Efektivní odchov telat X. - odstav telat od mléčné výživy

Vážení chovatelé a čtenáři, v minulém čísle našeho časopisu jsem Vás v úvodním článku zaměřeném na problematiku rostlinné výživy telat, stručně seznámil s jejich metabolickou adaptací, mikrobiální kolonizací bachoru a dalšími aspekty. Abychom u telat mohli plynule přejít ze závislosti na plně mléčné, tedy tekuté výživě či kombinované výživě na plně rostlinnou, musíme mít perfektně nastavený celkový management - strategii odstavu telat. Pod pojmem odstav, v pravém slova smyslu označujeme časově vymezený úsek života telat (obvykle v délce 10 až 21 dní), v jehož průběhu volíme různá chovatelská a nutričně-dietetická opatření, vedoucí k plnému ukončení jejich závislosti na živinách přijatých z mléčných krmiv. Odstav telat je bohužel, a to na základě zkušeností autora z mnoha desítek tuzemských i zahraničních chovů oblastí, ve které máme stále ještě mnoho reserv. Cílem tohoto článku je popsat možné strategie odstavu telat a možnosti jejich odchovu, včetně specifikace častých chyb, kterých se v chovech dopouštíme.

Úvod

V odchovu telat je klíčové mít správně nastavený managment tranzitní výživy, který zajistí dobrý přechod z plně mléčné výživy na trávení pevných, tj. nemléčných krmiv. Jak již víme, telata se rodí s nedostatečně vyvinutým bachorem (anatomicky, metabolicky, fyziologicky, fyzicky), proto jsou v prvních několika týdnech svého života plně závislá na živinách přijatých z mléčných nápojů. Zahájení příjmu rostlinných krmiva je u telat klíčové, neboť právě díky nim dochází k postupné kolonizaci bachoru anaerobní mikrobiontou, která spouští proces anaerobní fermentace, nezbytného to procesu pro adekvátní fyzický i metabolický vývoj bachoru. Pod pojmem vývoj bachoru obecně můžeme shrnout procesy spojené s diferenciací bachorových papil, proces muskularizace a vaskularizace stěny bachoru, proces efektivní absorpce živin, pozvolné zvětšování jeho objemu a zahájení bachorové motoriky. Tyto výše uvedené změny trávicího traktu jsou pro telata stěžejní, neboť díky nim jsou následně schopna využívat živiny pevných krmiv. Zmiňme i důležitost krmení telat mléčnými krmivy, kdy např. některé bioaktivní látky mléčných nápojů či krmné doplňky, podporují mj. u telat poliferaci a růst bachorových papil, a tedy i samotný vývoj bachoru (např. inzulínu podobný růstový faktor, růstový hormon, glukagonu podobný růstový protein aj.).

Jedním z klíčových a limitujících aspektů vývoje předžaludku u telat je přežvykování. U telat se obvykle první přežvykování malých soust objevují mezi 2. až 3. týdnem jejich stáří, zatímco příjem rostlinných krmiv je u telat patrný již v průběhu jejich prvního týdne věku (starter, podestýlková sláma aj.). Zajímavé je, že u telat individuálně ustájených jsou periody přežvykování obvykle kratší a méně časté, zatímco u telat skupinově ustájených naopak delší a častější. Stejná je i situace u telat ustájených v párech před odstavem, a to ve srovnání s telaty individuálně ustájenými. Aspekt vyššího příjmu pevných krmiv před odstavem i po něm je u skupinově ustájených telat (≥2 telata ve společném kotci) přičítán obecně efektu sociální facilitace (tendence chovat se jinak v přítomnosti dalšího/dalších telat). Tento fenomén je v odchovu telat velice zajímavý, a zcela jistě znamená i do budoucna, pro mnoho farem odklon od striktně individuálního ustájení telat k jejich ustájení v páru či skupině již před odstavem.

