ve stáji při krmení.
Pro množství objemového krmiva a celkového množství krmiva na den pro koně platí dvě zjednodušené poučky. První z nich nám radí, že minimální množství sena, které by měl kůň přijmout za den, odpovídá 1 % jeho tělesné hmotnosti.
Použijeme příklad 600 kg těžkého koně, z jehož hmotnosti je 1 % šest kilogramů. Z toho tedy plyne, že bychom měli koni dát přinejmenším 6 kg sena. Druhou zjednodušenou poučkou je množství celkového krmení, které běžně odpovídá 2 % tělesné hmotnosti (to se netýká kupříkladu vysokobřezích klisen apod.). Z této poučky plyne, že součet sena a jádra by měl být okolo 12 kg na den. Ještě se zmiňme, proč se u výpočtů dávek používají kilogramy. Zemědělské komodity, kupříkladu oves, jsou svou kvalitou závislé na půdě, počasí apod. Proto není neobvyklé že oves nakoupený v jednom měsíci je lehčí nebo těžší než v jiném, případně od jiného dodavatele. Protože k odměřování krmiva jsou ve stájích nejčastěji používány litrové nebo jedenapůllitrové odměrky, může se stát, že koni sice dáváte stále stejný objem jádra, ale méně výživné, je lehčí. Abychom tedy exaktně spočítali, kolik krmení má náš kůň dostat, používáme kilogramy, které odpovídají živinovému obsahu jádra a na litry pak přepočítáme buď tabulkovým koefi-cientem, nebo prostě plnou „fanku“ zvážíme jednou za čas na kuchyňské váze.
Krmnou dávku začínáme sestavovat tak, abychom se pro danou potřebu dopočítali s energií a bílkovinou. Tyto parametry by nám měli sedět, pokud nechceme aby nám kůň přibíral nebo ztrácel na váze.
Je dobré míti na paměti, že řada krmiv se mezi sebou liší využitelností, stravitelností, zpracováním a, v případě komer-čních krmiv a krmných doplňků, i užitím rozličných surovin v celkové směsi. V samém důsledku nelze krmnou dávku, byť exaktně vypočítanou, považovat za dogma, ale jako vodítko pro nastavení a „naladění“ ideální a vyhovující krmné dávky pro každého konkrétního koně. Není neobvyklé, že se krmná dávka v průběhu prvních šesti týdnů upravuje (±250 g jadrného krmiva na den). Při výběru vhodného krmiva dbejte jako majitel koně zejména na kvalitu. Řadu užitečných informací lze získat z etikety či na stránkách výrobců, tak aby vybrané krmivo splňovalo požadavky metabolismu konkrétního koně.
