Kukuřičná siláž pro výrobu bioplynu

Kukuřičná siláž tvoří dlouhodobě významný podíl surovinové skladby zemědělských bioplynových stanic (BPS). Při výrobě siláží pro použití v BPS je stejně jako u ŽV prioritní docílit co nejvyšší kvality při minimálních ztrátách živin řezanky.

U kukuřičných siláží pro BPS je vhodná pro rychlý rozklad ve fermentoru a vysokou stravitelnost kratší řezanka. Při sklizňové sušině řezanky 30 % je doporučená maximální délka 12 mm, se zvyšující se sušinou je možné délku řezanky snížit na 4–6 mm. Krátká řezanka umožní rovněž potřebné dokonalé zhutnění na jámě. Sklizňová sušina porostu není pro produkci bioplynu limitující, s rostoucí sušinou neklesá stravitelnost škrobu, sníženou stravitelnost vlákniny kompenzuje vyšší obsah sušiny.

Praktickými zkušenostmi byla ověřena vhodnost siláží o vyšší sušině, optimum 34–40 %, při zvládnuté technologii silážování. Vysoký obsah pohotové energie ve formě škrobu, vysoká stravitelnost a minimální ztráty sušiny během silážování jsou základními předpoklady vysoké kvality kukuřičné siláže. I přes dlouhodobé zkušenosti s pěstováním, zvládnutou agrotechnikou, managementem sklizně, skladování a odběru je účelné pro dosažení vysoké kvality siláže použití vhodného biologického inokulantu. Na trhu je nabízeno široké spektrum inokulantů, lišících se složením a principem účinku. MIKROP ČEBÍN a. s., ve spolupráci s firmou Lallemand Animal Nutrition, provedl provozní pokus, kdy byla část řezanky kukuřice v průběhu sklizně ošetřena na řezačce biologickým silážním inokulantem EnergySil. Přípravek EnergySil obsahuje kombinaci homo- a heterofermentativních kmenů bakterií mléčného kvašení a hydrolytických enzymů pro rychlý start konzervačního procesu po naskladnění do silážní jámy. Určen je k ošetření řezanky objemných glycidových krmiv pro BPS. Cílem pokusu bylo ověření aerobní stability a zjištění měrné produkce metanu ošetřené siláže a porovnání výsledků s neošetřenou (kontrolní) variantou.

Ověření aerobní stability siláže bylo provedeno tři měsíce po jejím naskladnění do silážní jámy. Testovaná siláž byla vyjmuta ze silážního žlabu, následně došlo k jejímu provzdušnění simulujícímu podmínky při meziskladování siláže. Obě testované varianty byly umístěny do polystyrenových izolačních boxů s datalogery pro záznam vývoje teploty. Test probíhal při pokojové teplotě. Průběh vývoje teplot ošetřené a neošetřené siláže je zobrazen na grafu.

Z grafu je dobře patrný nárůst teploty kontrolní varianty nad okolní teplotu, zatímco u siláže ošetřené inokulantem EnergySil bylo navýšení teploty nad okolní teplotu minimální. Záhřev siláže nad okolní teplotu je projevem intenzivní metabolické aktivity nežádoucích mikroorganismů, spotřebovávajících živiny siláže. Sekundární aerobní stabilita je proto velmi významná pro zachování energetické hodnoty siláže, zejména v případech nedokonalých skladovacích podmínek. Díky obsažené kyselině octové produkované heterofermentativními kmeny L. buchneri obsaženými v inokulantu EnergySil jsou silně inhibovány kvasinky, způsobující záhřev siláže po její expozici kyslíkem. Níže v tabulce jsou výsledky analýzy testovaných variant na obsah silážních kyselin a pH. V provedených analýzách jsou patrné rozdílné obsahy kyseliny octové u testovaných siláží.

Provozním testem se prokázal pozitivní vliv biologického inokulantu obsahujícího heterofermentativní bakterie mléčného kvašení produkující kyselinu octovou na aerobní stabilitu kukuřičné siláže. Kvašení spolu s obsaženými enzymy zajistí požadovaný rychlý průběh fermentačního procesu zajišťující nízké ztráty sušiny a dlouhodobou stabilitu při zachování vysoké energetické hodnoty siláží.