Během několika posledních měsíců se na burzách a různých oborových setkáních objevil jasný hlavní hrdina: obecný zájem o implementaci nového standardu EUDR od 30. prosince 2024 (30. června 2025 pro mikro a malé společnosti).
Vezměme to krok za krokem: Co je EUDR?
Je to nové evropské nařízení proti odlesňování (European Deforestation Regulation), směrnice schválená v prosinci 2022, která nahrazuje evropské nařízení o dřevě a rozšiřuje rozsah jeho působnosti na několik produktů (dříve pouze na dřevo). Cílem této směrnice je bojovat proti odlesňování a celosvětovému znehodnocování lesů souvisejícími s produkty uváděnými na trh v EU tím, že ukládá řadu požadavků na společnosti působící v Evropském společenství.
Pojďme si ukázat některé klíčové body nařízení:
- Zákaz produktů spojených s odlesňováním: zákaz dovozu a prodeje produktů pocházejících z odlesněných oblastí v celé EU po 31. prosinci 2024. Použitelnými produkty bude dřevo (jako v předchozím nařízení), plus sójové boby, palmový olej, kakao, guma, dobytek, káva a všechny další produkty z nich odvozené.
- Náležitá péče: společnosti jsou povinny zajistit, aby produkty, s nimiž operují, nepřispívaly k odlesňování, a jsou povinny získat informace o celém řetězci sledovatelnosti produktu, včetně geolokace polí (musí ověřit a zkontrolovat, že přesné souřadnice jsou správné). Příkladem složitosti aplikace nařízení je, že vyžaduje přesné vymezení zeměpisně orientovaných polí daných plodin. Nařízení také výslovně zakazuje řetězce hmotnostní bilance na kterémkoli kroku dodavatelského řetězce (ve snaze zjednodušit: míchání produktů, které jsou bez odlesňování a pro které jsou k dispozici všechny požadované informace, s jinými, které nejsou, aby bylo možné zprůměrovat objemy).
- Sankce: Směrnice obsahuje pravidla pro společnosti, které nedodržují nařízení, ale ta se v jednotlivých členských státech liší, protože za ně odpovídají národní vlády. Nařízení stanoví, že musí být „účinné, přiměřené a odrazující.“ Sankce zahrnují účely uložení (procento ročního obratu společnosti, která se provinila), zabavení produktu, dočasné pozastavení činností a nápravu škod na životním prostředí.
- Systém klasifikace zemí: EU zavede systém klasifikace zemí podle vysokého, standardního nebo nízkého rizika odlesňování. V závislosti na míře rizika budou postupy více či méně restriktivní.
- Dopad na mezinárodní obchod: tímto standardem má EU v úmyslu podporovat udržitelné postupy v zemích produkce založené na vyvíjení tlaku s využitím kupní síly Evropského společenství, a tak ovlivnit udržitelnější řízení zdrojů v zemích produkujících různé komodity.
V čem je potom problém?
„Jsme přesvědčeni, že EU by se měla zavázat ke spotřebě udržitelnějších produktů a měla by se snažit minimalizovat ekologický dopad produktů dovážených nebo vyvážených.“ Zároveň, ale jako vždy se ďábel skrývá v detailech. Vše funguje na papíře, ale ve skutečnosti složitost obchodování s určitými produkty znemožňuje normální fungování trhu. Podíváme-li se na sójové boby, EU spotřebuje přibližně 30 milionů tun. Klíčové je, jaké procento z tohoto čísla pravděpodobně splní všechny požadavky normy (nezapomeňte, že producentské země jako Brazílie mají sklizeň již smíšenou ve skladech, což znemožňuje geolokalizaci zásilek). Podle některých odhadů bude požadavkům vyhovovat pouze 35–40 % spotřeby. Další důležitou otázkou je, zda jsou producentské země ochotny poskytovat svým zákazníkům tolik informací, nebo zda mají pro své produkty alternativní trh, který nebude mít tolik administrativních překážek. Samozřejmostí je také cena: od 1. ledna je požadována prémie 80 EUR/MT za sójové boby, které splňují všechny požadavky normy (cca 2026,- Kč/t). Dalším důležitým problémem je správa dokumentů zákona, která stále není zcela jasná.
V praxi je polovina září a v Evropě se sotva podařilo zajistit kontrakt pro sójové boby na rok 2025. To vytváří nejistotu mezi všemi provozovateli, a pokud ceny porostou, může to vést ke konkurenční nevýhodě oproti jiným producentským zemím.
Ozvalo se několik hlasů, které žádají EU, aby přehodnotila zákon tak, aby umožňoval jeho dodržování, ale aby nebyl odrazující od dovozu produktů. Mezi nimi nedávno napsal německý spolkový ministr zemědělství, aby požádal Evropskou komisi o půlroční odložení pravidla s odkazem na možnost přerušení dodavatelských řetězců některých produktů od ledna 2025. Minulý týden poslala dopis také brazilská vláda Komisi, která je naléhá na odložení implementačních pravidel po 1. lednu. K revizi normy mimo jiné vyzvaly i sdružení výrobců krmiv a chovatelů prasat.
Zkrátka, všichni čekají, ale dny plynou a prostoru na vyjednávání je stále méně. U kupujících i prodávajících, kteří by již od ledna měli přemýšlet o přepravní logistice, panuje velká nejistota.
Autoři článku: Sara Mazo Ancochea, Francisco Ruiz Camacho
Zdroj: https://www.pig333.com/articles/what-do-we-do-with-soybeans-in-2025_20755/
Proti plánovanému datu, tedy 31.12.2024 pro velké podniky a 31.12.2025 pro malé a střední, se postavila i velmi široká opozice. Zahrnovala část zemí, mezi nimiž byla i ČR, a mnoho dalších hráčů z oblasti reálného obchodu. Všichni společně kritizovali nepřipravenost systému a možný kolaps dovozu některých komodit, mezi nimiž je pro chovatele prasat nejdůležitější sója. Evropská komise naopak tvrdí, že je systém plně připraven a tvrdí, že problémy jsou na straně jednotlivých zemí v rámci EU i mimo ni. V každém případě se však podvolila tlaku a navrhuje, aby bylo celé nařízení o rok odloženo. Pokud tento návrh schválí Europarlament a Rada Evropy, začne nařízení platit od 31.12.2025 resp. 31.12.2026. Pro letošní rok by se tedy mohla nervozita uklidnit a v cenách sóji by měly hrát největší roli tradiční tržní faktory. To by mělo být pro chovatele příznivé. Podle odhadu USDA bude letos sklizeň sóji v USA rekordní a dobré by měly být také sklizně v Jižní Americe. Celosvětově by mělo být sklizeno o 7 % sóji více než loni.
Zdroj: (Vepřovinky 4. října 2024)
