Efektivní odchov telat - VIII. Hygiena přípravy a krmení mléčnými nápoji

Vážení chovatelé, náš seriál věnovaný odchovu telat se doposud velmi podrobně a komplexně věnoval problematice managementu mlezivové a mléčné výživě. Popsána byla mimo jiné pravidla získávání mleziva, možnosti jeho hodnocení a uchování, ale také zásady krmení telat netržním mlékem, mléčnými nápoji, pravidla přípravy mléčných krmných směsí, intenzita mléčné výživy telat apod. Protože předchozím tématem byly způsoby krmení telat mléčnými nápoji, je na snadě stručně popsat také kritické body hygieny krmení/napájení telat mlezivem a mléčnými nápoji.

Proč hygiena

V rámci naší poradenské činnosti, kdy v průběhu roku navštívíme mnoho desítek tuzemských i slovenských chovů, a kde se věnujeme i nastavení managementu odchovu telat, jehňat i kůzlat, vidíme jako výrazně kritický bod výživy mláďat samotnou úroveň hygieny přípravy krmiv a krmení. Vlastně nejde jen o problematiku vlastní hygieny krmení, ale i o samotnou hygienu při získávání krmiva (dojení mleziva, mléka), přípravě a skladování mléčných nápojů, péči o zařízení a pomůcky, které přichází do styku krmiva a prostřednictvím kterých je i krmíme. Proč se tomuto tématu v rámci naší koncepce odchovu telat tolik věnujeme? Je to zejména proto, že jedním z klíčových prvků hledání příčin vzniku především alimentárních onemocnění je právě nedodržování základních hygienických standardů při krmení telat.

Získávání mleziva a mléka

Získávání mleziva i mléka je z hlediska jeho výsledné mikrobiologické kvality klíčové. Víme, že vlivem mikrobiální kontaminace mohou nežádoucí mikroorganismy obsažené v mlezivu a) tvořit vazbu s volnými protilátkami v mlezivu, b) blokovat vstřebávání imunoglobulinů ve střevě, c) negativně ovlivňovat skladbu střevního mikrobiomu, a to ve směru patologie, d) degradovat živiny a další bioaktivní látky mleziva a podílet se tak na nežádoucí fermentaci nápoje apod. V chovatelské praxi je při získávání mleziva a mléka pro krmení telat nezbytné dbát nad dodržování standardních operačních postupů (SOP) při dojení. Krávy, které přichází na dojicí stání musí být dojičem prohlédnuty, zhodnocen musí být zdravotní stav mléčné žlázy (kontrolní odstřiky), dojiči musí udělána patřičná hygiena – toaleta vemene před a po dojení (pre a postdipping) apod. Odlišný SOP bude v chovech, které využívají automatické/robotické systémy dojení.

Problematický je situace v těch chovech, kde jsou společně v dojírně dojeny krávy otelené a krávy nemocné. Platí zásada, že otelené krávy mají být dojeny jako první skupina, zatímco krávy nemocné a léčené jako poslední (stále ještě jsou chovy, kde bohužel toto pravidlo není dodržováno). Stejná pravidla platí ale i pro konve, do kterých je dojeno mlezivo a mléko. Konve na mlezivo nikdy nepoužíváme k dojení mléka od krav nemocných a léčených. Proč? Důvod je prostý, a tím je minimalizace možného rizika křížové kontaminace mleziva patogeny z mléka od krav nemocných či léčených. Navíc, v mnoha chovech stále ještě bohužel není mechanismus řádné sanitace, a to jak dojicí soupravy, tak i samotných konví na odpovídající úrovni. Dojící soupravy jsou na některých farmách po dojení otelených krav nebo krav nemocných pouze zevrubně opláchnuty či propláchnuty proudem teplé vody, v lepších případech jsou tyto 1× až 2× týdně připojeny na velký a malý proplachový okruh dojírny. V části chovů jsou občas dojicí soupravy ponořovány do dětské vaničky s detergentem bez patřičné manuální očisty vnitřních částí, a to je stále málo. Stejné výhrady lze mít i k samotnému čistění konví na mlezivo. Preferovány by měly být průhledné konve, které budou po každém dojení vypláchnuty a mezidezinfikovány před následným použitím. Po ukončení dojení a vypláchnutí zbytků mléka či mleziva vodou celou konev ručně umyjeme vodou s detergentem, následně jí vydezinfikujeme, vypláchneme čistou vodou a uložíme na dobře větrané, ideálně suché místo. Konve do dalšího použití necháváme vždy otevřené a nikdy je nezakrýváme víkem. Každý zootechnik by si v době mezi dojeními (v mezičase) měl projít prostory dojírny a zrakově a čichově posoudit péči dojičů o tyto dojicí soupravy a zařízení. Často se setkáváme, a to zejména v letních měsících, se situacemi, kdy jsou v mezičase mezi dojeními zavřené plastové či kovové konve. Po jejich otevření se následně rozvine velmi intenzivní zápach, který nám signalizuje mikrobiální kontaminaci/kažení. Rutinou by na dojírnách měl být oplach dojicích zařízení a konví vždy před začátkem každého dojení.

