Za německými chovateli dojných krav

18. března 2025

V květnu roku 2024 uspořádala společnost MIKROP ČEBÍN a. s. ve spolupráci s firmami Farmtec a. s. a CRV Czech Republic, spol. s r. o., odbornou exkurzi pro chovatele

Cílem našeho putování byly německé mléčné farmy, kde jsme měli možnost se seznámit s postupy a technologiemi používanými na tamních farmách. Celá exkurze byla protkána i bohatým společenským programem, a tak si na své přišli všichni účastnící zájezdu. Co na účastníky exkurze opakovaně udělalo veliký dojem, je rozhodně efektivita práce, s jakou místní farmáři pracují. Následují postřehy z navštívených farem.

Farma Gut Grobers, kruhová dojírna, celou dojírnu obsluhuje jen jeden dojič
Farma Gut Grobers, kruhová dojírna, celou dojírnu obsluhuje jen jeden dojič

Farma Gut Grobers GmbH & Co.

Tato farma chová 840 krav s průměrnou užitkovostí 34 litrů mléka na kus a den. Podnik hospodaří na 560 hektarech. Okrajově tento chov produkuje holštýnské býky do přirozené plemenitby. Původní stáj pocházející z roku 1974 prošla rekonstrukcí v roce 1992 a v roce 2002 byla na jejím místě postavena nová stáj. Na farmě pracuje 17 lidí včetně managementu. Na střechách stájí mají solární panely a přebytky energie prodávají. Bioplynová stanice o výkonu 900 KW se předělává na produkci biometanu s očekávanou návratností investice 5–6 let.

Krmná dávka pro dojnice obsahuje 30 kg cukrovarských řízků, 15 kg vojtěškové senáže, 14 kg kukuřičné siláže a 7,5 kg jadrného koncentrátu. Dojení krav probíhá v kruhové dojírně s paralelním uspořádáním a nasazováním z vnější strany kruhu. Jalovice se na této farmě inseminují od věku 12 měsíců, přičemž na první 3 inseminace zde používají sexované inseminační dávky. Telata krmí okyseleným mlékem s pH 4 až 5, které jim podávají ad-libitum. Telata dokáží vypít až 16 litrů mléka denně.

Farma Gut Grobers, kruhová dojírna, celou dojírnu obsluhuje jen jeden dojič
Farma Gut Grobers, kruhová dojírna, celou dojírnu obsluhuje jen jeden dojič

Farma Milchhof Neuensund

Tato farma chová 1200 krav, z toho je přibližně 1000 krav v laktaci. Krávy jsou dojeny v paralelní dojírně s kapacitou 2× 24 dojicích stání s průchodností 150 krav za hodinu. Dojení probíhá 3× denně a denní dodávka mléka se pohybuje mezi 38 až 40 tis. litry. Na dojírně pracuje pouze jeden dojič, druhý člověk nahání krávy a v případě potřeby pomáhá s dojením.

Farma používá tři různé krmné dávky: pro suchostojné krávy, pro rozdoj a pro laktaci. Po každém dojení se zakládá čerstvé krmivo. Zdravotní stav krav sledují na farmě především pomocí obojků, což umožňuje rychlý zásah často bez použití antibiotik.

V reprodukci se v chovu uplatňuje ovsynch protokol od 80. dne po otelení a všechny jalovice se zapouštějí na první dvě inseminace sexovanými inseminačními dávkami. Telata jsou do věku 7 dní v individuálních boxech, poté přecházejí do skupinových kotců s krmným automatem. Mléko dostávají do věku 10 týdnů, přičemž denní dávka je 9 litrů.

Farma Milchhof Neuensund, 1200 ks dojnic, paralelní dojírna 2x24, celou směnu dojí jen jeden dojič.
Farma Milchhof Neuensund, 1200 ks dojnic, paralelní dojírna 2x24, celou směnu dojí jen jeden dojič.

Farma MAG Gressow AG

Na této farmě hlavní zootechnik zdůrazňuje velký význam čistoty, říká, že pokud jsou krávy čisté, jsou i zdravé. Dojení probíhá 2× denně s dodávkou mléka 36 litrů na dojenou krávu. Počet somatických buněk v mléce se na této farmě dlouhodobě pohybuje pod úrovní 140 000 SB/ml. Farma klade velký důraz na reprodukci a používá maximum sexovaných inseminačních dávek, a to jak u jalovic, tak u krav. V chovu svou pozornost věnují dlouhověkosti krav a celoživotní užitkovosti, která aktuálně dosahuje úrovně 35 tisíc litrů mléka na krávu. Stáje pro krávy jsou stelivové, kdy do boxových loží je aplikována podlahovina (směs) tvořená ze 30–40 % slámy, 30 % vápence a 30 % vody. Prvotelky mají vlastní skupinu v rámci stáje. Paznehty se u krav koupou v průchozích vanách s formaldehydem jednou týdně a korekci paznehtů provádějí třikrát do roka plošně.

Farma Herman van Rossum GbR

Tato farma chová 350 krav holštýnského plemene s normovanou laktací kolem 11 000 litrů mléka. Rodina majitelů pochází z Nizozemska a farmu koupila před 20 lety, kdy začínali se stovkou krav.

V loňském roce postavili novou stáj a v současnosti mají pět dojicích robotů značky DeLaval. S přechodem na robotické dojení neměli na této farmě žádné významné problémy. Farma využívá sofistikovaný systém zakrývání silážních žlabů, který dokonce pronajímají okolním farmářům. Na střechách stájí a dalších objektů mají instalovány fotovoltaické elektrárny s výkonem 1,2 GWH. Průměrný počet dojení na robotech je mezi 2,7 až 2,8 denně a příjem sušiny se pohybuje mezi 23 až 24 kg na den.

Farma Agrargenossenschaft Langenchursdorf e.G

Tato farma chová 540 dojnic s užitkovostí 13 300 litrů mléka za laktaci. Dodávka na ustájenou krávu činí 42 až 43 litrů mléka denně. Na farmě je používána dojírna GEA – paralelní 2× 16 s průchodností 100 krav za hodinu. Telata jsou ustájena v párových venkovních boxech z důvodu sociálního rozvoje a dostávají až 10 litrů mléka denně. Farma genomuje jalovičky a ty, které nepotřebuje do obratu, jsou prodávány. Krmení je kravám zakládáno 2× denně a 8× denně je TMR přihrnována. Denní příjem sušiny dosahuje až 28 kg na kus. Zajímavostí je, že na farmě pěstují lupinu jako součást krmné dávky.

Závěrem

Výrazným trendem v oblasti reprodukce navštívených farem je využívání sexovaných inseminačních dávek, zejména u jalovic. Využívání těchto dávek často směřuje k cílené redukci počtu odchovaných holštýnských jalovic. Většina navštívených farem neprodává VBJ, jejich cílem je neprodukovat nadbytek jalovic, proto u krav na 2. a další laktaci jsou v chovech často používány konvenční i sexované dávky masných býků, kdy kříženci (jalovičky i býčci) jsou chovateli prodáváni na zástav. Důvodem tohoto opatření na řadě farem je limitují produkce objemných krmiv, ale i nedostatek volných ustájovacích kapacit. Námi navštívené farmy se cíleně zaměřují na dlouhověkost krav a celoživotní užitkovost. Tato exkurze poskytla cenné poznatky o moderních trendech v chovu dojnic v Německu, které mohou být inspirací pro české chovatele při zlepšování efektivity a produktivity jejich chovů.

Autor článku

Ing. Filip Kopecký

Produktový manažer