Nad touto otázkou se zamyslíme a budeme demonstrovat na výsledcích vývoje mléčné farmy AGRODAM Hořepník, s. r. o.
Průvodci po farmě budou hlavní zootechnik a jednatel společnosti Ing. Vladimír Kaňka a zootechnička Ing. Pavlína Moravová.
AGRODAM Hořepník, s. r. o. vznikl v roce 1993 z transformovaného ZD Hořepník. Hospodaří v oblasti Pelhřimovska na celkové výměře 871 ha z. p., z toho 153 ha TTP. Živočišná výroba je jednoznačně zaměřena na výrobu mléka, rostlinná výroba na pěstování konzumních odrůd brambor, řepky, v menší míře potravinářské pšenice a sladovnického ječmene. Ostatní pěstované plodiny, včetně obilovin, jsou pro potřeby živočišné výroby. Společnost AGRODAM Hořepník chová v průměru 415 ks holštýnek a odchovává telata a jalovice pro obnovu stáda. Býčci jsou prodáváni ve věku 2–3 týdnů.
Začátky provozu farmy
Krátce po vzniku naší společnosti bylo ve vedení rozhodnuto o zaměření živočišné výroby na produkci mléka. K tomuto účelu byla zrekonstruována hala bývalé odchovny mladého dobytka a další přilehlá hala, která sloužila v dobách ZD pro výkrm býků. Mezi tyto objekty se podařilo začlenit tandemovou dojírnu 2× 5 se zařízením na chlazení a uchovávání mléka a prostory pro nejnutnější sociální zázemí – vzpomíná na nelehké začátky Ing. Kaňka. Se vznikem nové společnosti jsme začali s převodným křížením červených strak na holštýnky. V počátcích se pohybovala produkce mléka na dojenou krávu na úrovni 17–18 litrů a denní dodávka do mlékárny kolem 6 000 litrů.
Výroba mléka – stabilizační prvek společnosti
Za prvních 10 let, do roku 2003, došlo k stabilizaci stavu dojnic na dnešní úroveň a nárůstu užitkovosti na 24 litrů na dojenou krávu. Denní dodávka mléka začala postupně překračovat hranici 8 000 litrů a prodej mléka se jednoznačně stal stabilizujícím ekonomickým prvkem společnosti AGRODAM. Na konci roku 1999 byla zprovozněna i jednoduchá mísírna krmných směsí, která přispěla k zlepšení výživy zvířat a zejména ke snížení nákladů na výrobu směsí. S nárůstem užitkovosti jsme žili v pokušení, vyzkoušet si třídenní dojení. Po dobu několika měsíců v roce 2012 jsme takto dojili zhruba 1/3 stáda, nicméně s ohledem na nízkou průchodnost dojírny, nedostatečné welfare dojnic a ostatním organizačním problémům nedošlo k požadovanému nárůstu užitkovosti, a proto jsme od tohoto systému upustili.
Potřeba změny
Se zvyšující se dojivostí začaly vyvstávat některé problémy. Především rychlá ztráta kondice krav a prvotelek po porodu a následné poporodní komplikace nás nutily k zamyšlení nad managementem stáda během stání na sucho a před porodem. S rostoucí užitkovostí dojnic se tento stav spíše zhoršoval, proto bylo před necelými 7 lety přikročeno k dostavbě dalších dvou řad lehacích boxů a rekonstrukci produkčních hal. Tím se uvolnil prostor v jiných částech stájí pro zasušené krávy a pro porodnu. Celková kapacita stájí se téměř nezvýšila, krávy však dostaly více životního prostoru. Vybourání zděných výplní obvodových stěn a jejich nahrazení pouze stahovacími protiprůvanovými sítěmi a instalace stropních ventilátorů do rozšířené haly přispělo k pohybu a obměně vzduchu v letním období. Problém s nedostatečným přihrnováním krmiva vyřešila instalace šnekových robotických přihrnovačů do obou hal. Završením celé rekonstrukce farmy byla výstavba nové budovy pro kapacitní rybinovou dojírnu 2× 14 s rychlým odchodem, prostoru pro tank na chlazení a uchovávání mléka a sociálního zázemí.
