Efektivní odchov telat – VI. intenzita mléčné výživy telat

Vážení chovatelé, v předchozích číslech našeho časopisu jsem vás seznámil se zásadami odchovu telat v období mlezivové výživy. Popsána byla problematika přípravy a zkrmování netržního mléka a mléčných krmných směsí, popsány byly i základy krmení telat pomocí krmných automatů.

Jak často, jakým způsobem, v jakých intervalech, v jakém objemu, dokdy, apod., to jsou nejčastější a klíčové otázky, které nejen mě, ale i mým firemním kolegům pokládají nejen chovatelé, ale především ošetřovatelé telat. Nejčastěji položené otázky lze jednoduše roztřídit a seřadit do ucelených podoblastí krmení telat, kterými jsou:

a) objem mléčného nápoje – který je telatům předkládán na jedno krmení (dílčí objem) a v průběhu 24. hodin (denní objem),

b) četnost krmení a intervaly mezi nimi – je charakterizováno počtem dílčích krmení v průběhu 24. hodin s následnou specifikací časových intervalů, které jsou mezi jednotlivými krmeními,

c) intenzita mléčné výživy – je objem mléčného nápoje, které tele dostává denně v průběhu celé periody mléčné výživy, kterou lze vyjádřit krmnou křivkou, a to při zohlednění věku a hmotnosti telat,

d) způsob napájení telat – je dalším z rozhodujících faktorů, který významně ovlivňuje fyziologii trávení a má zásadní vliv i na zdraví telat,

e) hygiena krmení – a je ovlivněna typem mléčné výživy a podmínkami při získáváni/připravě, skladovaní a zkrmování mléčného nápoje.

V tomto díle se budeme věnovat prvním třem výše uvedeným bodům, tedy objemu, četnosti krmení a intervalům mezi jednotlivými krmeními, resp. intenzitě mléčné výživy telat.

Na úvod

Obecné a univerzální doporučení, „kolik“ mléka nebo mléčného nápoje telatům dávat, ať už na jedno krmení nebo v podobě denního objemu neexistuje. Důvodů je hned několik, například variabilní obsah živin a sušiny v 1 l, resp. v 1 kg mléčného nápoje. Srovnejme např. tranzitní mléko s plnotučným mlékem a s mléčným nápoj vzniklý z 1 kg MKS a 6 až 10 kg vody. Nejméně problematické z pohledu predikce potřeby energie a živin pro telata v různé fázi mléčné výživy, je plnotučné mléko (relativně stabilní obsah živin, stabilní obsah sušiny) a mléčný nápoj vzniklý mícháním konstantního poměru MKS a vody (požadovaná je sušina 12,5 % resp. 14 %). Naopak, problematické je směsné netržní mléko, ale i mléčný nápoj vzniklý mícháním různého poměru nativního mléka s mléčnou krmnou směsí, a v neposlední řadě i mléčný nápoj vzniklý mícháním MKS s vodou v poměru 1 : > 7.

Energie a protein mléčného nápoje

V následujících několika řádcích si zkusme shrnout základní pravidla pro stanovení adekvátního objemu mléčného nápoje na tele a den. Jedním ze stěžejních pilířů je proto znalost potřeby energie a proteinu u telat v průběhu jejich celého odchovu. V prvé řadě nás zajímá potřeba metabolizovatelné energie (ME), a to jak pro samotnou záchovu telat, tak i pro jejich adekvátní růst (přírůstková báze). Jen pro zajímavost, potřeba ME pro záchovu se u telat, a to např. s hmotností 35 až 55 kg v prvním týdnu jejich života, pohybuje mezi 6 000 až 8 450 kJ·tele·den^-1 (klidový metabolismus). Při energetické hodnotě plnotučného mléka 2 600 až 2 800 kJ·kg^-1, potřebuje chovatel pro zajištění záchovné potřeby ME napojit tele 2,1 až 3,3 l mléka·den^-1. Pokud srovnáme energetickou hodnotu 1 kg tradiční MKS (21 % NL, 20 % T, 95 % sušina), pak je tato při poměru ředění 1 : 7 na úrovni 81 až 87 % energie plnotučného mléka, zatímco při ředění 1 : 6 (tj. 160 g·l^-1, resp. 140 g MKS v 1 kg mléčného nápoje), je tato na úrovni 94 až 97 % energie 1 kg plnotučného mléka. U poměru ředění 1 : 6 a méně je nutné vždy brát ve zřetel i možná rizika spojená se zvyšujícím se obsahem sušiny mléčného nápoje, jako je vyšší obsah popelovin a laktózy v litru finálního mléčného nápoje (vysoká osmolalita nápoje; průjmy v důsledku zvýšeného obsahu laktózy a popelovin atd.). Někteří výrobci však doporučují ředit své MKS s vodou v poměru 1 : 9, ale i 1 : 10, což při výše uvedené bázi živin znamená, že 1 kg takto připraveného mléčného nápoje má energetickou hodnotu odpovídající pouhým 0,55 až 0,62 kg plnotučného mléka. Dalším parametrem, který sledujeme a rutinně stanovujeme, je i potřeba hrubého proteinu u telat podle fáze jejich odchovu (perioda závislosti na mléčné výživě; perioda kombinované výživa; perioda rostlinné výživy po odstavu). Znalost potřeby energie a živin pro záchovu, a pro dosažení plánované úrovně přírůstků u telat v průběhu jejich mléčné výživy, společně se znalostí skutečného obsahu energie a živin v mléčném nápoji, jsou základním kamenem úspěšného nastavení krmného plánu u telat.

