AG Skořenice, akciová společnost je zemědělský podnik, který hospodaří v okrese Ústí nad Orlicí na výměře 1280 ha zemědělské půdy, chová 560 kusů holštýnských dojnic a provozuje bioplynovou stanici o výkonu 1 MW. Pozemky se nacházejí v převážně rovinaté oblasti podél řeky Tiché Orlice, s průměrnou nadmořskou výškou 280 až 300 m.
Půdní podmínky jsou velmi různorodé, převažují však lehké písčité půdy, které jsou náchylné k přísuškům, ale díky reliéfu paradoxně i k přemokření, což se projevilo i letos na podzim. Z celkové výměry tvoří orná půda 900 ha, přičemž skladba plodin je plně podřízena produkci krmiv pro skot a substrátů pro BPS. Ozimá pšenice, která je jedinou tržní plodinou, zaujímá 200 ha, ozimý ječmen 120 ha, žito na senáž 100 ha a 130 ha tvoří jetel.
Kukuřice na siláž je pěstována na výměře 350 ha. Výnos silážní hmoty silně kolísá v závislosti na ročníku, kdy v nejlepších letech mírně přesahuje 40 t/ha, ale například v loňském roce klesl díky suchu na pouhých 25 t/ha. Vlastní produkce kukuřičné siláže nepostačuje potřebám ŽV a BPS a podnik tak každoročně několik desítek hektarů kukuřice nakupuje. Při produkci siláží je prioritou zajištění prvotřídního krmiva pro dojnice. Proměnlivé půdní a klimatické podmínky určují vývoj kukuřice na jednotlivých pozemcích, a tak včasný a pravidelný monitoring porostů je nezbytným předpokladem pro určení optimálního termínu sklizně. Letošní rok byl (podobně jako rok 2018) z tohoto pohledu velmi komplikovaný, porosty na písčitých půdách začaly v polovině srpna usychat, a tak i přesto, že průměrná velikost půdního bloku činí pouhých 9 ha, probíhala sklizeň kukuřice tak, že byly vybírány a sklízeny pouze části pozemků s požadovanou sušinou pro dojnice (32–35 %). Po naplnění silážního žlabu pro dojnice byly zbývající pozemky a části pozemků sklizeny na siláž pro BPS (bioplynka si s vyšší sušinou poradí) a část kukuřice byla v tomto roce výjimečně ponechána na zrno. Pro plánování sklizně jsou nezbytnou pomůckou data z minulých sklizní v podobě výnosových map. Podnik disponuje od roku 2017 sklízecí řezačkou John Deere vybavenou zařízením Harvest Lab, které kromě výnosu měří obsah sušiny, škrobu
a několik dalších parametrů. Právě mapy, které ukazují rozložení sušiny kukuřice v rámci půdního bloku, jsou důležité pro určení, které pozemky či části pozemků se budou sklízet a které se zatím nechají stát. Pro orientaci na pozemcích, u nichž nejsou k dispozici sklizňová data z minulých let, (u nakupovaných porostů) jsou využívány satelitní snímky. Nejdůležitější však i nadále zůstává pravidelná osobní prohlídka porostů.
Co se týká samotného silážování, tak pro konzervaci je už několik let používán inokulant Magniva Platinum 2. V minulosti bývaly problémy s přítomností alkoholu v siláži, ale po zavedení přípravku Magniva vymizely. Největší výzvou tak zůstává opakovaný výskyt mykotoxinů v siláži. I přes různá agrotechnická opatření, která jsou zde zkoušena, se zatím nedaří nalézt účinné řešení. I zde jsou patrné výrazné ročníkové rozdíly a zdá se, že důležitým aspektem je stres ze sucha. Dříve byly používány hybridy kukuřice s deklarovanou vysokou stravitelností organické hmoty, nyní je kladen důraz především na suchovzdornost, která by mohla do určité míry korelovat s odolností vůči fuzariím. Vyvazovače a deaktivátory mykotoxinů jsou tak zatím stále nezbytnou součástí krmných dávek. Obdobně jako u kukuřice, přistupuje podnik diferencovaně i k produkci senáží. Hlavní podíl tvoří travní a jetelotravní senáže produkované na loukách, kterých podnik obhospodařuje 350 ha. Druhová skladba travních porostů je pravidelně zlepšována, a to v závislosti na podmínkách, buď zaoráním již nevyhovujícího porostu a založením nového, anebo přísevy. Pro nové zásevy i některé přísevy jsou používány směsi s vyšším podílem jetele. Píce z takových porostů je používána pro produkci jetelotravních senáží pro dojnice. Jetel z porostů časem ustupuje a tyto čisté travní porosty jsou pak sklízeny na senáž pro suchostojné dojnice a jalovice. Travní hmota z nejhorších porostů je pak použita na senáže do bioplynové stanice. Ještě před několika lety postačovaly senáže z TTP jak pro krmení skotu (včetně 300 ks býků, jejichž výkrm byl před čtyřmi lety zrušen), tak pro BPS. Kvůli stále častějším výkyvům počasí a také hrabošům, kteří v uplynulých šesti letech dokázali již dvakrát zcela zničit téměř polovinu z celkové výměry TTP, se