Bioplyn na rozcestí

Po patnáctiletém období provozu bioplynových stanic v České republice a s blížícím se koncem dvacetileté podpory výkupní ceny elektřiny u většiny BPS je nasnadě se zabývat budoucností tohoto odvětví, které se stalo nedílnou součástí zemědělské prvovýroby.

Od roku 2006 po přijetí zákona o POZE došlo k prudkému rozvoji nového sektoru zemědělské prvovýroby. Zemědělci rozšířili své aktivity o výrobu energie, elektřiny. Po letech nestability a výkyvu cen zemědělských komodit zde vznikla možnost stabilních finančních příjmů, garantovaných státem po dlouhou dobu 20 let provozu bioplynové stanice. Této příležitosti využila řada zemědělců a své volné kapacity zemědělské prvovýroby vzniklé poklesem počtu hospodářských zvířat využili pro zajištění provozu BPS. Tímto se Česká republika stala předním producentem bioplynu v rámci EU.

Prvotní překotný rozvoj segmentu bioplynu s velmi intenzivní výstavbou a nárůstem provozovaných BPS byl stejně rychle ukončen v roce 2012. V té době se to mohlo zdát jako neuvážený a trochu nespravedlivý krok vůči těm, kteří BPS nestihli postavit. Avšak s odstupem času lze toto rozhodnutí hodnotit jako opodstatněné, a to s ohledem na postupující legislativní a klimatické změny.

Výroba bioplynu fermentačním procesem je přímo spjata se zemědělskou prvovýrobou a tato varianta je jediná dlouhodobě udržitelná. Přesvědčili se o tom mnozí investoři, kteří své záměry realizovali bez dostatečného zázemí rostlinné výroby. Rostlinná výroba pomocí vlastních kapacit zajistí dostatečné množství objemných krmiv a následně poskytuje plochu pro aplikaci digestátu.

Minimální změny výkupních cen a zelených bonusů spolu s nemožností modernizace a inovace technologie zapříčinily relativně stabilní prostředí provozu BPS. Nic ovšem netrvá věčně a klidné vody se začaly bouřit se změnami podmínek hospodaření, nových protierozních opatření a kvůli častěji se opakujícím propadům výroby objemných krmiv v důsledku sucha. V těchto obdobích se ukázala fatální závislost provozu BPS, s minimálním požadovaným podílem 50 % cíleně pěstované biomasy, na RV. Na BPS se stále častěji zařazují z důvodu nedostatku objemných krmiv druhotné produkty potravinářského a zpracovatelského průmyslu. Se zrušením povinnosti minimálního podílu cíleně pěstované biomasy a kategorie AF1 se podíl substrátu kategorie 2 navýšil. Tyto substráty nacházejí v BPS smysluplné využití, nahrazují propady výroby objemných krmiv a snižují zátěž osevních ploch silážní kukuřicí. BPS byly navrženy pro zpracování objemných krmiv a zemědělských produktů. Zpracování jiných produktů s sebou často přináší požadavky na úpravu technologie a provozních parametrů fermentačního procesu. To vše jsou výzvy nutné pro další rozvoj provozu BPS.

Doba konce 20 let garantovaného provozu BPS se blíží a s ním i otazníky co bude dál? Z výše uvedeného je zřejmé, že za dobu provozu se podmínky měnily a ty největší očekávané změny jsou teprve před námi. Novela zákona o POZE 165/2012 Sb., která je aktuálně v projednávání Poslaneckou sněmovnou, bude mít zásadní vliv na fungování celého sektoru OZE. Trend odklonu od zpracování cíleně pěstované biomasy, navýšení podílu sekundárních produktů zpracovatelského průmyslu, zpracování odpadů (BRO, BRKO, kaly) a diverzifikace provozu BPS jsou jisté. Státy se silně rozvinutou produkcí bioplynu (Francie, Německo) mají i nadále ambiciózní plány rozvoje sektoru OZE s celkovým 10% podílem bioplynu (biometanu) na celkové spotřebě plynu. Důvody těchto rozhodnutí jsou získání nezávislosti na „Východním bratrovi“, udržení zaměstnanosti s vysokou přidanou hodnotou, snížení skleníkových plynů – CO₂. Výroba elektrické energie pomocí bioplynu znamená snížení emisí CO₂ o 200 g *kWh^-1, představující snížení emisí o více než 50 % ve srovnání s konvenčními zdroji. Již dnes fungující obchod s garancemi původu a poptávka po Zelené energii jsou další možnosti zvýšení konkurenceschopnosti bioplynu (biometanu) na trhu s energiemi. Pokračující rozvoj tohoto trhu v rámci politické a společenské poptávky lze očekávat.

Nejistota, která byla ohledně fungování BPS po skončení 20letého podporovaného období, je, zdá se, zcela bezpředmětná. Budoucnost bude s sebou přinášet nutnost modernizaci a diverzifikací stávajících zařízení. Podpora výroby biometanu má v ČR nadále nedořešenu otázku technických požadavků na kvalitu biometanu. Je nutné, aby příslušné orgány jasně stanovily kvalitativní požadavky pro vtláčení biometanu do plynové soustavy. V tomto ohledu je stále nedořešena otázka propanizace, nutnosti připojení středotlaké nebo vysokotlaké rozvodné sítě.

Rozvoj sektoru i v budoucnu bude vázán na politickou podporu. Bez dodatečné finanční podpory není možné navýšení kapacity, které si EU stanovila jako globální cíl.

Přínos BPS po dobu jejich fungování je nesporný. Podniky získávají stabilní příjem při minimální pracovní náročnosti obsluhy a provozu stanic. Diverzifikace činností eliminuje negativní dopady při snížení rentability RV, ŽV na celkovou ekonomiku podniku. Vstup do oblasti energetiky není slepou cestou, ba naopak při vyvážené intenzitě výroby je doplňkem k RV a ŽV zemědělských podniků a v neposlední řadě dnes žádané správné zemědělské praxi. Získat pozici ve strategické oblasti národního hospodářství, jakým je energetika není jednoduché, nenechte se proto o ni připravit!