Krmení telat v ČR

Obecně platí, že optimální dávka mléčného nápoje pro telata by měla být vyšší než ta, která je běžně používána v konvenční praxi, ale menší než v případě adlibitní výživy telat. Co si pod tím představit? Průměrná délka období mléčné výživy telat je v tuzemských chovech 65 dní a přibližně 50 % telat je odstaveno mezi 8. a 10. týdnem stáří (druhá polovina později). Ve většině tuzemských chovů dojeného skotu, jsou telata od narození do odstavu nejčastěji napájena 3 l mléčného nápoje na jedno krmení (medián), resp. 6 až max. 8 l·tele·den^-1. Z výše uvedeného vyplývá, že v tuzemských chovech je bohužel stále nejvíce uplatňován systém restriktivní výživy telat. V malé části chovů jsou telata, a to mezi 2. až předposledním týdnem období mléčné výživy, napájena objemy ≥ 10 l·den^-1. V chovech, kde nejsou využívány automatické krmné systémy (ty jsou rozšířeny přibližně v 6% chovů), jsou telata nejčastěji krmena, resp. napájena 2× denně (3× a 4× denní krmení je v našich chovech bohužel stále ještě méně časté, byť v poslední 3 letech jejich podíl pozvolna narůstá).

Restriktivní výživa telat

Restriktivní krmení telat mléčnými nápoji a starterová výživa telat, vznikly ruku v ruce na přelomu 19. a začátku 20. století v USA (popsáno např. v roce 1923 v Journal of Dairy Science v USA). Restriktivní model mléčné výživy telat byl původně založen na zkrmování mléčného nápoje v denním objemu odpovídajícímu 8% až 10% porodní hmotnosti telete, a to po celou dobu odchovu v trvání 7. až 8. týdnů. V chovech s průměrnou porodní hmotností telat 40 kg byl maximální denní objem mléčného nápoje 4 kg na tele. Model restriktivní výživy telat byl v 50. až 90. letech dvacátého století dále v USA upraven. Jednou ze zásadních změn bylo doporučení snížit věk telat při odstavu na 5. až 6. týdnů, eliminovat u telat přístup k objemným krmivům (seno, sláma), aby byl podpořen časný a maximální příjem starteru (snaha o co nejčasnější produkci TMK v bachoru – zejména butyrátu, zodpovědného za růst a vývin bachorových papil). Denní objem mléčného nápoje na úrovni 10 % živé porodní hmotnosti telete byl, a stále ještě je, v mnoha chovech zachován. V tuzemských chovech je model restriktivní výživy stále velmi rozšířen, avšak v modifikované variantě, kdy telata jsou krmena v režimu 2× 3 l po celou dobu odchovu s odstavem mezi 10. až 13. týdnem stáří.

Posledních několik let se obecně od modelu restriktivní výživy celosvětově upouští (zejména Kanada, EU), a to z mnoha důvodů. Prvně, v posledním desetiletí byla publikována celá řada vědeckých prací, které vyvracejí výhody restriktivní výživy telat, a to v porovnání se semiintenzivní a intenzivní výživou telat. Jde zejména o skutečnost, že zachování konstantního objemu mléčného nápoje, po celou dobu odchovu na úrovni 4 až 5 l na tele a den, je dnes již celosvětově považováno za podněcování k chronické podvýživě telat. Jak bylo výše napsáno, jen potřeba záchovné energie u telat s hmotností 40 až 50 kg je na úrovni 3,3 kg plnotučného mléka, a to není počítáno např. s energií navíc v případě mrazivých zimních měsíců, nebavě se vůbec o potenciálu zbytkového objemu mléčného nápoje, a to ve vztahu k požadované přírůstkové bázi. Celosvětové vědecké studie jasně již více než 15 let jasně dokazují, že telata krmená restriktivně, vykazují velmi nízkou intenzitu růstu (často ≤ 0,75 kg/tele/KD od narození do odstavu), vyšší riziko morbidity a mortality telat, vyšší četnost výskytu abnormálního chování a výrazně nižší celkovou úroveň welfare. Restriktivní model výživy telat není z našeho pohledu tou správnou chovatelskou volbou. Již dnes víme, že lepší kvalita a vyšší intenzita výživy telat v průběhu prvních 2. až 3. měsíců života, příznivě a dlouhodobě ovlivňuje jejich metabolismus a fyziologické funkce, což se projevuje i následným dosahováním lepších ukazatelů zdraví, růstu, produkce a reprodukce. Tuto časně postnatální nutriční intervenci s dlouhodobými až celoživotními efekty označujeme jako metabolické programování telat. Efekty intenzivní výživy ve srovnání s restriktivním modelem výživy telat jsou shrnuty v tabulce 1.

