Výživová hodnota a zásady správné aplikace digestátu BPS

Složení a kvalita digestátu jsou závislé na konkrétních podmínkách, složení dávkovaných substrátu na BPS. V případě, že dochází k separaci digestátu na pevnou a tekutou část, zvyšuje se obsah fosforu v separátu a tekutá složka fugát je charakteristická vysokým obsahem amoniakálního dusíku a draslíku. Obvyklý obsah sušiny digestátu se pohybuje v rozmezí 4–6 %, kdy díky anaerobní fermentaci je 60–80 % obsaženého dusíku v okamžitě přístupné amoniakální formě. Toto spolu s vyšším pH digestátu ve srovnání se surovou kejdou představuje riziko vzniku ztrát dusíku.

Složení a využitelnost obsažených živin jsou zásadní pro správný management plánu hnojení. Využitelnost dusíku závisí na obsahu amoniakálního dusíku a poměru C : N. Hnojiva s úzkým poměrem C : N (kejda, digestát, fugát) mají výrazně vyšší využitelnost dusíku ve srovnání s hnojivy s širokým poměrem C : N (hnůj, kompost, separát).

Využitelnost organický vázaného dusíku, který je mineralizován v průběhu vegetační sezóny, je různá. Malá část tohoto dusíku je využitelná již v roce aplikace. Zbývající, hůře využitelná část, má pozitivní vliv na dlouhodobou akumulaci organické hmoty a tvorbu humusu v půdě. V průběhu anaerobní digesce ve fermentoru BPS je využita snadno rozložitelná část organické hmoty, u které by při přímé aplikaci do půdy došlo k její mineralizaci bez pozitivního vlivu na tvorbu humusu. Na druhou stranu těžce rozložitelná organická hmota pomalým rozkladem dlouhodobě a udržitelně navyšuje obsah humusu v půdě lépe než materiál, který neprošel anaerobní digescí. V případě separace digestátu jsou humus tvořící látky obsaženy zejména v separátu.

Obsažený amonný dusík není možné počítat v poměru 1 : 1 při porovnání s minerálními hnojivy. Je to důsledek uvedených ztrát a půdních podmínek. Tento pokles může být eliminován kombinací organických a minerálních hnojiv pro dosažení vysokých výnosů, viz graf č. 1. Digestát je v každém případě využitelný pro hnojení dusíkem, s podmínkou jeho cíleného a okamžitého zapravení.

Účinek obsaženého fosforu a draslíku v digestátu je srovnatelný s účinky minerálních hnojiv, a proto jejich využití může být kalkulováno jako 100 %. Z praxe je známo, že fosfor bývá často limitující živina, v případě dlouhodobé aplikace organických hnojiv je použití minerálních hnojiv obsahujících fosfor limitováno. Praktický příklad dávky živin:

Kukuřičná siláž s požadavkem 190 kg N/ha, kde digestát zajistí potřebu 80–100 kg N/ha. Při 50% využití a obsahu 5 kg N/m³ odpovídá dávce 32–40 m³/ha digestátu. Pro vysoce produkční siláž s potřebou 220 kg N/ha je možné dávku navýšit o dalších 15 m³ odpovídajících dalším 40 kg N/ha.

Aplikace digestátu

Během aplikace digestátu je prvořadým cílem minimalizace ztrát dusíku, v takovém případě je možné dosáhnout obdobné využitelnosti dusíku jako u minerálních hnojiv. Zásadní je způsob aplikace. Dnes je již neakceptovatelná aplikace na široko, tzv. rozstřikem, její výhodou je „pouze“ cena, i když při započtení ztrát živin i toto hledisko je nerentabilní. Velmi rozšířený způsob pomocí hadicových aplikátorů dosahuje výrazně nižších ztrát.

Jednoduchostí, nízkým nárokům na energie lze dosáhnout velmi dobrých výkonů. Při aplikaci do porostu může dojít vlivem povětrnostních podmínek k poškození porostu digestátem.

Diskové a radličkové aplikátory dosahují vyšší efektivity, navíc při zakládání porostu zajistí dostupnost dusíku přímo u klíčících semen. Nejlepší variantou je injektážní aplikace, s minimálními ztrátami živin a okamžitou využitelnosti rostlinami. Injektory je možné využít i do porostů kulturních plodin. U digestátu BPS je velmi častá a osvědčená aplikace před založením porostu kukuřičné siláže.

Z výše uvedeného je patrné, že pro minimalizaci ztrát dusíku je nutné rychlé zapravení aplikovaného hnojiva do půdy, při aplikaci do porostu hrají výraznou roli povětrnostní podmínky, optimální je chladné a vlhké počasí následované dešťovými srážkami. Níže v tabulce jsou ztráty dusíku závisející na zapravení, hustotě digestátu a teplotě prostředí.

Ztráty dusíku souvisí s pH digestátu. Při jeho okyselení dochází k redukci ztrát. Použitelný je například síran amonný, případně kyselina sírová. Tento postup je možný rovněž pro omezení zápachu při skladování digestátu. Obsažený amonný dusík je přeměněn na nitrátový, což může vést k jeho ztrátám během období vegetačního klidu. V takovém případě je vhodné použití inhibitorů nitrifikace a docílit takto účinku zásobního hnojení.

V neposlední řadě je nutné zmínit dostatečné skladovací kapacity digestátu BPS. Při jejich nedostatečné kapacitě se digestát „pouze“ vyváží pro jejich uvolnění a nedochází k řízenému hnojení. Použití digestátu se dlouhodobě osvědčila ve výživě rostlin. Jeho specifické složení vyžaduje aplikační postupy eliminující vznik ztrát dusíku. V praxi nebyl prokázán dříve proklamovaný negativní vliv digestátu na úrodnost a kvalitu půd, naopak při dlouhodobé aplikaci digestátu dochází k navýšení organické složky v půdě a podpoře tvorby humusu.