Možnosti kontroly

Pro základní a orientační hodnocení úrovně hygieny zařízení a pomůcek, které přicházejí do styku s mlezivem a mlékem doporučuji použít rychlotesty k detekci zbytků organické hmoty (stěrové soupravy pro detekování reziduálních zbytků proteinu nebo laktózy), a to alespoň ve čtvrtletních cyklech. Při detekování kontaminačních cest můžeme jít cestou přímou a nepřímou. Přímá cesta zahrnuje stěry z pomůcek a nádob, které přišly do styku s mlezivem a mlékem, a to v ose dojicí souprava s konví, nádoby a zařízení pro jejich uchování a v neposlední řadě pomůcky pro distribuci a vlastní krmení telat. Stěry je vhodné dělat z dojicí soupravy (mléčné hadičky, strukové návlečky), víka od konve ale i samotná konev (zvláště zúžená hrdla kovových konví). Získané stěry se následně dopraví k vyšetření do akreditované laboratoře (např. SVÚ).

Nepřímá metoda je z našeho pohledu praktičtější, neboť se při ní odebírají přímo vzorky krmiva. V případě mleziva doporučuji odebrat dílčí vzorky: a) z vemene, b) z konve po jeho nadojení a c) z nádoby bezprostředně před jeho zkrmením. Vzorky mohou být odebrány v chovu ještě bezprostředně před ohřevem mleziva či po jeho rozmrazení. V případě krmného mléka (tranzitní, odpadní mléko), které je velmi často směsné, odebíráme vzorky: a) z konve nebo zařízení, do kterého je mléko po nadojení přelito, b) před jeho ohřevem či pasterováním, c) bezprostředně po jeho ohřevu či pasterování a d) v průběhu jeho zkrmování (z nádob na krmení telat). Vzorky se odebírají vždy do sterilních vzorkovnic a nechávají se vyšetřovat ihned po jejich nabrání, nebo se ihned po odběru popíší a okamžitě zamrazí. Sérii zmrzlých vzorků pak chovatel přepraví k vyšetření do akreditované laboratoře (SVÚ). Odebrané vzorky by měly být rutině vyšetřeny na obsah:

·       celkového počtu mikroorganismů (CPM, KTJ/ml) s limitem <100 000 KTJ/ml,

·       koliformní mikroorganismy (CM, KTJ/ml) s limitem <10 000 KTJ/ml (dle S. M. Godden, 2017).)

Aby mělo hodnocení smysl je potřeba jej dělat opakovaně a z výsledků definovat kontaminační cesty mleziva a mléka a na tyto segmenty se z hlediska hygieny více zaměřit.

Skladování mleziva a mléčných nápojů

Při hodnocení úrovně skladování mleziva a krmného mléka, a to ve vztahu k jeho mikrobiálnímu znehodnocení (kontaminaci) si vždy položme základní otázky, tedy: a) v jakém obalu či zařízení je budeme sladovat, b) v jakém stavu (nativní, nativní konzervované, mražené), c) jak dlouho (krátkodobé, dlouhodobé) a d) při jaké teplotě (volně ložené na dojírně či v přípravně, chlazené v chladničce či chladícím tanku, mražené). Volba vhodného obalu i zařízení, ve kterém bude mlezivo či mléko uchováváno, ovlivňuje jeho výslednou mikrobiální kontaminaci. Příkladem je nadojené mléko či mlezivo ve vědrech či konvích volně ložených několik hodin v dojírně či přípravně mléčných nápojů (spad, hmyz, přístup koček aj.), ale i opakované používání láhví či sáčků na mlezivo, které nebyly řádně sanitovány, nemluvě o situacích v chovech, kdy je mléko z ranního dojení přelito do krmného vozíku, kde bude několik hodin ležet a zejména v letních měsících podléhat intenzivní mikrobiální fermentaci.