Semiintenzivní a intenzivní výživa telat

Za semiintenzivní výživu označujeme takový model krmení, kdy jsou telata krmena denními objemy mléčného nápoje, odpovídajícími 10% až 12% z jejich aktuální živé hmotnosti. Od restriktivního modelu se semiintenzivní liší v tom, že jde o dynamický model výživy telat s pozvolným nárůstem denní objemu mléčného nápoje v průběhu celého období mléčné výživy. Tento přechodný model mezi restriktivní a intenzivní výživou telat je vhodný spíše pro chovy s 3× denním režimem krmení (ranní, polední, odpolední/večerní), zvláště pak v druhé polovině mléčného období, kdy denní objem mléčného nápoje u telat nad 70, resp. 80 kg ž. hm. překročí 8. resp. 10 kg. Připomeňme si, že ideální je pokud telata do 2. týdnů stáří dostávají mléčný nápoj v objemu max. 2 až 3 l na krmení (vždy při zohlednění jejich skutečné živé hmotnosti = pozor na telata z dvojčat a vícerčat), u telat starších 3. resp. 4. týdnů pak max. 4 l. Objemy nad 5 litrů jsou i pro starší telata rizikové. Důvodem je přetěžování slezu, protože na 1 litr přijatého mléčného nápoje, musí tele vyloučit přibližně 1,5 až 2,2 litry žaludečních šťáv. Pokud telata napájíme příliš vysokým objemem mléčného nápoje na jedno nakrmení, pak můžeme docílit masivního výskytu dlouhodobých průjmů, a to v důsledku vyvolání hydrolability organismu s následným možným přidružením nežádoucích infekčních agens.

Intenzivní model výživ telat je vhodný jen pro chovy s perfektně nastaveným management odchovu telat a dobrou úrovní zoohygieny. U strategie intenzivní výživy se denní objemy mléčného nápoje pozvolna navyšují s přibývajícím věkem telat a jejich zvyšující se živou hmotností. První dva týdny jsou telata obvykle napájena denním objemem mléčného nápoje na úrovni 10 až 13 % s následným pozvolným nárůstem na 13 až 16 % z jejich aktuální živé hmotnosti v dalších týdnech jejich odchovu. V druhé polovině období mléčné výživy je možné uplatňovat denní objemy mléčného nápoje odpovídající až 20% aktuální živé hmotnosti telat. Kritickou podmínkou fungování intenzivní výživy je, že pokud zvyšujeme denní objem zkrmeného mléčného nápoje, musíme automaticky i zvýšit počet krmení telat v průběhu dne, a to při zachování přiměřeného objemu jedné porce. Ze studie například Miller-Cushon et al., 2013 (J. Dairy Sci., 96 : 551–564), která se zabývala srovnáním efektů adlibitního a restriktivního modelu krmení telat víme, že např. 3týdenní telata ve skupině adlibitně krmená, přijala za 24 hodin v průměru 11,5 l mléčného nápoje, a to v 7 dílčích krmeních. Průměrný objem přijatého mléčného nápoje na jedno krmení byl u telat v tomto stáří 2,2 litru. Naproti tomu, 6týdenní telata krmená adlibitně přijala za den více než 16 l mléčného nápoje, a to také v 7 dílčích krmeních s průměrnou velikostí jedné porce na úrovni 3,2 l. Intenzivní model výživy telat lze doporučit proto jen pro chovy, které: a) krmí telata pomocí automatických krmných systémů, b) rutinně krmí telata min. 3× denně. Mimochodem, telata kojená krávami, sají mléko od matek v 4 až 11dílčích denních krmeních (8 až 11 denních krmení v prvních dvou týdnech života; 3 až 6 denních krmení mezi 1. a 3. měsícem života). Motivací chovatele pro uplatnění intenzivní výživy je obvykle dosažení vysoké přírůstkové báze u telat (≥ 0,95 kg·den^-1).

