Ekonomika výroby mléka v ČR v roce 2021

 

Situace v chovu dojeného skotu v roce 2021

V roce 2021, a to ve srovnání s rokem 2020, podle Komoditní karty MZe ČR (MZe, srpen 2022), došlo k nárůstu početních stavů skotu o + 2 313 ks na 1 406 430 tis. kusů skotu. Početní stavy krav byly v roce 2021 téměř stejné (585 904 krav), jako v roce 2020 (585 897 krav). Počet dojených krav (dojnic) byl v roce 2021 v ČR 362 345 krav, což je o +5 331 krav více než v roce 2020. Průměrná denní dojivost v roce 2021 vzrostla o +0,23 litru na krávu a den oproti roku 2020, a dosahovala tak úrovně 24,13 litrů/krávu/den. Průměrná roční dojivost krav dosahovala v roce 2021 úrovně 8 915,70 l mléka/krávu (v roce 2020 pak 8 892,80 l mléka/krávu) a je znázorněna v grafu 1. Výroba mléka v roce 2021 činila 3 222,90 mil. litrů, a to při tržnosti 96,94 % (tržnost mléka v roce 2020 byla 96,90 %).

Ročenka Svazu chovatelů holštýnského skotu (2022) uvádí, že v roce 2021 bylo v kontrole užitkovosti (KU) 347 075 krav, což je 164 krav více než v roce 2020. Proporcionalita plemen zastoupených v KU byla: 60,4 % holštýnský skot včetně kříženek, 34,9 % český strakatý skot a 1,4 % montbeliard. Podle této ročenky dosahovala průměrná užitkovost holštýnské populace krav v KU 10 440 kg mléka (+214 kg mléka ve srovnání s rokem 2020), zatímco u populace krav plemene české strakaté 7 906 kg mléka (+ 137 kg mléka ve srovnání s rokem 2020). Za celou ČR byla průměrná produkce mléka od krav v KU na úrovni 9 443 kg mléka/krávu, což je o +188 kg mléka/krávu více než v roce 2020.

Průměrná cena zemědělských výrobců (CZV) kravského mléka byla v roce 9,02 Kč/litr. Vývoj CZV kravského mléka od ledna 2020 do července 2022 je uveden v grafu 2. Průměrná CZV kravského mléka byla v roce 2020 na úrovni 8,52 Kč/l, zatímco v roce 2021 9,02 Kč/l. Od měsíce září je v grafu patrný pozvolný meziměsíční nárůst CZV mléka, který pokračuje prozatím i v roce 2022 (data do července 2022). Vývoje ceny mléka v období let 2000 až 2022 (do července 2022) je uveden v grafu 3 (zdroj: zdroj: clal.it; Regulace EC č. 479/2010 článek 2). 

Graf 1: Vývoj počtu dojených krav a průměrná roční užitkovost (MZe ČR 2022)

 

 

 

 

Graf 2: Měsíční vývoj CZV kravského mléka v Kč/l – mlékárny (MZe ČR 2022)

 

 

Graf 3: ČR - vývoj ceny mléka mezi roky 2000 až 2022

 

 

Výsledky vlastního šetření

V rámci poradenské činnosti pro chovatele, pokračuje naše společnost Mikrop Čebín, a.s. i v letošním roce s každoročním hodnocení výrobní a ekonomické ukazatele výroby mléka v tuzemských chovech. Byly získány podklady o produkčních a ekonomických ukazatelích výroby mléka z 56 chovů dojeného skotu (27 chovů českého strakatého skotu, 28 chovů holštýnského skotu a 1 s chovem obou výše uvedených plemen) za rok 2021.