Abychom v chovu minimalizovali nežádoucí mikrobiální kontaminaci mleziva, mléka či mléčného nápoje, měli bychom dodržovat následující obecná pravidla, a to:

a)     mlezivo či mléčné nápoje mějte v nádobách a zařízeních, které jsou zakryté či uzavřené – eliminace kontaminace mikroorganismy prostředí (spad), ochrana před hmyzem, kočkami apod.,

b)     čerstvě nadojené mlezivo, mléko či čerstvě namíchanou mléčnou krmnou směs zkrmte nejlépe do 1 hodiny,

c)     pokud nejsme schopni do 1 hodiny zkrmit čerstvé mlezivo a mléčné nápoje, dáme je do lednice či chladícího zařízení a zkrmíme je nejpozději do 48 hodin od nadojení či přípravy,

d)     cílová teplota mleziva či mléčného nápoje pro jeho uchování chlazením by měla být mezi 2 až 7 °C,

e)     mlezivo a mléčné nápoje můžeme před zchlazením stabilizovat i přidáním konzervantů (sorban draselný), probiotik nebo je možné je okyselit (Mikrop AC Calf Liquid), tím se prodlouží doba skladování až na 96 hod.,

f)      při vytváření strategických zásob mraženého mleziva se mrazí pouze ta mleziva, u kterých jsme udělali odhad jejich imunologické kvality (mrazíme vždy ta nejvíce jakostní mleziva, ideálně ˃25 % Brix apod.),

g)     mlezivo či mléčný nápoj již jednou rozmražený nebo ohřáty již déle neuchováme v chladničce a ani jej opětovně nezmrazujeme,

h)     mražené mlezivo zkrmíme do 12měsíců od jeho získání a zamrazení (sáčky a láhve na mlezivo řádně popisujeme).

Na výše uvedené ještě naváži příhodou z chovu, kde si ošetřovatelé telat ulehčovali práci tím, že po ranním krmení připravovali vždy hned další várku mléčného nápoje, který namíchali, a který zde ve vozíku stál 10 hodin do následného krmení a po celou tu dobu se dohříval na 42 °C. Mléčné nápoje (vzniklé mícháním mléčné krmné směsi s vodou) se do zásoby nikdy nedělají!

Ošetření mleziva a mléka

K využitelným způsobům ošetření mleziva a mléka z pohledu mikrobiologické stabilizace patří jednoznačně pasterování a dále okyselování. Pasterace mleziva velmi významný způsobem snižuje bakteriální zátěž mleziva. K patogenům, které mohou potenciálně způsobovat infekce patří Mycoplasma bovis, Clostridium spp., Listeria monocytogenes, Escherichia coli, Salmonella enteritidis a mnoho jiných. Jak u mleziva, tak i v případě netržního mléka se v praxi uplatňuje pasterační schéma s expozicí teplotě 63 nebo 65,5 °C po dobu 45 resp. 30 minut. Opět i zde platí pravidlo, že tepelně ošetřujeme mlezivo či mléčný nápoj vždy jen bezprostředně před vlastním krmení. Pasterování netržního mléka po jeho nadojení sice redukuje celkový počet mikroorganismů, ale v mezidobí mezi pasterováním a jeho zkrmením, což bývá mnohdy i několik hodin, se celá řada patogenů opět znovu významně namnoží. Berme v patrnost, že počet mikroorganismů se v Ø 2× každých 20 minut (v případě ideálních podmínek = teplota).