Model intenzivní výživy telat bývá obvykle úspěšný v chovech, kde jsou dodržována následující pravidla:

a) semiintenzivní, resp. intenzivní výživa je ideální pro chovy s automatickým krmným systémem, který však musí být dobře nastavený (správná koncentrace mléčného nápoje = pravidelná kalibrace jednotek; správně nastavená krmná křivka; udržení správné koncentrace živin a výdejní teploty ve zkrmovaném mléčném nápoji; nastavení maximálního výdejního objemu mléčného nápoje na dílčí krmení; nastavení optimálního časového intervalu mezi dílčími krmeními apod.),

b) v konvenčních chovech s krmením telat pomocí nádob, je nezbytné rozdělit celkový zkrmovaný denní objem mléčného nápoje do min. 3 dílčích dávek,

c) vnímat individuální rozdíly ve věku a zejména hmotnosti telat, a podle toho flexibilně upravovat jak dílčí, tak i celkový denní objem mléčného nápoje, tj. neuplatňovat striktně plošný plán krmení telat,

d) dodržovat optimálně 8hodinové intervaly mezi krmeními u 3× denního krmení, s tím, že interval mezi 1. a 3. krmením nesmí být kratší 14hodin (u krmení telat 2× denně dodržovat 12hodinové intervaly; intervaly 10 a 14 hodin jsou problematické),

e) ošetřovatelé musí dodržovat přesné intervaly, a to zejména v zimních měsících, kdy požadavky na energii a živiny u telat nejvíce rostou především v nočních a časně ranních hodinách, kdy je dosahováno nejnižších teplot prostředí (vyšší objemy mléčného nápoje podáváme zejména při večerním a ranním krmení),

f) mějme na paměti, že u 3×, resp. 4× denního krmení telat MKS v semi- a intenzivním režimu krmení telat se vyskytne 10 až 35% telat, která požadovaný denní objem mléčného nápoje nevypijí (obvykle u telat do 3. týdnů stáří při dopoledním resp. poledním krmení; častěji v chovu s intervaly mezi krmeními ≤6 hod. a v chovech, kde jsou zkrmovány MKS s obsahem na bázi sušeného mléka),

g) pamatujme si, že MKS s vyšším podílem sušeného mléka zajišťují telatům po delší dobu pocit nasycení, což vyplývá z fyziologie a dynamiky trávení zejména kaseinu (doba trávení kaseinu je na úrovni cca 7 až 10 hodin),

h) u telat krmených MKS na bázi syrovátek je dynamika trávení odlišná a kratší, obvykle na úrovni cca 4 až 5 hodin, což se projevuje i jejich vyšším zájmem o další krmiva, zvýšeným neklidem, resp. a jejich zvýšenou celkovou aktivitou (chovatelé často tato telata klasifikují jako ta, která jsou vitálnější, živější apod., avšak v tomto směru telata spíše signalizují hladovění),

i) příjem starteru u telat krmených intenzivně mléčnou výživou je v průběhu jejich odchovu, a to ve srovnání s telaty krmenými restriktivně, přibližně poloviční,

j) příjem starteru velmi výrazně/rapidně narůstá v periodě vlastního odstavu a je přímo úměrný délce a způsobu odstavu,

k) objem mléčného nápoje snižujte telatům při vlastní odstavu vždy pozvolně, tzn. krokově, a to minimálně po dobu 10, optimálně 15 dní a déle,

l) u telat důkladně evidujte zbytkové objemy nevypitého mléčného nápoje (individuální a skupinové posouzení – signalizace chyb v přípravě mléčných nápojů a krmení, signalizace možné onemocnění, nevhodně navržený krmný plán apod.),

m) preferujte krmení telat pomocí nádob s cucáky, ať již jde o vědra, milk bary nebo krmné automaty, a to před napájením z volné hladiny,

n) zdravotní problémy a léčbu evidujte elektronicky, a to nejlépe v aplikaci Deník nemocí a léčení (Přístup k datům ČMSCH) a data pravidelně hodnoťte,

o) telata průběžně važte a hodnoťte jejich intenzitu růstu (data o intenzitě růstu dejte také do souvislostí se skutečným zdravotním stavem odchovávaných telat, podmínkami chovného prostředí, úrovní zoohygieny apod.).

Vážení chovatelé v tomto článku byly shrnuty informace o intenzitě mléčné výživy u telat. Věřím, že některé z těchto informací budou i pro vás prakticky využitelné. V dalším díle našeho časopisu se budu věnovat problematice různých způsobů napájení telat, hygieně krmení a principům starterové výživy telat. Vážení chovatelé, přejeme vám hodně úspěchů v odchovu telat a věřte, že naši specialisté napříč všemi regiony jsou vám kdykoliv k dispozici. Jsme tu pro vás.