Efektivní odchov telat - V. automatické krmné systémy

Automatické krmné systémy (AKS), nebo chcete-li „mléčné krmné automaty“ jsou progresivní technologií pro krmení telat mléčnými nápoji (mléčné krmné směsi, nativní mléko, kombinace obou předchozích), které se v chovatelské praxi využívají déle než 30 let.

 

V České republice lze odhadnout podíl chovů, ve kterých jsou telata krmena/napájena AKS na přibližně 6 % s tím, že jejich podíl každoročně narůstá.

Typy automatických krmných systémů

Pro skupinový odchov eventuálně výkrm telat byly historicky v tuzemských odchovnách, resp. „teletnících“, používány mléčné krmné automaty, které měly i své označení „KATKA“. Po spíše nepříznivých zkušenostech (zhoršený růst, respiratorní a průjmová onemocnění), které byly multifaktoriální (koncept ustájení, ventilace „teletníků“, zoohygiena aj.), došlo k postupnému upuštění od jejich používání. K návratu a nárůstu počtů instalací AKS, a to ve větším měřítku, došlo v posledních cca 5 letech, neboť AKS prošly a stále procházejí velmi značnými inovačními změnami. V odchovnách telat se momentálně setkáváme s AKS první a druhé generace.

První generací zjednodušeně myslíme automaty, které byly a jsou obsluhovány pomocí základního, několika řádkového panelového ovládání na automatu, zatímco za AKS druhé generace označujeme již takové, které jsou bezproblémově obsluhovatelné dotykovými panely, nebo jsou plně ovladatelné a řízené pomocí počítačového programu či aplikace v chytrém telefonu. Samozřejmě, rozdílů mezi automaty první a druhé generace je výrazně více: grafické výstupy, rozdílné konstrukční provedení a design, použité materiály, upravený systémy přípravy mléčných nápojů, možnost paralelního krmení až 4 telat současně, vylepšené mechanismy automatické kontroly, vylepšený systém míchání s možností zpětné cirkulace nezkrmeného mléčného nápoje a jeho opětovné dohřívání, ale i systém efektivnější sanitace jak automatu, tak i výdejní jednotky atd. Zmiňme, že u automatů druhé generace má chovatel podstatně lepší práci v oblasti managementu řízení odchovu telat (lepší přehled o telatech, grafické výstupy upozorňující na problematická telata, intuitivní nastavování všech funkcí automatu, možnost flexibilnější reakce na problém, nápovědu apod.).

Koncept odchovu telat na AKS

AKS jsou obvykle instalovány do nově navržených odchoven pro telata, ale setkáváme se i s jejich instalacemi do rekonstruovaných stájových objektů. Při úvaze o pořízení a instalaci AKS by měl chovatel brát v ohled níže uvedené faktory, které mu pomohou vyvarovat se často opakujícím se chybám v praxi. K častým chybám patří hlavně poddimenzování ustájovacích kapacit, odchov více než 35 telat ve skupině a kontinuální provoz odchovny.

Základem úspěchu dobře připraveného záměru výstavby odchovny pro telata s AKS je vždy precizně vypracovaný obrat stáda daného chovu, ve kterém bude uvažováno o cílovém, tj. konečném počtu všech chovaných krav v horizontu následujících 5 až 10 let (s tím souvisí i kritické zhodnocení současného/plánovaného počtu ustájovacích kapacit u všech věkových kategorií skotu chovaných v daném podniku!). V průběhu zpracování konceptu odchovu telat na AKS nesmí docházet k nahodilému navyšování počtu chovaných krav. Dále by měl mít chov detailně zpracovaný přehled telení v jednotlivých měsících, a to zpětně za poslední min. 3 roky.

Chovatel by měl při výpočtu potřeby ustájovacích kapacit odchovny pro telata brát v ohled zejména měsíce s nejvyšší četností telení. V chovech, kde byly ustájovací kapacity odchovny odvozovány podle průměrného počtu narozených a odchovávaných telat, se především v měsících s velmi vysokou intenzitou telení setkáváme s „extrémními přetlaky“ v odchovně, kritickým nedostatkem ustájovacích míst, zhoršenou zoohygienou, nuceným zkracováním periody mléčné výživy u telat (předčasné odstavy telat), a to téměř vždy za cenu zvýšené morbidity a mortality telat, ale i za cenu významně zhoršené užitkovosti telat (přírůstků).