Množství přijatého mléčného nápoje (denní objem, koncentrace živin a sušiny v g∙l^-1 apod.), ale i způsoby krmení telat, četnost krmení (krmné automaty umožňující až 8 krmení za 24 hod. vers. 2× denní krmení), typ a formy pevného krmiva (šrotované kompletní směsi, granulované startery, suchá píce tradiční či krátce řezaná, suché směsné krmné dávky aj.), tj. jejich složení, fyzikální struktura, velikost částic apod., přímo ovlivňují vývoj trávicího traktu a přežvykování, a tedy i samotnou připravenost telat na odstav.

Příjem pevných krmiv u telat

Telata jsou ve stádech dojeného krmiva krmena různou intenzitou mléčné výživy. Platí pravidlo, že čím vyšší je intenzita mléčné výživy, tím později je telaty přijímán starter či suchá směsné dávka a naopak (na toto je nutné pamatovat při volbě správné strategie odstavu telat). Objem mléčného nápoje se v konvenčních chovech s krmením 2× denně pohybuje nejčastěji mezi 6 až 8 kg mléčného nápoje na tele a den, což v případě jejich krmení nativním/netržním mlékem, a to z pohledu příjmu sušiny mléčného nápoje (mléčné nápoje se sušinou opt. 12,5 %), představuje příjem 0,75 až 1 kg sušiny/tele/krmný den. Jiná je však situace u mléčných krmných směsí (MKS), kdy napříč výrobci jsou používány velmi různé poměry ředění. Při standardním poměru ředění, který doporučujeme u našich MKS řady Telmilk (1:7, tj. 145 g∙1^-1 vody, tedy s výslednou sušinu 126,6 g/1 l mléčného nápoje), přijímají telata 120,1 g absolutní sušiny v 1 kg připraveného mléčného nápoje (5 % vlhkost MKS). Při příjmu až 8 kg mléčného nápoje tele přijme denně 0,961 kg sušiny/krmný den. Jiná je však situace u některých typů MKS, kde výrobci doporučují ředění až 1:10, tedy 100 g MKS na 1 kg vody.  Vyjádřeno v absolutní sušině, jde o obsah 86,4 g sušiny v 1 kg připraveného mléčného nápoje (ve srovnání s poměrem ředění 1:7 jde o pokles sušiny a živin o cca -28 %)! Telata krmená 8 kg mléčného nápoje připraveného v poměru ředění 1:10 přijmou pouze 0,691 kg absolutní sušiny (tomu následně odpovídá i nízká intenzita růstu telat v chovech na úrovni 0,45 až 0,55 kg/KD). Jiná je samozřejmě situace u intenzivně krmených telat prostřednictvím automatických krmných systémů, kde můžeme dosáhnout maximálního denní příjmu na úrovni cca 1,7 až 1,9 kg sušiny (až 14 kg mléčného nápoje, ředění 1:6 až 1:7), případně v chovech, kde je sušina mléčných nápojů vyšší (poměr 1:6; absolutní sušina 131 g∙1^-1 mléčného nápoje). Saturace telat živinami mléčných nápojů a jejich konverze je otázkou nejen jejich složení, ale i obsahem živin v nich obsažených a poměry mezi nimi (mj. obsah T, B, laktózy, vlákniny a podíl mléčného a rostlinného proteinu apod.).