Průměrná roční produkce mléka na krávu byla v námi hodnoceném souboru za sledované období roku 2021 na úrovni 9 122 kg, zatímco tržní produkce dosahovala 8 949 kg mléka/krávu/rok (po odpočtu produkce mleziva, krmného tranzitního mléka a mléka odpadního). Tržnost mléka na námi hodnocených farmách dosahovala úrovně 98,10 %. Průměrná realizační (nákupní) cena mléka v roce 2021 byla u hodnoceného souboru 8,950 Kč/kg (v roce 2020 byla 8,498 Kč/kg, zatímco v roce 2019 pak 8,707 Kč/kg), což odpovídalo denním a ročním tržbám za prodané mléko 219,43 Kč/KD, resp. 80 091 Kč/krávu/rok. Jen pro zajímavost v roce 2020 činily denní a roční tržby 205,16 Kč/KD, resp. 74883,40 Kč/rok na krávu. Jednou z příjmových položek výroby mléka jsou také přímé dotace na chov krav, které dosahovaly v roce 2021 výše 0,723 Kč/kg prodaného mléka, resp. 17,73 Kč/KD, tedy 6 470 Kč/ustájenou krávu za rok. Ani v roce 2021 nejsou v naší kalkulaci nákladů výroby mléka zahrnuty nepřímé dotace, ke kterým patří např. platby LFA, SAPS, zelená nafta aj. Studie MZe ČR (Komoditní karta, srpen 2022) odhaduje pro rok 2021 celkovou výši podpor (přímé i nepřímé) na úrovni 1,97 Kč/l mléka.

Ocenění vedlejších výrobků

Další významnou položkou v kalkulaci nákladů výroby mléka, jsou odpočty ocenění vedlejších výrobků, které v roce 2021 činily 0,654 Kč/kg mléka. Pokud tuto položku podrobíme detailnějšímu hodnocení, pak z výše uvedeného činily náklady na narozené tele 36,5 %, na produkci statkových hnojiv 33,8 % a na zkrmené mléko pak 29,7 %. Odpočty vedlejších výrobků tak v roce 2021 dosahovaly výše 5 852,50 Kč/krávu a rok. Náklady na narozené tele, dosahovaly průměrné výše 2 222 Kč/narozené tele (min. 1 031 Kč/tele a max. 5 661 Kč/tele). Pokud pro naše hodnocení použijeme kalkulaci Poláčkové et al. (2010), kteří kalkulují cenu narozeného telete jako 6 % z celkových nákladů na krávu a rok po odpočtu vedlejších výrobků (hnůj/kejda; zkrmené mléko), a tento ukazatel dělí čistou natalitou na 100 krav (v našem modelu kalkulováno s čistou natalitou 96 %), pak dospějeme k nákladu na narozené tele ve výši 5 152 Kč. Výsledný náklad na narozené tele je obecně v kalkulačním modelu významně ovlivněn parametrem čisté natality (čistá natalita, tj. počet živě narozených telat na 100 otelených krav). Náklady na narozené tele se sestávají jednak z nákladů na početí telete (v částce cca 400 až 3 000 Kč dle průměrné ceny inseminačních dávek, úrovně inseminačního indexu a nákladů spojených s inseminací a následným vyšetřením krav na březost), ale i z nákladů spojených mj. se spotřebou živin, přijatých krávou (% podíl živin přijatých krávou), nezbytných pro jeho adekvátní nitroděložní růst a vývoj.

Náklady na KD a kg vyrobeného mléka

Celkové vlastní náklady hodnocených podniků dosahovaly v roce 2021 úrovně 86 151 Kč/krávu/rok, tj. 236,03 krávu/KD, resp. 9,63 Kč na 1 kg prodaného mléka, zatímco v roce 2020 činily 80 891,30 Kč/krávu/rok, tj. 221,62 Kč na krávu a den, resp. 9,18 Kč na kg prodaného mléka. Z výše uvedených výsledků je patrný meziroční nárůst vlastních nákladů na dojnici a KD (meziročně o +6,5 %).

Nejvyšší nákladovou položkou (43,30 % z celkových nákladů) představovaly v roce 2021 tradičně náklady na krmiva (vlastní a nakoupená), které dosahovaly výše 102,21 Kč/den a krávu (tj. nárůst o 5,1 %, tj. +4,92 Kč ve srovnání s rokem 2020). K dalším významným nákladovým položkám patřily:

a)     pracovní náklady – 13,56 % z celkových nákladů (mzdové náklady 10,40 %, zákonná pojištění a odvody 3,16 %),

b)     režie – 12,36 % (z toho 55,30 % činily režie živočišné výroby a 44,70 % celopodniková režie),

c)     odpisy - 12,70 % z celkových nákladů (z toho 38,70 činily odpisy staveb a strojů a 61,30 % odpisy krav),

d)     služby se na celkových nákladech podílely 6,78 % (veterinární, plemenářské, ostatní).

