Hlavními nebezpečnými látkami, které kolují v prostoru haly, jsou prach, oxid uhličitý, oxid uhelnatý, vodní páry a amoniak. Tyto látky ve velkém množství snižují užitkovost brojlerů, zhoršují schopnost dýchání a celkově poškozují tělo drůbeže. Kuřata spotřebovávají kyslík a vydechují oxid uhličitý, kterého se zbavujeme vhodnou ventilací. Ta nám do objektu přivede čerstvý vzduch a odvede oxid. Ventilací lze korigovat obsah amoniaku, který se vytváří z vlhké podestýlky, proto je nutné nastavit vhodnou teplotu a vlhkost vzduchu.
Ventilace
Vhodná ventilace nám vhání do haly velké množství kvalitního, čerstvého vzduchu a odstraňuje nadbytečný čpavek, vlhkost, prach a oxid uhličitý. Ventilační systém by měl být variabilní na změnu vzduchu v hale. V letních měsících musí předejít vysokým teplotám z důvodu vysokých teplot z vnějšího prostředí a v zimních měsících musí udržovat teplotu tak, aby nedošlo k podchlazení kuřat.
“Tepelný stres nastává v momentě,
kdy je vysoká teplota spolu s dlouhodobou vlhkostí, a k ochlazování těla již nepomáhá ani zrychlené dýchání.”
Teplota vzduchu
Teplota vzduchu je dalším rozhodujícím faktorem pro správný chov brojlerů. Před naskladněním nových kuřat by mělo dojít k vyhřátí celé haly, které se v zimních měsících provádí několik dní dopředu a v letních měsících zpravidla jeden den. Nejdůležitější je vyhřát podlahu s podestýlkou, aby kuřatům bylo odspodu teplo. S vytápěním na určitou teplotu úzce souvisí i vlhkost vzduchu. Počáteční teplota vzduchu se pohybuje okolo 30 ˚C a dále se pak snižuje z důvodu velikosti kuřat a dalších faktorů (tabulka 3). Chování kuřat nám může naznačit, zda je teplota vzduchu správná. Pokud bude teplota velmi vysoká, budou kuřata stát ve větších vzdálenostech od sebe. Při ideální teplotě bude vzdálenost mezi jedinci průměrná a klesne-li teplota velmi nízko, budou chovaná kuřata vytvářet shluky.
Teplotu bychom měli udržovat na optimální hranici, protože čím je vyšší a čím déle je brojler vystaven vysokým teplotám, tím se zvyšuje jeho tepelný stres. Tepelný stres nastává v momentě, kdy je vysoká teplota spolu s dlouhodobou vlhkostí, a k ochlazování těla již nepomáhá ani zrychlené dýchání. Mezi příznaky tepelného stresu patří zvýšená rektální teplota, rychlost metabolismu, tepová frekvence, pomalejší okysličování krve a v nejhorších případech dochází k úhynu kuřat (Aviagen, 2009). Teplotní stres má významný vliv na rychlost růstu, kvalitu a složení masa. Vyvolávaný stres rychle snižuje pH v těle kuřat a maso je pak bledé barvy (Aksit et al., 2006). K úhynu dochází naopak i při velmi nízkých teplotách, kdy dojde k podchlazení kuřat (Výmola, 1995).
Vlhkost
Při produkci brojlerů přechází větší část vody do prostředí, kterou je nutné odsát ventilací. Průměrné zkonzumované množství vody je u brojlera při hmotnosti 2,5 kg přibližně 7,5 kg vody, z čehož do ovzduší vyprodukuje přibližně 5,7 kg vody. Při počtu 10 000 kusů brojlerů se jedná o 57 tun vody v prostředí, ať už ve formě odpařené vlhkosti, nebo v trusu. •
(zdroj: Aviagen, 2009)
zpracovala Ing. Tereza Fousková