Příjem živin z pevných krmiv je plně závislý na intenzitě mléčné výživy telat a na jejich metabolické velikosti. U telat, která jsou krmená restriktivním objemem mléčného nápoje a starterem, a která jsou odstavena přibližně ve stáří 56dní víme, že podíl pevných krmiv z celkově přijatého krmiva činí 3 týdny před odstavem 50, 60 resp. 80 % (časný příjem pevných krmiv). Jiná je situace u telat krmených intenzivním modelem mléčné výživy, která jsou méně závislá na živinách z pevných krmiv a tři týdny před odstavem tvoří podíl přijatého pevného krmiva 15, 20, resp. 60 % z celkového příjmu krmiv (pozdnější příjem pevných krmiv). Právě onen nedostatečný příjem pevných krmiv, především u telat intenzivně krmených mléčnými nápoji, může být problémem v následujících prvních dvou až třech týdnech po odstavu. Mějme na paměti, že telata nejsou schopna udržet si vysokou intenzitu růstu při malém příjmu pevných krmiv. Aby bylo zajištěno bezproblémového přechodu telat na pevná krmiva, musí být telata odstavena vhodnou metodou/způsobem, musí mít k dispozici strukturně a živinově vhodné pevné krmivo/krmiva a musí být splněny i další podmínky eliminující jak psychické (např. přesuny telat, tvorba nových skupin, jiný typ nemléčného krmiva, odrohování apod.), tak i potenciálně zánětlivé stresory bezprostředně před a v průběhu vlastního odstavu (např. odrohování aj.). Zmiňme, že konverze krmiva je u telat v průběhu jejich prvních dvou měsíců stáří vysoká, a to až 60 % (60 g přírůstku na každých 100 g přijaté sušiny), zatímco u telat v době odstavu okolo 25 až 30 %, a u jalovic ve stáří 22měsíců pak okolo 7 % (Bach et Ahedo, JDS, 2008).

Věk telat při odstavu

Odstav je velmi stresující fází života telata, a to bez ohledu na způsob jeho provedení. Ve stádech masného skotu je odstav telat kojených matkami velmi pozvolný, a začíná okolo 4. měsíce stáří telete, avšak tento je plně ukončen obvykle mezi 8. až 10. měsícem jejich stáří. Naproti tomu v tuzemských chovech dojeného skotu jsou telata odstavována nejčastěji mezi 9. a 10. týdnem jejich stáří (medián 65. den). Jen pro zajímavost, do 8. týdne stáří (56. dne) jsou telata odstavována ve 12,5 % tuzemských chovů (časný odstav), zatímco v 87,5 % pak je odstav pozdnější (tradiční a pozdní odstav). V USA (USDA, 2016) jsou jalovičky dojených plemen odstavovány od mléčných nápojů v průměrném stáří 9týdnů.

Podle stáří telat rozdělujeme odstav na:

1. zkrácený, tj. do 42. dne stáří telat,
2. časný, tj. do 56. dne stáří telat (často spojený se zákonnou podmínkou možnosti ustájení telat v individuální technologii do stáří 8. týdnů, včetně),
3. tradiční, tj. do 77. dne stáří telat,
4. pozdní, tj. nad 77 dní stáří telat.

Způsoby odstavu

Klíčovými faktory připravenosti telat na odstav je adekvátní vývoj bachoru a schopnost telete přijmou dostatečné množství pevného krmiva (v tuzemských chovech jde především o startery různé formy a struktury nebo suché směsné krmné dávky). Tranzitní fáze, tedy fáze přechodu z mléčných krmiv na výhradně rostlinnou výživu začíná dnem, kdy zahájíme řízené snížení příjmu živin z mléčných krmiv, které vedou u telat ke zvýšení příjmu pevných krmiv. Právě v tranzitní fázi, tedy fázi pozvolného snižování denního objemu mléčné výživy se v chovech nejčastěji chybuje, což má bohužel i negativní vliv na následnou intenzitu růstu telat, mléčnou produkci v případě jaloviček, zdraví telat (zvýšené riziko vzniku zejména respiratorních infekcí) a celkovou ekonomiku odchovu telat. Telata na semiintenzivní až intenzivní mléčné výživě (akcelerační růst telat) by měla být obecně odstavena pouze tehdy, pokud jsou schopna příjmem pevných krmiv udržet přírůstek hmotnosti min. na úrovni 0,9 kg/den, optimálně 1,0 až 1,2 kg/den (orientačně by minimální množství starteru u telat mělo být ˃1,8 kg starteru/den). U telat, která jsou bohužel stále ještě v některých chovech krmena restriktivně a odstavována časně či dle zkráceného modelu odstavu, by měl příjem starteru činit ˃1 kg starteru/den, optimálně ˃1,5 kg/den. Velmi obecně lze konstatovat, že odstavována by měla být pouze telat, která přijmou starter v objemu odpovídajícím ≥2,5 % jejich aktuální živé hmotnosti, a to po dobu optimálně 5 po sobě jdoucích dní.