Přínos rekonstrukce
Jedno podojení celého stáda na staré dojírně 2× 5 trvalo 6,5 hodiny. Na nové po zaběhnutí pouze 3 hodiny. Vysoká průchodnost dojírny nás vrátila k myšlence a následnému rozhodnutí dojit 3× denně. Svoji roli zde sehrála i nutnost změny organizace a využití pracovní doby obsluhy dojírny. Nyní se dojí 3× denně v pravidelných 8 hodinových intervalech – začátek dojení ve 3, 11, a 19 hodin. Ranní dvanáctihodinová směna navíc zajišťuje mezi dojeními veškerý úklid a pomoc při veterinárních zákrocích. Odpolední směna trvá 4,5 hodiny.
Od července loňského roku, kdy jsme všechny tyto změny provedli, začaly krávy postupně zvyšovat nádoje. Během podzimního období jsme byli částečně limitováni skladbou objemných krmiv, hlavně nedostatkem kukuřičné siláže, zapříčiněným suchem v roce 2018.
Po stabilizaci krmné dávky koncem loňského roku došlo k rapidnímu nárůstu dojivosti. Po zlepšení celkového welfare se naplno projevila a zúročila všechna doposud prováděná výživářská a zootechnická opatření z minulosti, včetně investic do genofondu stáda.
Významným přínosem v zootechnické práci byl příchod Ing. Moravové před 4 lety, kdy se kromě jiného ujala především aktivit spojených s péčí o zdravotní stav mléčných žláz dojnic a zlepšení kvality mléka.
Současný stav
Nyní nemáme u zvířat žádné vážnější problémy, naopak – s přechodem na dojení 3× denně a se zlepšením welfare se zdravotní stav dojnic rovněž podstatně zlepšil, zároveň se udržela i dobrá úroveň reprodukce – mezidobí 395 dnů, za posledních 12 měsíců v průměru 170 laktačních dnů, 42% březost po 1. inseminaci a průměrné PR za poslední rok 22,7 %. Díky sledování pohybové aktivity a přežvykování rychle odhalujeme nastupující zdravotní problémy a včas zahajujeme léčbu. Výrazně tak pokleslo i nucené vyřazování krav. Dosahování těchto výsledků nám umožňuje ročně prodávat cca 50 ks VBJ a prvotelek k dalšímu chovu. Selekční hranice v užitkovosti u prvotelek je na úrovni 35 l. Dodávka mléka se stabilizovala nad hranicí 15 000 l při tučnosti 3,6 %, obsahu bílkovin 3,25 % a PSB standardně pod 150 tis. To je v průměru 37 l prodaného mléka na ustájenou a více než 42 l na dojenou krávu.
Další podmínkou k dosažení těchto výsledků bylo vytvoření systému návaznosti pracovních operací – dojení, krmení, vyhrnování hnoje, pro zabezpečení maximálního času na odpočinek krav. Zásadní je také pravidelné ošetřování paznehtů a jejich koupele.
Provedené změny, spolu s úpravou krmné dávky, přinesly po několika měsících zvýšení dodávky mléka o cca 3 500 litrů, tj. o 25 %. Při podobných zásazích se efekt projeví naplno až po určité době, kdy většina dojnic vstoupí po otelení do nových podmínek. Samozřejmě zavedení všech těchto změn by nebylo možné bez kvalitního obsluhujícího personálu – zdůraznil na závěr Ing. Kaňka.
Závěr
V minulosti jsme o dojení 2× či 3× denně četli a slyšeli mnoho polemik, úvah a doporučení. Někteří autoři např. uváděli, od jaké užitkovosti nastupuje ekonomický efekt třídenního dojení apod. Na příkladu z farmy AGRODAMu Hořepník jasně vidíme, že kritériem pro rozhodnutí dojit 3× a dosažení patřičného efektu je naplnění požadavků dojnic na prostředí a zajištění odpovídající výživy a managementu, který je co nejméně omezuje a dává jim dostatečný čas a prostor pro zvládnutí všech aktivit, potřebných pro maximální produkci mléka – žraní, pití, odpočinek.
Autor článku: Ing. Pavel Koukal
