Efektivní odchov telat - II. mléčná výživa (netržní mléko)

Vážení chovatelé, v letošním prvním čísle našeho Informačního servisu jste mohli nalézt článek, který byl věnován problematice managementu mlezivové výživy telat, včetně specifikace jeho kritických bodů. V tomto čísle bude pozornost zaměřena na navazující fázi odchovu telat, a to na mléčnou výživu.

Mléčnou výživu telat lze obecně rozdělit do 4. základních fází/období:

1. mlezivové výživy (v pravém slova smyslu trvá pouze prvních 24. hodin),
2. tranzitní výživy (trvá obvykle 3 až 5 dní a telata jsou krmena tranzitním mlékem od krav po otelení),
3. vlastní mléčné výživy (od 4. dne věku do začátku periody odstavu, kdy telata jsou krmena mléčnými nápoji),
4. období odstavu (začíná dnem, kdy je telatům cíleně snižován denní objem mléčného s možností omezení četnosti krmení a končí posledním podáním mléčného nápoje).

Telata jsou v prvních několika týdnech svého života zcela závislá na příjmu živin z mléčných nápojů, protože jejich trávicí trakt není schopen plně trávit rostlinná krmiva. Způsob odchovu telat, resp. volba typu mléčné výživy je napříč chovy motivována různými chovatelsko-ekonomickými zájmy. V některých chovech je zkrmováno netržní mléko z důvodu vyššího počtu krav s problematickým zdravím mléčné žlázy. V chovech, kde netržního mléka je méně, je toto mícháno s mléčnými krmnými směsmi a v dalších chovech jsou telata krmena pouze mléčnými krmnými směsmi.

Jen pro zajímavost, v ČR (n = 136 chovů dojeného skotu) je podíl zkrmovaných mléčných nápojů následující:

• tranzitní a netržní mléko (11,8 % chovů),
• mléčná krmná směs (35,3 % chovů),
• mléčná krmná směs míchaná s netržním mlékem (52,9 % chovů).

V tomto článku bude věnována pozornost kvalitě a rizikům spojených se zkrmováním netržního mléka.

Kvalita netržního a tranzitního mléka

Tranzitní mléko je získáváno v periodě prvních 2. až 5. dní po otelení krávy (perioda prvních 24. hodin po otelení je periodou produkce mleziva v pravém slova smyslu) a obsahuje určité množství imunoglobulinů, které již nemohou u telat být vstřebány do krevního řečiště, ale mohou se podílet na tzv. lokální/slizniční imunitě. Netržní mléko je získáváno od krav, obvykle od 5. dne laktace do jejího konce a jde o mléko, které nemůže být z různých důvodů zařazeno do dodávek mlékárně (obvykle vysoký obsah somatických buněk apod.). Z ekonomických kalkulací nákladů na výrobu mléka MIKROP ČEBÍN za rok 2018, které bylo uskutečněno na vzorku téměř 60 chovů vyplynulo, že průměrná produkce netržního mléka dosahovala 0,46 kg/krmný den/krávu (tj. Ø 168 kg/krávu/rok).

 

Netržní plnotučné mléko patří mezi potencionálně ekonomicky výhodný zdroj živin pro odchovávaná telata, ale toto může být problematické z pohledu:

1. kvality – netržní mléko má velmi variabilní obsah živin (sušina 9 až 18 %, tuk 3,2 až 5,5 %, bílkovina 3,0 až 8,5 %, apod.), v závislosti na podílu mléka od čerstvě otelených krav a krav v již probíhající laktaci (obsah živin se u netržního mléka mění mezi dojeními),
2. kvantity – v každém chovu se denně mění počet krav, jejichž mléko není zařazováno do dodávek a je určeno k případnému zkrmení telatům (v mnoha chovech je kolísání v denních objemech netržního mléka řešeno tzv. „domícháváním“ mléčnými krmnými směsmi (MKS), což není z pohledu zajištění stabilní živinové báze a fyziologie trávení u telat optimální, zvláště, pokud jsou používány MKS na bázi syrovátek a rostlinných komponent),
3. mikrobiální kontaminace – odvozena od zdravotního stavu podojené krávy, hygieny zařízení a pomůcek, do kterých je mléko nadojeno a následně v nich i uchováno, ale i podmínkách skladování (teplota prostředí, teplota uchovávaného netržního mléka, délce doby uchování) apod.,
4. rizika vzniku rezistence k vybraným antimikrobikům (např. PNC - penicilin).

