V předchozích několika suchých letech řešila celá řada zemědělských podniků zaměřených na chov skotu výrobu dostatečného množství kvalitního objemného konzervovaného krmiva. Tradiční pěstované plodiny, zejména vojtěška, jetel a jetelotrávy nedosahovaly v těchto suchých letech standardního hektarového výnosu ani počtu obvyklých sečí. Z tohoto důvodu jsme byli nuceni hledat alternativní plodiny, které sucho „lépe“ snášejí a zároveň jsou schopné i v suchých letech vyprodukovat dostatečné množství biomasy, kterou lze využít k výživě hospodářských zvířat.
Rozhodli jsme se ve firmě vyzkoušet pěstování čiroku pro výrobu čirokové siláže v rámci pokusu s biologickým konzervantem. Bonagro, a. s., hospodaří v řepařské zemědělské výrobní oblasti východně od Brna asi na 4000 ha zemědělské půdy. Na dvou farmách chová zhruba 1150 dojnic holštýnského plemene při průměrné užitkovosti 10 101 kg. Pro potřeby živočišné výroby se ročně vyrábí asi 10,5 tis. tun kukuřičné siláže, 6 tis. tun vojtěškové senáže, 2,5 tis. tun GPS z ječmene sklízeného v mléčně voskové zralosti a žitná senáž 1 tis. tun.
Čirok byl setý v roce 2019 jako následná plodina po sklizni žita koncem května po předchozí přípravě půdy a aplikaci organického hnojiva – kejdy. V rámci pokusu byly vybrány dvě odrůdy – Tarzan a NK Sucrosorgo 506. Sklizeň čiroku probíhala napřímo v závislosti na počasí od 15. do 27. října 2019 při průměrné sušině 27,6 % a délce řezanky 15 mm. Pořezaná hmota byla plněna do silážního žlabu, dostatečně dusána a zakryta černou fólií. Na zatížení povrchu byly použity kruhové výřezy z pneumatik.
Pro podporu fermentačního procesu byla veškerá hmota ošetřena biologickým konzervantem MAGNIVA Platinum 1 (150,000 CFU/g píce L. buchneri NCIMB 40788 a 150,000 CFU/g píce L. hilgardii CNCM I-4785) v dávce 1 g na tunu silážované hmoty. Povrchová vrstva silážované hmoty byla ošetřena postřikem nasyceným solným roztokem. Po uzavření a zakrytí žlabu byly následně odebírány vzorky čirokové siláže již po 12 dnech fermentace a následně po 51 a 113 dnech za účelem stanovení živin, mikrobiální aktivity a aerobní stability.
| Sušina (%) | 27,6 |
| Hrubý protein N x 6,25 (%) | 8,5 |
| Škrob (%) | 0,01 |
| Popeloviny (%) | 7,01 |
| Cukry (%) | 15,7 |
| NDF (%) | 58,28 |
| ADF (%) | 32,42 |
| Kvasinky (CFU/g) | 2,9 x 106 |
| Plísně (CFU/g) | 3,4 x 104 |
Hodnoty stanovené chemickou analýzou živin čiroku nevykazují žádné výrazné odchylky od standardních laboratorních hodnot rozborů čiroku. Vyšší obsah kvasinek a plísní je pravděpodobně způsobem kontaminací rostlinné hmoty prachem při sklizni. Z uvedené chemické analýzy živin v tabulce 2 vyplývá velmi nízký obsah sušiny a škrobu. Ostatní hodnoty jsou v normálu. Obsah kyseliny octové je mírně vyšší. S ohledem na nízkou sušinu omezuje rozvoj nežádoucích mikroorganismů, především kvasinek a plísní.
Aerobní stability čirokové siláže bylo dosaženo po pouhých 12 dnech fermentace. Množství kvasinek a plísní v silážované hmotě bylo výrazně zredukováno. Odebraná siláž měla barvu po původní hmotě a byla bez senzorických vad.
| Parametry | 12denní fermentace | 12d + 5dní aerobní expozice |
|---|---|---|
| Sušina (%) | 21,58 | 21,79 |
| Hrubý protein N x 6,25 (%) | 7,87 | 8,18 |
| Škrob (%) | 0,83 | 1,26 |
| Popeloviny (%) | 8,34 | 7,81 |
| NDF (%) | 55,93 | 55,73 |
| ADF (%) | 31,83 | 31,69 |
| Kyselina mléčná (%) | 8,43 | 8,91 |
| Kyselina octová (%) | 3,27 | 3,43 |
| Kyselina propionová (%) | <0,01 | <0,01 |
| Kyselina máselná (%) | <0,01 | <0,01 |
| pH | 3,74 | 3,72 |
| Kvasinky (CFU/g) | 18 | 27 |
| Plísně (CFU/g) | 10 | 18 |
Obsah sušiny po 51 dnech fermentace je stále velmi nízký, po 113 dnech již standardní. Významný rozdíl v sušině, ale i ostatních parametrech po 51 a 113 dnech fermentace lze přisuzovat zejména nehomogenní naskladňované čirokové píci, kdy nám počasí během sklizně ve druhé polovině října příliš nepřálo. V silážované hmotě jsme za celou dobu pokusu nezaznamenali výskyt kyseliny máselné. Po vystavení silážované hmoty aerobním podmínkám jsme nezaznamenali žádnou viditelnou degradaci krmiva např. zahříváním nebo rozvojem zaplísnění. Hladiny kvasinek a plísní se během fermentace také výrazně snížily.
| Parametry | 51 dnů fermentace | 113 dnů fermentace |
|---|---|---|
| Sušina (%) | 19,77 | 27,66 |
| Hrubý protein N x 6,26 (%) | 8 | 8,54 |
| Škrob (%) | 0,76 | 1,59 |
| Popeloviny (%) | 8,24 | 7,72 |
| NDF (%) | 61,6 | 56,33 |
| ADF (%) | 37,12 | 35,3 |
| Kyselina mléčná (%) | 7,52 | 11,48 |
| Kyselina octová (%) | 5,46 | 3,22 |
| Kyselina propionová (%) | <0,01 | <0,01 |
| Kyselina máselná (%) | <0,01 | <0,01 |
| pH | 3,8 | 3,59 |
| Parametry | 51 dnů fermentace |
|---|---|
| Kvasinky (CFU/g) | <10 |
| Plísně (CFU/g) | 10 |
Čirokovou siláž jsme začali zkrmovat všem kategoriím skotu v různých množstvích v TMR asi měsíc po zakrytí silážního žlabu. Při vhodné kombinaci s dalšími komponenty v krmné dávce dokáže nahradit část běžně dostupných objemných krmiv. Čiroková siláž je v porovnání s vojtěškovou senáží levnější (závisí na nastavení vnitropodnikových cen) a má tedy příznivý vliv na ekonomiku chovu.
Po úspěšném experimentu v roce 2019 jsme se rozhodli v pěstování čiroku pokračovat a čiroková siláž se tak stala stálou součástí krmné dávky pro dojnice a zejména mladý skot – telata a jalovice.
Autor článku: Ing. Zdeněk Vala, Ph.D., vedoucí živočišné výroby, Bonagro, a.s., Blažovice