Aby odstav u telat bych efektivní, má chovatel k dispozici mnoho nástrojů a způsobů, jak toho dosáhnout. Ve zkratce tedy jde o strategie:

·       snižování denního objemu mléčného nápoje,

·       omezování počtu denních krmení, a tedy i celkového denního objemu podaného mléčného nápoje,

·       snižování koncentrace živin a sušiny mléčných nápojů.

Za nás jednoznačnou volbou je pozvolné snižování denního objemu mléčného nápoje. Platí pravidlo, že pokles živin přijatých z mléčných nápojů by neměl mezi dvěma týdny činit více než 50 % (spěch nadělá velmi často více škody než užitku). Nejhorší variantou odstavu, se kterou se bohužel stále ještě setkáváme je tzv. náhlý odstav. Tento způsob odstavu absolutně ignoruje nezbytnou metabolickou adaptaci telat a přináší s sebou velmi často zhoršený růst telat a zdravotní problémy (v průběhu odstavu, ale i po něm). To, že telata byla odstavena náhle velmi často poznáme i při návštěvě chovu, kdy ve skupinových kotcích slyšíme velmi silnou vokalizaci telat (bučení). Pravým důvodem náhlého nebo velmi krátkého odstavu telat v chovech je bohužel velmi často nedostatečný počet ustájovacích míst pro telata!

Pokud máme doporučit přijatelnou délku doby odstavu, pak je to min. 14 dní. Pro názorný příklad, pokud telata jsou krmena na vrcholu krmné křivky 2× denně až 4 litry mléčného nápoje na jedno krmení (8 l/krmný den), pak doporučujeme toto obecné schéma:

·       po dobu 4. až 5. následujících dní snížit objem mléčného nápoje na 3 litry/krmení (6 l/krmný den),

·       následujících 5. dní pak na objem 2 litry na krmení (4 litry/krmný den),

·       následujících 5. dní pak krmit již jen 1× denně, a to ráno v objemu 2 litrů.

Výše uvedené schéma označujeme jako krokovou metodu odstavu (každý krok trvá 5. dní). Důvodem proč krmit telata v závěrečné fázi odstavu ráno je skutečnost, že v mnoha chovech jsou telata krmena pozdě v noci/časně ráno (od 2. hod. do 7. hod. ráno), kdy potřeba živin a energie je výrazně vyšší než v průběhu dne – např. nižší/nízké noční teploty (platí celoročně, zejména pak v období od podzimu do jara). Proč krmit pouze jednou denně na konci odstavové periody? Je to dáno tím, že rozdělit zbytkový objem, tj. 2 litry na 2× denně 1 litr je z pohledu autora tohoto článku nevhodné. Příjem pouze 1 litru není z hlediska uspokojení ať již nutričních, fyziologických tak ani etologických potřeb telete adekvátní. Jen pro zajímavost, extrémní snižování objemu mléčného nápoje (až na 0,5 l/krmení), vede v případě automatických krmných systémů k prodloužení doby pobytu telat u výdejního cucáku, kdy telata po rychlém odpití takto malého objemu si dlouhou dobu ukájejí sací reflex nenutričním sáním, resp. následným ukojováním sacího reflexu na ostatních telatech ve skupině (vzájemné vysávání se telat).

Další možnou strategií, a to především pro chovy, které krmí více než 3× denně, včetně, je omezení počtu denních krmení, současně s pozvolně snižujícím se denním objemem mléčného nápoje. V chovech, kde jsou telata krmena 2× denně je potřeba striktně dodržovat, aby nedošlo k mezitýdennímu poklesu objemu mléčného nápoje o více než 50 %. Obvykle se tomu děje na chovech tak, že z krmného plánu je vyřazeno polední krmení, následně se postupuje podle obecného postupu popsaného výše, kdy ve finální fází jsou telata krmena jen 1× denně. U automatických krmných systémů staršího typu je problém s omezením frekvence napájení telat v průběhu odstavu i s možností uplatnění krokové metody odstavu. Moderní typy automatických krmných systémů umožňují zvolit režim lineárního, tedy pozvolného odstavu telat, případně zvolit i režim krokového snižování objemu mléčného nápoje.