Okyselení mléčného nápoje je metodou, která je celosvětově nejvíce rozšířená ve státech střední Evropy. V našich chovech se běžně setkáváme s okyselováním zejména netržního/odpadního mléka. Nejčastěji je mlezivo či mléko okyselováno kyselinou mravenčí, octovou či citronovou. Mléčné nápoje můžeme okyselit tzv. mírně (pH ˃5,8), středně silně (pH 5,0 až 5,8) a velmi silně (pH 4,4 až 5,0). U velmi silného okyselení mléčného nápoje je důležité říci, že mléko okyselené na pH 4,2 až 4,5 nebude mnoha telaty přijímáno (nepřijatelná příliš kyselá chuť). Možností je úprava pH mléčného nápoje před jeho zkrmením, a to za použití jedlé sody na výsledné pH cca 5,0 až 5,5. V naší společnosti používáme tekuté okyselovadlo Formix, které se sestává z kyseliny mravenčí a octové, je doplněno o extrakty z bylin pro zlepšení trávení telat a v neposlední řadě pomáhá dotovat vybrané mikroprvky imunokomplexu (Fe, Zn, Cu, Mn, I). Okyselování mléčných nápojů má svůj význam v chovech s celkově nižší úrovní zoohygieny a v chovech, kde jsou problémy např. s klostridiovými infekcemi. Jednou z možností je i „dokyselování“ mléčných nápojů vzniklých z MKS (např. 1 až 3 ml Mikrop AC Calf Liguid na 1 l mléčného nápoje = náklad 0,25 Kč). V případě okyselování mleziva je potřeba si počínat opatrněji, protože příliš silné okyselení (koagulace mleziva) vede k nežádoucí denaturaci imunoglobulinů, což by negativně ovlivnilo i jejich absorpci ve střevě.

Příprava mléčných nápojů

Příprava mléčných nápojů telatům je podnik od podniku rozdílná ať již typem zkrmovaného mléčného nápoje telatům (netržní mléko, netržní mléko míchané s mléčnou krmnou směsí, mléčná krmná směs), tak i způsobem jeho homogenizace/míchání či jeho ohřevu. Při přípravě mléčného nápoje z mléčné krmné směsi platí několik pravidel. Prvním pravidlem je hygienické skladování samotné mléčné krmné směsi (suché místo, pytle na podložce, zamezení přístupu hlodavců, koček apod.). Dále nesmíme zapomínat ani na samotnou kvalitu vody, a to zvláště v chovech, které používají vlastní zdroje vody (pravidelné laboratorní rozbory, úprava vody apod.).

Základem přípravy a ohřevu mléčných nápojů je adekvátní zázemí, které bohužel v mnoha chovech zcela chybí. Zázemím rozumíme místnost, či obytný kontejner, tedy přípravnu mléčných nápojů, ve které by měly být připravovány mléčné nápoje ve vysokém hygienickém standardu.

Přípravna mléčných krmiv pro telata, včetně mlezivové výživy, by měla být:

·       dostatečně prostorná, s obvodovými stěnami opatřenými kachličkami či omyvatelnou stěnou, a to do výšky min. 2 metrů, umožňující důkladnou sanitaci přípravny mokrou cestou, a měla by být opatřená protiskluzovou podlahou, která je řádně vyspádovaná a odkanalizovaná,

·       napojená na přívod teplé vody nebo opatřena dostatečně objemnými zařízeními pro ohřev vody (bojlery, kotle),

·       vybavená zařízením pro krátkodobé a dlouhodobé uchování mleziva (chladničkou, mrazničkou) a zařízením pro jeho rozmrazování a pasterování,

·       vybavená policemi pro hygienické umístění nádob a pomůcek nezbytných pro podání mleziva (láhve, cucáky, jícnová sonda), které umožňují odtok/okap zbytkové oplachové vody po jejich mytí,

·       zařízením pro chlazení netržního mléka v chovech, kde jsou telat krmena netržním mlékem vždy z předchozího dojení,

·       zařízením pro ohřev a pasterování netržního mléka (pasterační jednotky, krmné vozíky s pasterační jednotkou),

·       dostatečně velkým mycím žlabem, ve kterém bude možné umývat a desinfikovat nádoby a pomůcky, které přicházejí do styku s mléčnými nápoji,

·       police k hygienickému uložení nádob (kbelíků, láhví, sáčků) na mléčné nápoje, které umožňují odkap oplachové vody a vysychání nádob,

·       police pro uložení dietetických přípravků pro telata,

·       prostor pro umístění míchacího zařízení pro přípravu mléčných nápojů či vozíku na mléko,

·       místo pro uložení doplňkových věcí (náhradní díly k vědrům, dudlíky, čistících a desinfekčních prostředků, teploměr apod.).

Velmi důležitým aspektem precizní příprav mléčných nápojů je i zajištění a dennodenní udržování perfektní hygieny a čistoty v přípravně.