Na druhou stranu u netržního plnotučného mléka, které je mikrobiologicky a živinově bezproblémové, je nutné zmínit, že toto obsahuje, a to obecně v porovnání s mléčnými krmnými směsmi tzv. extra nutriční faktory, např. imunitní buňky, růstové faktory (IGF-1 aj.), cytokiny, hormony, prolaktin, laktoferin atd., které se mj. podílejí na růstu a zrání střevní sliznice, inhibici růstu mnoha patogenních mikroorganismů ve střevě, stimulují absorpci glukózy apod. (Tab. č. 1).

Tepelné ošetření netržního mléka

Prostřednictvím syrového netržního mléka, mohou být do organismu telat zaneseny některé patogeny např.: Mycobacterium paratuberculosis, Salmonella spp., Mycoplasma spp., Listeria monocytogenes, Campylobacter spp., Mycobacterium bovis, Cryptosporidium parvum a Escherichia coli. Pasterizování je jednou z možných cest (mimo možnosti chemické úpravy, využití UV záření), jak eliminovat zejména původce průjmových onemocnění při využití nestandardního mléka, a to zvláště v chovech, kde se zdravotní problémy telat (zejména průjmová onemocnění) vyskytují ve zvýšené míře. V České republice je pasterování netržního mléka rozšířeno v přibližně 10% chovů, kde je zkrmováno netržní mléko. V posledních více než 5letech se v chovech, a to v souvislosti se změnou techniky krmení (z ručního krmení na mechanizované) stále více uplatňují vozíky na mléčné nápoje s pasterační jednotkou.

Tepelným záhřevem může dojít k redukci počtu patogenních mikroorganismů o více než 90 % (zejména E. coli infekce, Salmonelly, Mycoplasmy aj.). Ze zahraničních studií víme, že zárodky Mycobacterium paratuberculosis v netržním mléce mohou být z větší části zničeny při jeho záhřevu na 65,5 °C po dobu 30 minut. Obecně je nežádoucí, aby netržní mléko bylo vystaveno delšímu záhřevu při teplotě nad 80 °C, protože zejména syrovátkové proteiny (tvoří 18 % mléčného proteinu v mléce) jsou obecně náchylnější k tepelnému poškození, než je tomu u kaseinu (tvoří 82 % mléčného proteinu v mléce). U telat, která jsou krmena tepelně znehodnoceným mlékem, můžeme pozorovat nízkou intenzitu růstu, telata trpí deficitem stravitelného proteinu, mají hrubou srst a často jsou u nich patrny pastovité výkaly bílé barvy.

Důležitým bodem dobře nastaveného protokolu pasterování netržního mléka je ověření účinnosti pasterování. V chovech, kde jsou telata krmena pasterovaným mlékem, uskutečňujeme min. 4× do roka ověřovací zkoušky, a to v parametru obsahu celkového počtu mikroorganismů (max. do 100 tis. KTJ/ml) a obsahu koliformních bakterií (max. do 10 tis. KTJ/ml – optimálně pod 2 tis. KTJ/ml).

Aby protokol ošetření netržního mléka pasterováním měl význam, je potřeba odebrat do sterilních vzorkovnic 4 vzorky mléka, a to:

1. bezprostředně po nadojení,
2. před začátkem pasterování,
3. po ukončení pasterování, a
4. před resp. při jeho zkrmování telatům.

U každého ze vzorků je potřeba si napsat i čas, kdy byl vzorek odebrán a získané výsledky z laboratoře je dobré si dát do časové osy (zhodnocení nárůstu/poklesu mikrobiální kontaminace mléka).