V dalším kroku by měl chovatel specifikovat, tedy popsat a vypracovat detailní záměr odchovu telat, u kterého si musí položit mj. otázky, kde budou telata v průběhu mléčné výživy ustájena, jak dlouho zde budou ustájena, jakým způsobem budou krmena, zda-li a jak dlouho budou odchovávána obě pohlaví, nebo bude-li uskutečněn prodej zástavových býčků např. ve 3. týdnech stáří apod. Výše uvedené se týká především mlezivové, tranzitní, mléčné a odstavové periody odchovávaných telat.

Odchovny telat s AKS jsou v dnešní době často navrhovány jako konstrukčně jednoduché stáje s izolovanou střechou a obvodovými stěnami opatřenými proptiprůvanovými plachtami, kde vnitřní stájová plocha je rozdělena na sekce pro odchov telat v individuálních kotcích/boxech (včetně vymezené části pro izolaci nemocných telat) a část se skupinovými kotci opatřenými AKS. Někdy jsou součástí návrhu stáje i skupinové kotce pro odstavená telata a sekce pro následný odchov jalovic. U skupinového ustájení telat s AKS je žádoucí, aby si chovatel v předstihu rozmyslet, jestli plocha kotce bude uspořádána jako tzv. jednoprostorová (plocha kotce není rozdělena na plochu lehárny a krmiště), nebo jako tzv. dvouprostorová (plocha kotce je rozdělena na plochu lehárny a zpevněného krmiště). Výhodou dvouprostorového uspořádání kotce je fakt, že plochu zpevněného krmiště můžeme výrazně lépe udržovat v čistotě (technikou, manuálně), a to v porovnání s jednoprostorovým uspořádáním kotce. Nejhorší variantou konceptu je systém odchovu telat na AKS s kontinuálním provozem, tedy s režimem, kdy do skupiny kontinuálně doplňujeme telata. Mysleme také na reservní ustájovací kapacity (výkyvy v telení, problémy s přesuny telat do jiných ustájovacích objektů, prodloužení délky doby mléčné výživy apod.). V projektu také nezapomínejme na sklad a přípravnu krmiv apod.

Popis AKS

AKS jsou instalovány v chovech v konceptu tzv. „stromového“ uspořádání, kdy k jednomu řídícímu automatu (s centrálním ovládacím panelem) jsou napojeny až 4 výdejní krmné stanice. Každá krmná stanice je v horní části tvořena násypkou na MKS se šnekovým výdejním ústrojím (kapacita 30 až 35 kg MKS), tělo automatu je pak tvořeno jednotkou pro ohřev vody, dávkování a míchání mléčné krmné směsi (případně zásobníkem na nativní mléko s pasterizační jednotkou), transportním okruhem a výdejní jednotkou. AKS jsou také opatřeny systémem pro čištění a desinfekci míchacího a transportního okruhu, ale i výdejní jednotky s cucáky. Zásobníky pro desinfekci jsou uloženy vespod těla vlastní stanice. Rozšířené verze některých AKS jsou také opatřeny:

a)         přídavnými zařízeními, které umožňují dávkování tekutých nebo sypkých doplňkových látek, případně léčiv, a to jak individuálně, tak i skupinově.

b)         systémem vážení, který zaznamenává průměrné denní přírůstky u telat, což je z pohledu progresivního řízení odchovu telat velmi cenným zdrojem informací.

c)         teploměry kontrolující tělesnou tepotu telat při jejich krmení.

Telata jsou v AKS identifikována obvykle prostřednictvím respondéru, který je umístěn v obojku telete, případně v podobě čipu umístěného v ušním terčíku.