Hygiena krmení

V každém chovu by měla být jasně nastaven protokol (SOP) důkladného čištění nádob, pomůcek a zařízení, které přicházejí do styku s mlezivem a mlékem. Při sanitaci by se mělo postupovat následovně:

a)     odstranění zbytků mleziva = vylití zbytků a vypláchnutí nádoby vlažnou/studenou vodou (nepoužívejte příliš horkou vodu = riziko koagulace bílkovin a jejich ulpívání na stěnách nádoby → tvorbě nežádoucího biofilmu),

b)     precizní ruční čištění (houbičky, kartáče aj.) s využitím detergentního přípravku je velmi podstatné pro odstranění zbytků tuku a bílkovin z nádob a zařízení (je potřeba se věnovat cucákům, jícnovým sondám, které jsou hůře přístupné, nezapomínat ani na víka, přepouštěcí a vypouštěcí ventily vozíků a zařízení pro chlazení, ohřev a přípravu mléčných nápojů),

c)     nádoby, pomůcky a zařízení znovu řádně opláchnout teplou vodou,

d)     uskutečnit desinfekci, a to: • v případě vozíku pomocí zásaditých*, kyselých* či speciálních desinfekčních prostředků (dodržet správnou koncentraci, obvykle 40 - 50 ml přípravku na 10 l vody); • v případě věder, dudlíků, sáčků na mlezivo dělat po umytí rutinní desinfekci (např. ProCura Klorsept aj.), třeba ve formě jednoduše použitelných šumivých tablet s expozicí min. 15 min.,

e)     po desinfekci nádoby, zařízení a pomůcky znovu opláchněte teplou vodou,

f)      nádoby zavěšujte na stojany k tomu určené nebo tyto ukládejte do regálů, nikdy ne na zem a už vůbec ne tzv. „do stohů“,

g)     nádoby musí řádně vyschnout (pozor na komoru cucáků, která bývá zaplněna mléčnými nápoji či zbytkovou vodou, a to zejména u věder s klapkou – bajonetovým uzávěrem),

h)     nádoby, pomůcky či zařízení pro přípravu a distribuci mléčného nápoje, které nestihnout v mezičase řádně vyschnout/oschnout, je nezbytné před jejich dalším použitím znovu omýt teplou vodou.

*) u vozíků na mléko doporučujeme, aby proplachy probíhaly po každém krmení, min. však 1× denně, a to ve sledu 4× zásaditý přípravek a 1× kyselý přípravek (zásada odstraňuje organické látky, kyselina pak mléčný a vodní kámen, tj. anorganické látky).

Nádoby na mléčné nápoje

Trvalým problémem při krmení telat mléčnými nápoji je nedostatek napájecích nádob. Ideálním stavem je, pokud má každé tele svou nádobu na mléčný nápoj (optimálně nádobu s cucákem), která jej provází po celou dobu jeho odchovu (jde o nejvíce hygienický způsob krmení telat). Pokud je v chovech velký nedostatek nádob s cucáky, pak je vhodné pořizovat ty, které mají bajonetový uzávěr, kdy lze zajistit, aby každému teleti byl dán cucák nový a čistý. Pokud to není možné, je vhodné vědra s cucáky vždy po každém teleti umýt a desinfikovat. Byť i jen zevrubné umytí je z pohledu minimalizace nežádoucího přenosu onemocnění důležité. V chovech, kde jsou telata napájena z volné hladiny je nutné vědra, ale i žlaby denně čistit. Není hrůznějšího pohledu než na žlaby s velmi silnými nánosy ulpělých zbytků mléčných nápojů.

Závěr

Vážení chovatelé, v tomto článku byly popsány vybrané aspekty hygieny krmení telat mléčnými nápoji. Byť vím, že v mnoha aspektech jde o souhrn obecných pravidel hygieny krmení, je potřebné tato pravidla v chovu důsledně dodržovat, abychom předcházeli případným nežádoucím alimentárním onemocnění telat. V dalších dílech se budeme věnovat jak průjmovým onemocněním telat a efektivnímu protokolu rehydratační terapie telat, tak i problematice starterové výživy a problematice odstavu telat. Vážení chovatelé, přejeme Vám hodně úspěchů v odchovu telat a připomínáme, že jsme tu pro Vás a jsme Vám kdykoliv k dispozici.

Citace:

Godden, S., M. Management of newborn calf. Large Dairy Herd Management, 3rd ed. 2017, str. 406. American Dairy Science Association.