Jen pro zajímavost, uvádím v tabulce 2 výsledek z chovu, kde byla telata napájena netržním mlékem a byla zde řešena problematika efektivity pasterace, neboť 64 % telat do 3. týdnů stáří prodělalo průjmová onemocnění (z toho průjmy skóre ≥ 3 mělo 59 %). Celkový počet mikroorganismů (CPM) byl ve vzorku po nadojení astronomických 200 mil. KTJ/ml s tím, že došlo ještě k nárůstu na konečných 300 mil. KTJ/ml (koliformní bakterie 180 tis. KTJ/ml) ve vozíku na mléko před zahájením procesu pasterování (mléko bylo v mléčném vozíku 1,5 hodiny od nadojení a nebylo chlazeno). Po pasterování (63 °C, 42 min.) došlo k masivní redukci počtu CPM na 1,1 mil. KTJ/ml a k redukci počtu koliformních mikroorganismů na 290 KTJ/ml. Byť limit u CPM by měl být vždy pod 100 tis. KTJ/ml, byl v chovu vyhodnocen protokol pasterování jako efektivní. Problém však nastal v případě hodnocení vzorku mléka, které bylo odebráno bezprostředně před zkrmením telatům (1,5 hod. po ukončení pasterování), kdy počet CPM vzrostl na 6,2 mil. KTJ/ml a koliformních bakterií na 670 KTJ/ml. Extrémně vysoký počet CPM a koliformních mikroorganismů v čerstvě nadojeném netržním mléce souvisel s používáním dojírny v porodně, kde byly dojeny krávy po otelení, tak i krávy nemocné/léčené. Zásadní bylo zjištění, že v této dojírně není uskutečňována sanitace dojicího zařízení, a to více než 5. měsíců. Dalším kritickým bodem byla prodleva mezi nadojením a začátkem pasterování mléka, aniž by bylo mléko v průběhu této periody chlazeno. Stejně tak byla zhodnocena i velmi problematická 1,5 hodinová prodleva mezi ukončením procesu pasterování mléka a začátkem jeho krmení telatům.

Okyselování netržního mléka

Okyselování mléka je v tuzemských chovech více rozšířené než jeho tepelné ošetření. Tuto metodu ošetření využívá více než 1/3 chovů, které zkrmují netržní mléko. Na trhu je v současné době celá řada okyselovadel (jednosložkové, vícesložkové), která jsou nejčastěji složena z těchto kyselin: mravenčí, octová a citronová. Cílem okyselování netržního mléka je jednak snížení pH na úroveň 4,6 až 4,8, což s sebou přináší i bakteriostatický/baktericidní účinek (kontrola bakteriální kontaminace), tak i vysrážení kaseinové frakce mléka, která je pro telata dobře stravitelná. V případě použití kyseliny mravenčí s koncentrací 85 % je dávkování 10 až 20 ml (vyšší dávky jsou užívány při nutnosti zakonzervovat mléko na více než 2/3 dny) na 10 litrů ošetřeného mléka. V každém chovu by se rutinně měly dělat kontroly úrovně pH okyselovaného mléka, aby bylo zabráněno zejména předávkování okyselovadla do mléka a předcházelo se tak i případným zdravotním problémům u telat (neochota telat sát, slezové vředy aj.). Jednou z možností úprav pH po okyselení (před zkrmením) je jeho alkalizace, a to jedlou sodou v dávce do 3 g na litr okyseleného mléka před jeho zkrmováním. Pokud je správně nastaven protokol okyselování a telata nechtějí toto mléko samovolně přijímat (problematický přechod z neokyseleného na okyselené mléko), pak je jednou z možností snížení objemu poslední dávky „sladkého“ neokyseleného mléka s následným prodloužením doby mezi oběma krmeními. V portfoliu firmy MIKROP ČEBÍN je unikátní okyselovadlo MIKROP AC CALF LIQUID, určené pro ošetření tržního i netržního mléka, které se skládá nejen z unikátní směsi kyselin (mravenčí, octová, citronová, mléčná aj.), ale i obsahuje monobutyrin a extrakt ze skořice s příznivým účinkem na střevní mikroflóru u telat. Dávkování tohoto přípravku je 1 až 5 ml na 1 litr mléka, a to s ohledem na požadované pH mléčného nápoje..