pouze na travní senáže už nedá spolehnout a podnik tak začal pěstovat senážní žito. Vojtěšce se na zdejších půdách nedaří, a proto je pěstován jetel. Přijatelné množství hmoty však poskytuje pravidelně pouze první seč, a proto se druhá seč nesklízí a nechává se na produkci jetelového semínka. V loňském roce však bylo takové sucho, že po provedení první seče jetel vůbec neobrazil a neposkytl tak ani žádné semínko. Stejně tak jako v případě kukuřičné siláže je i do senáží používán inokulant Magniva Platinum 2. Přes výrobu krmiv pro dojnice a jalovice, na niž je kladen velký důraz, se dostáváme k samotné živočišné výrobě. Chov krav je pro AG Skořenice ve středu zájmu a na výsledcích práce celého týmu je vidět, že svou práci myslí vážně. Výrazným přínosem bylo zahájení spolupráce s firmou MIKROP Čebín, více než před dvanácti lety, v čele s Ing. Patricií Kolářovou, která pomohla jasně definovat cíle a přinesla know-how, jak těchto cílů dosáhnout. Za dobrý chod farmy zodpovídá hlavní zootechnik, pan Jiří Poslušný. Středisko leží v obci Újezd u Chocně. Kromě části odchovu jalovic, který je v sousední obci, se vše soustředí na jednom místě. Stádo vzniklo převodným křížením z červenostrakatého skotu, které probíhalo od konce devadesátých let. Díky dlouhodobému šlechtění krav na užitkovost s mléčnými složkami se může stádo pochlubit průměrnou užitkovostí 12 938 kilogramů mléka s 990 kg tuku a bílkovin. Dojení probíhá dvakrát denně. A složky? Průměrný tuk za posledních 12 měsíců do mlékárny činil
4,303 % a bílkovina 3,501 %! Díky takto dobrým složkám je dosaženo i dobrého zpeněžování přes odbytové družstvo MLÉKO CZ. Chceme-li hodnotit reprodukci, tak nejlépe vypovídající hodnota zdejší dobré práce je Pregnancy rate (PR). Ten je na průměrném čísle 29 % (v zimě hodnoty nad 30 %). Průměrné procento zabřezávání za rok u krav je 44 % a u jalovic 63 %. Věk pro první zapuštění se pohybuje okolo 13 měsíců. Díky dobré reprodukci a zdravotnímu stavu zvířat se daří bez použití sexovaných inseminačních dávek prodávat až 100 vysokobřezích jalovic ročně. Brakace se pohybuje kolem 30 % a je přitom zachováno cca 30 % prvotelek ve stádě. Hodnota průměrného počtu laktace se drží nad průměrem republiky. Tato čísla nejsou zadarmo a stojí za tím dlouhodobá práce ve více oblastech. Jednou z nich je i precizní práce při přípravě TMR. Nakládání a míchání krmení probíhá samojízdným vozem značky Faresin s vestavěným štípačem slámy. S jeho zakoupením se výrazně zlepšila struktura krmné dávky. Zejména v dávkách s vysokým obsahem slámy či sena došlo k vymizení separace krmiva krávami, což opět pomohlo lepší přípravě zvířat na novou laktaci.
Podnik v posledních letech výrazně investuje do nových objektů pro chov skotu. V roce 2017 byla postavena nová odchovna mladého dobytka a v roce 2020 byla dokončena novostavba produkční stáje pro 472 dojnic. Stáj je rozdělená do dvou dvojřadů a jednoho trojřadu s šesti sekcemi a dvěma krmnými chodbami – centrální a boční. Stlaní boxových loží je separátem s přídavkem slámy a vápence. Co rozhodně stojí za zmínku ve vztahu k dobrému welfare, je výběr ventilace. V produkční stáji jsou umístěny cyklonové ventilátory, které pracují na systému ochlazování krav v letních měsících. Díky této ventilaci nedochází k propadům v užitkovosti, ani reprodukci dojnic.
A jaké jsou další výzvy a cíle? V letošním roce probíhá stavba stáje pro jalovice, čímž se celý obrat stáda přesune na jediné místo. Do budoucna se podnik nevyhne stavbě dalších silážních žlabů, jelikož vlivem půdních podmínek a počasí posledních let dochází k velkým výkyvům ve výrobě objemných krmiv a současná kapacita uskladňovacích prostor je nedostačující a některé jsou zcela nevyhovující. Investice do provozu podniku probíhají postupnými kroky na základě ekonomického výsledku, protože podnik nedosáhne na investiční dotace.
Na otázku, co stojí za úspěchem farmy, jsem dostala odpověď, že za vším stojí srozumitelnost jednotlivých procesů. Ta je docílena správně nastavenými, a hlavně stále dodržovanými protokoly, ať už jde o protokol otelených krav, zasoušení, léčení atd. Také musí fungovat nastavený program reprodukce nebo včasné diagnostiky problémových krav a jejich neprodlené léčení a drenčování. Ve výsledku je ale vše o kvalitní práci lidí a zdejší tým je toho důkazem. Společně jdou za stejným cílem. Nezbývá než jim poděkovat a popřát mnoho sil a chuti čelit novým výzvám.