Třetí strategií odstavu telat, kterou však z našeho pohledu nedoporučujeme, je snižování koncentrace/ředění mléčného nápoje (strategie ředění mléčného nápoje). Argumentů, proč tento krok při odstavu telat spíše nedělat, je hned několik. Víme, že telata, kterým byl mléčný nápoje ředěn pozvolně (snížení obsahu sušiny), a to při zachování stejného objemu mléčného nápoje, obvykle přijmou i menší množství starteru před i po odstavu, a to ve srovnání s telaty, která byla odstavena metodou pozvolného snižování objemu při zachování konstantní sušiny mléčného nápoje. Telata, která se napájí ředěným mléčným nápojem také obvykle vykazují delší dobu stání po nakrmení, resp. kratší dobu odpočinku v průběhu dne. To může velmi úzce souviset s dynamikou trávení, kdy pocit nasycení u telat je v přímé vazbě s množstvím přijatých živin z mléčného nápoje, ale i typem mléčného proteinu a obsahem laktózy (viz. článek Efektivní odchov telat III.). Poslední negací je také v případě skupinového ustájení telat fakt, že telata odstavená metodou ředění mléčného nápoje mají vyšší výskyt vzájemného se vysávání, a to opět ve srovnání s telaty odstavenými metodou pozvolného snižování objemu mléčného nápoje se stále konstantním obsahem sušiny, tedy i s konstantní živinovou bází.

Obecné zásady odstavu

Aby odstav telat byl v chovu bezproblémový a nedocházelo jak v jeho průběhu, tak i v periodě po odstavu ke zdravotním problémům a problémům vedoucím k snížení intenzity růstu, měly by být dodržovány následující zásady:

·       vlastní odstav je obdobím, kdy jsou telata vždy vystavena výrazné psychické, fyziologické a imunitní zátěži,

·       eliminovat zkrácený odstav telat, tj. odstavovat telata okolo 42. dne, ale spíše preferovat časný (odstav okolo 56. dne – časný odstav), spíše však tradiční odstav u telat (odstav okolo 77. dne),

·       preferovat krokovou metodu snižování denního objemu mléčného nápoje, nebo pozvolné snižování mléčného nápoje (typické pro automatické krmné systémy), a to před náhlým odstavem telat (náhlý odstav telat je netolerovatelný!),

·       preferovat u telat strategii krokového snižování denního objemu (příp. četnosti napájení), kdy délka doby dílčího snížení dávky mléčného nápoje by měla trvat optimálně 5. dní,

·       pokud je to možné, preferujte strategii snižování denního objemu mléčného nápoje nebo četnosti napájení telat před strategií ředění živin v mléčných nápojích,

·       délka periody vlastního odstavu (při využití pozvolného/krokového snižování objemu mléčného nápoje) by měla trvat minimálně 10 dnů, optimálně 14 či 15 dnů,

·       pokud jsou v chovu telata krmena ≥3× denně, mělo by být prvním krokem při zahájení vlastního odstavu vynechání poledního krmení (redukce počtu krmení = redukce denního objemu),

·       v závěrečné fázi vlastního odstavu, kdy jsou telata krmena již jen 1× denně, je vhodné toto krmení nasměřovat do ranních hodin,

·       v závěrečné fázi odstavu nepodávejte telatům, dílčí objemy <2 resp. 1,5 litru (krmení 2× denně 1 až 1,5 litru není vhodné, lepší je 1× denní krmení 2 či 3 l před vlastním dnem D, tedy odstavem),

·       pro přehlednost je dobré u telat individuálně, párově či skupinově ustájených zavést systém označení jejich ustájovacích míst pomocí barevných pásek či kartiček, které jasně identifikují, jakým denním objemem jsou telata v chovu aktuálně krmena (např. 4 litry bez označení, 3 litry zelená/modrá páska, 2 litry žlutá páska, telata bez nároku na mléčný nápoj – odstavená, žlutá páska),

