Světlo patří k významným faktorům chovného prostředí zvířat. Svým účinkem ovlivňuje a reguluje mnohé fyziologické i behaviorální procesy, mimo to pak významně ovlivňuje rychlost růstu, zdraví a pohodu zvířat. Osvětlení v sobě zahrnuje fotoperiodu, intenzitu a spektrální složení světla, které mohou mít mnohdy celou řadu interaktivních efektů.
Drůbež má na rozdíl od člověka, který vidí trichromaticky, tetrachromatické vidění. To znamená, že vidí jinak než člověk, neboť může navíc vidět část ultrafialového spektra, tzv. UV-A vlnové délky 350–450 nm. Světlo je vnímáno retinálními a extra-retinálními fotoreceptory, kdy světlo stimuluje receptory v mozku průchodem světelných paprsků lebkou. Reprodukční systém ptáků tedy není stimulován pouze světlem, které vnímá oko, ale i světlem, které stimuluje hypofýzu po průchodu lebkou. Čím delší vlnové délky (červené) viditelného světla, tím více je schopné dosáhnout mozku než kratší vlnové délky.
Drůbež má v poměru k velikosti hlavy a mozku velké oči, které jsou umístěné na boku hlavy. Jejich umístění jim poskytuje širokou škálu monokulárního vidění a omezené vidění binokulární. V oku jsou dva typy fotoreceptorové buňky, nazývané tyčinky a čípky. Tyčinky jsou spojovány s viděním za špatných světelných podmínek, zatímco čípky jsou odpovědné za vidění za normálních světelných podmínek.
Lidé i drůbež vykazují maximální citlivost k části spektra o vlnové délce 545–575 nm, ale drůbež je citlivější na modré a červené části vlnového spektra (viz obrázek 1 a 2). Lidské vnímání světla se dále liší citlivostí na každou barvu, která závisí na hustotě konkrétních typů fotoreceptorů. Kuřata vnímají červené světlo třikrát jasnější než lidé. Tato vynikající schopnost vidět jednotlivé barvy a širší spektrum vlnových délek naznačují, že ptáci vidí složité světlo (jako bílé světlo) odlišně než lidé.
Regulovaná a sledovaná intenzita světla musí kuřatům umožňovat bezproblémový příjem krmiva a vody. Intenzita osvětlení vyjadřuje množství světla, vyjádřeného v luxech, dopadajícího na jednotkovou plochu povrchu, přičemž se vychází z vnímání jednotlivých barev člověkem. Stále je proto diskutováno, zda je takto hodnocená intenzita osvětlení vhodným nástrojem pro posouzení optimálních podmínek daného chovu drůbeže. Pro přesnější zhodnocení intenzity osvětlení by se k tomuto účelu muselo využívat spektrofotometrů, které by postihly celou škálu vlnových délek. V doposud provedených experimentech bylo potvrzeno, že:
- červené spektrum podporuje produkci vajec,
- zelené a modré světlo potlačují produkci vajec,
- velikost vajec je vyšší u zeleného nebo modrého světla, ve srovnání s červeným světlem,
- tloušťka skořápky je větší u zeleného světla ve srovnání s červeným a modrým světlem,
- pevnost skořápky je vyšší u zeleného světla ve srovnání s bílým a modrým světlem,
- délka a šířka vajec se ve srovnání s jinými vlnovými délkami zmenšuje působením modrého světla.
