Minerální látky jsou ve výživě drůbeže velmi důležité, protože ovlivňují v těle celou řadu procesů. Přirozeně jsou tyto látky v těle zastoupené málo, a proto je drůbež odkázaná na jejich přísun potravou, vodou či přes kůži vzduchem. Pojďme si připomenout, jaké procesy a funkce v těle ovlivňují. Minerální látky rozdělujeme do dvou skupin na makrominerální a mikrominerální látky.
Minerální látky
Podílí se na řadě procesů probíhajících v těle, zejména však aktivují enzymy, tvoří kosti a jsou nepostradatelné pro přesun živin v buněčné stěně. Nejdůležitější ve výkrmu drůbeže je z makrominerálních látek obsah draslíku, vápníku, fosforu a sodíku. Zastoupení vápníku a fosforu je dáno správným poměrem, tj. 2 : 1 u kuřat a 3 : 1 u dospělých jedinců. Největší zastoupení těchto prvků vyžaduje tělo kuřat v prvních dnech života, kdy je spotřebovává na svůj růst. Ve správném poměru musí být i obsah draslíku se sodíkem. Spolu se sodíkem vstupuje do těla i chlor, který vytváří v těle žaludeční kyselinu (solnou). Jako zdroj železa přidáváme krystalický síran železnatý, fumaran a chelát železa. Tento prvek je součástí všech přenašečů kyslíku a má velký význam při tvorbě pojivových tkání.
Mikrominerální látky jsou pro tělo také důležité, ale nepřikládá se jim takový význam jako látkám makrominerálním. I skladba mikroprvků musí být v určitém poměru, aby se navzájem ovlivňovaly.
Uvolněná měď podporuje vstřebávání železa, stavbu kostí a barvu peří. Její obsah musí být v normě, jelikož při nadbytku způsobuje zesílení stěny žaludku a tím pádem erozi sliznice u brojlerových kuřat.
Zinek je důležitý ve výživě všech zvířat, protože je nutný k aktivaci několika enzymů. Nedostatek zinku se ukáže zejména na stavu kůže – dermatitida, šupinky na běhácích či nekvalitní opeření. Nadbytek zinku způsobuje u kuřat hrubou strukturu svalnatého žaludku.
Mangan svoji funkci plní zejména pro vývoj mezibuněčné hmoty kostí a chrupavek, zlepšuje příjem a ukládání vápníku a fosforu a u nosnic zvyšuje počet oplozených vajec. Nedostatek manganu způsobuje vznik perózy, zpomaluje růst a vývoj kostí. Mezi hospodářskými zvířaty má drůbež největší požadavky na obsah manganu v krmných směsích.
Jód příznivě působí na zdravotní stav a růst drůbeže, protože je nutný ke správné funkci štítné žlázy. Norma potřeby pro brojlery je 0,5 mg v kg sušiny krmiva.
Selen spolu s vitamínem E působí proti řadě nemocí. Nedostatek selenu způsobuje vypadávání peří a zpomaluje růst mladých kuřat.
Vitamíny
Krmná dávka u drůbeže je složena také z řady vitamínů – A, D, E, K3, komplex vitamínu B, C, biotin, kyselina listová a cholin. Vitamíny liposolubilní neboli rozpustné v tucích se zvířatům ukládají v játrech, tudíž je můžeme neustále podávat a zvířata si je zde uloží. Skupiny vitamínů B se neukládají v těle do zásoby a s výjimkou cholinu plní funkci koenzymů.
Vitamín A podporuje reprodukci a zdraví všech epitelů v těle, například pokud se dostatečně nevytvoří epitel řasinek v nose, dochází k respiračním onemocněním či k průjmu u drůbeže. Princip přidávání vitamínů je takový, že se k vitamínu přidá aditivum proti oxidaci, barvivo, cukr a želatina. Vitamín A rozpustíme v oleji a spolu s želatinou vytvoříme suspenzi, ze které v rozprašovacím zařízení vznikne mlhovina a do ní rozfoukáme částečky škrobu. Tím nám vznikne obdukovaný vitamín A, který přimícháváme do premixů.
Z vitamínů D je pro drůbež nutný vitamín D3, protože vitamín D2 je pro ně účinný jen z 3 %. Při předávkování může dojít k toxicitě, ovlivnění činnosti ledvin a cév. Nakládat s tímto vitamínem mohou jen certifikovaní výrobci.
Vitamín E chrání organismus zvířat před volnými radikály a má velký vliv na trvanlivost masa. V případě, že zvíře bude trpět nedostatkem vitamínu E, zkrátí se doba skladování masa.
Vitamín K je v těle drůbeže důležitý pro srážení krve. V případě, že zvířatům budeme podávat antibiotika či antikokcidika, je vhodné zvýšit dávku tohoto vitamínu, protože tyto dvě skupiny aditiv snižují funkci mikroorganismů v trávicím traktu, které vytváří tento vitamín.
Jako další vitamíny se v krmných dávkách drůbeže přidává komplex vitamínu B: B1, B2, B6, B12, niacin (vit. B3), kyselina pantotenová (vit. B5), biotin (vit. B7), kyselina listová (B9) a cholin.
Vitamín C není pro většinu zvířat vitamínem, jelikož si jej dokážou vytvořit v těle sama. Přidává se zejména při stresových situacích.
Jak jsme se mohli dočíst, význam minerálních látek a vitamínů je velmi značný. Zvířatům se dodávají v krmných směsích v dostatečném množství a v maximální možné využité formě. Kontrolou obsahu bývají testy krmných směsí ve specializovaných laboratořích. U našich zákazníků provádíme testy v naší certifikované laboratoři v Čebíně či na SVÚ v Jihlavě.