·       v průběhu vlastního odstavu eliminujte veškeré stresové situace, ať již jde o přesuny telat do skupin, převozy telat na jinou farmu, odrohování apod. (eliminujte psychické a potenciálně zánětlivé stresory),

·       preferujte u telat příjem mléčného nápoje z nádob s cucáky, a to i pokud tato musíte před vlastním odstavem přesunout do skupin,

·       skupinové napájení telat z volné hladiny – žlabů je problematické, neboť větší telata se snaží přijmout maximální množství mléčného nápoje, zatímco submisivnější telata přijmou často velmi malé až nulové množství mléčného nápoje = na první pohled to poznáme při pohledu na hmotnostně nevyrovnaný telata – rámec, hmotnost,

·       telata ve skupinách by měla být s ohledem na výše uvedené napájena prostřednictvím Milk barů, nebo pomocí nádob s cucáky ve speciálních napájecích místech kotce, jež jsou vymezena stranovou zábranou, která zabrání nežádoucí konkurenci mezi telaty při jejích napájení,

·       v průběhu odstavu neměňte typ mléčného nápoje ani starteru či suché TMR – adaptace na nový typ a složení krmiva je v průběhu vlastního odstavu nepřípustná,

·       kontrolujte u telat od narození až do odstavu příjem pevných krmiv (starter, suchá TMR), pravidelně si spotřebu těchto krmiv ověřte kontrolním vážením,

·       telata lze odstavovat pouze na základě znalosti skutečného příjmu pevných krmiv před odstavem (spotřebu evidovat u každého telete/skupiny, a to např. na úrovni odměrek apod.),

·       telata krmená restriktivním množství mléčného nápoje je možné odstavovat při příjmu starteru optimálně ≥1,5 kg, zatímco telata intenzivněji krmená mléčnou výživou by měla přijmout ≥1,8 resp. 2 kg, po dobu min. 5 po sobě následujících dní,

·       pokud tele nepřijímá na konci odstavové periody dostatečné množství, např. starteru (viz. výše), pak je vhodné pokračovat v jeho krmení mléčným nápojem min. dalších 5 až 7 dní (nutná je samozřejmě kontrola zdravotního stavu telete i samotného příjmu starteru),

·       přístup ke starteru, byť jen ve velmi limitovaném množství (do 300 g), musí mít telata již od prvního týdne jejich stáří, a to 24 hodin denně,

·       voda je limitujícím prvkem příjmu starteru či suché TMR = přístup k vodě musí mít telata celoročně, a to i v zimních měsících,

·       telata po odstavu ponechte ještě min. 7, optimálně 14 dní na stejném místě (nekumulujte stresové situace do 1. dne – vlastní odstav, převozy telat, tvorbu skupin aj.),

·       nezkrmovat telatům konzervovaná krmiva a TMR v průběhu odstavu, ani další 3 týdny po něm = prioritní je saturace telat živinami ze starteru nebo suché TMR!, následné přechody musí být velmi pozvolné = metabolická adaptace na nové krmivo,

·       informace o odstavu, stejně jako o zdravotním stavu telat je dobré evidovat na tabulích v blízkosti chovaných telat, což je nejen přehledné, ale zlepšuje se tak i přenos informací mezi ošetřovateli v chovech se směnným provozem (směnami), zootechnikem a veterinárním lékařem.

Závěr

Vážení chovatelé, tento, v pořadí již desátý článek, věnující se další oblasti odchovu telat, byl zaměřen na vybrané aspekty odstavu telat. V dalších dílech si popíšeme fyziologii a fyziologické zvláštnosti trávení u telat po odstavu, pozornost zaměříme i na starterovou výživu telat a krmení telat suchými směsnými krmnými dávkami. Vážení chovatelé a čtenáři, v případě jakéhokoliv Vašeho dotazu či komentáře k tomuto článku, mne neváhejte kontaktovat. Zpětná vazba od Vás chovatelů je pro mne, ale i mé kolegy velmi důležitá. Na závěr Vám přeji hodně chovatelských úspěchů, a to nejen při samotném odchovu Vašich telat.