Krmné křivky

Výhodou AKS, a to v porovnání s krmením telat 2× nebo 3× denně, je možnost rozdělení celkového denního objemu mléčného nápoje do podstatně většího počtu dílčích krmných dávek, což je pro telata fyziologičtější. U AKS můžeme bez obav uplatňovat systém intenzivní výživy telat. U telat do jednoho měsíce věku doporučujeme, aby denní objem mléčného nápoje nebyl vyšší než 8 l/KD. Přikláníme se také k tomu, aby denní objem mléčného nápoje byl rozdělen do 4 až 6 dílčích dávek v porcích 1,3 až max. 2 litry/krmení. Objemy nad 10 l/KD (velmi intenzivní výživa) nejsou u telat do 14. dní resp. 1. měsíce věku vhodné. Telatům nad jeden měsíc věku již můžeme u AKS zintenzivnit mléčnou výživu, kdy denní objem 8 l mléčného nápoje rozdělíme do 3 až 5 dílčích krmení, zatímco objem 12 resp. 15 l/KD optimálně do 4 až 7 krmení.

Objem mléčného nápoje na jedno krmení by u telat starších 4. až 6. týdnů neměl být nižší než 1,5 l (riziko nutriční deprivace, často spojené s devastací – rozkousáváním cucáku automatu), ale ani vyšší než 3 l/krmení. Vhodné je s ohledem na hmotnost narozených telat mít připraveny u AKS minimálně 2 krmné křivky (pro telata ≤ 35kg a > 35 kg ž. hm.). Navrhovaná krmná křivka by v sobě měla zahrnovat fázi stabilizační (několik dní po nastájení telat na AKS), akcelerační, stabilizační a retardační (perioda pozvolného odstavu). Doporučujeme, aby perioda pozvolného snižování denního objemu mléčného nápoje trvala min. 7 dní, optimálně 10 až 14 dní. Náhlý odstav telat a případné úpravy koncentrací mléčného nápoje v průběhu vlastního odstavu jsou nepřijatelné.

 

Doporučení pro přesuny telat na AKS

V tabulce č. 1 a 2 jsou uvedena obecná doporučení pro přesuny telat z individuálního způsobu ustájení (VIB – venkovní individuální boxy) a ošetřování do skupinových kotců s AKS. Tato doporučení jsou rozdělena na období před vlastním přesunem a po přesunu.

Kritické body při krmení telat AKS

AKS představují pro chovatele velkou příležitost v oblasti výživy a wel-fare odchovávaných telat ovšem za podmínky, že je této technologii věnován náležitý čas! Občas se setkáváme s případy, kdy je pořízena tato drahá technologie, ale chybí k ní dokonale proškolená obsluha.

Z kritických bodů, se kterými se denně setkáváme právě chovech s AKS, můžeme jmenovat: a) nedostatečné proškolení obsluhy pro práci s AKS, b) nereflektování varovných hlášení automatu (poruchy provozu, varovná hlášení o telatech s minimálním příjem mléčného nápoje apod.), c) nedostatečná péče a kontrola o nově zařazená telat na AKS min. prvních 5 dní, a to zvláště v odpoledních a nočních hodinách (tzv. „syndrom nočního hladovění“), d) absence rutinní kalibrace vody a MKS (min. 2× měsíčně), e) nevhodně nastavená krmná křivka a koncentrace mléčného nápoje, e) chybějící desinfekční prostředek pro proplach automatu a cucáku, g) nízká úroveň hygieny výdejní jednotky mléčného nápoje, h) chybějící svod tekutých odpadů z automatu do patřičné kanalizace, i) nepřesunutí telat se zdravotními problémy do kotců s následnou individuální péčí, j) extrémně přeplněné kotce (zejména v měsících s velmi vysokým počtem telení), k) kontinuální provoz na AKS a velmi nízká úroveň zoohygieny ustájení v důsledku chybějící očisty a desinfekce. Samostatnou kapitolou jsou pak stavební a technologické chyby samotných odchoven.

Využívání moderních technologií při krmení telat v podobě AKS nám může pomoci na jedné straně zlepšit úroveň zdraví, užitkovosti a welfare u odchovávaných telat, ale tyto nám také mohou pomoci zlepšit a zvýšit efektivitu a produktivitu práce, ovšem za podmínky, že skutečně využijeme na maximum jejich technologický a informační potenciálu. Na závěr mi vážení chovatele dovolte, abych i zde zmínil, že naši specialisté společnosti MIKROP ČEBÍN jsou připraveni Vám pomoci s konceptem, zaváděním a provozem AKS ve Vašich chovech. Jsme tu pro Vás.