Kompletní výčet nákladových položek, ale i kalkulací tržeb, ať již na krávu a krmný den, nebo na kg prodaného mléka je uveden v Tabulce 1.

Tabulka 1: Náklady na výrobu mléka v ČR za rok 2021 (56 chovů)

Průměrné celkové roční náklady na krávu a rok (bez odpočtu vedlejších výrobků) dosahovaly v roce 2021 výše 86 151 Kč (tj. meziročně o +5 260 Kč/krávu/rok), resp. 80 296,40 Kč/krávu /rok po odpočtu vedlejších výrobků. Ocenění vedlejších výrobků dosahovalo v námi hodnoceném souboru výše 5 854,60 Kč/krávu.

Roční tržby za prodané mléko a přímé dotace na krávu roce 2021 činily 80 091 Kč, resp. 6 469,90 Kč. V roce 2021 bylo dosaženo roční ztráty, a to ve výši 205,80 Kč/krávu, tj. -0,023 Kč na kg prodaného mléka (v roce 2020 byla ztráta z prodaného mléka v námi hodnoceném souboru ve výši -0,017 Kč/kg). Při započtení přímé dotace, která v roce 2021 činila 0,723Kč/kg mléka bylo dosaženo zisku 0,700 Kč/kg prodaného mléka.

Pro srovnání, v Komoditní kartě MZe ČR (srpen 2022) byly uveřejněny odhady vývoje nákladů, výnosů a rentability mléka. Podle této studie byl odhad nákladů na litr vyrobeného mléka v roce 2021 na úrovni 9,02 Kč/l, odhad realizační ceny mléka na úrovni 9,02 Kč/l a odhad podpor přímých a nepřímých pak 1,97 Kč/l. V dalších částech odhadu zpracovaném ÚZEI je uveden předpokládaný zisk bez započtení podpor ve výši 0,00 Kč/l a zisk se započtením přímých a nepřímých podpor ve výši 1,98 Kč/l.

Naše společnost získává kontinuálně produkční a ekonomická data ve stádech dojeného skotu od roku 2011, a to jak na území ČR, tak i na Slovensku. Přehled vývoje nákladů na výrobu mléka v ČR v letech 2015 až 2020 je uveden v Tabulce 2.

Z této tabulky vyplývají následující skutečnosti, resp. meziroční trendy – nárůst nákladů na:

·       krmiva, a to jak vlastních, tak i krmiv nakoupených,

·       léčiva,

·       ostatní služby,

·       energie,

·       materiál.

Tabulka 2: Vývoj nákladů na výrobu 1 kg mléka v ČR v letech 2015 až 2021 (položky jsou zaokrouhleny na 2 desetinná místa)

Náklady na krmiva a ocenění krmiv v chovech

Náklady na krmiva vlastní i nakoupená jsou stále nejvýznamnější nákladovou položkou a tvořily v námi hodnoceném souboru 56 chovů 43,3 % z celkových vlastních nákladů. Vlastní krmiva se na celkových nákladech na krmiva podílela 55,7 %, zatímco krmiva nakoupená pak 44,3 %. Náklady na krmiva vlastní se napříč všemi hodnocenými podniky na celkových nákladech na krmiva podílely 16,2 až 90,8 %, zatímco náklady na krmiva nakoupená pak 5,3 až 70,0 %. Meziroční nárůst nákladů na krmiva mezi roky 2015 až 2021 je patrný z tabulky 2. V rámci našeho šetření jsme i letos zjišťovali průměrné ceny vybraných krmiv, které jsou uvedeny v tabulce 3. Upozorněme však, že ocenění krmiv je ukazatelem orientačním, a to s ohledem na používanou velmi různorodou metodiku oceňování krmiv v zemědělských podnicích. Vlastní krmiva by měla být každoročně nejlépe oceňována na základě skutečné znalosti nákladů vlastní výroby (nebo metodou kalkulace živin v krmivu obsažených).

Tabulka 3: Náklady na vybraná objemná krmiva v ČR

 

 

Ztráty krav, prvotelek a intenzita brakování

V rámci našeho šetření vybraných chovatelských ukazatelů chovu krav, stojí za zmínku ztráty krav do 90. dne po otelení, které v roce 2021 byly v námi hodnoceném výběrovém souboru na úrovni 8,79 % (tabulka 4). Tento ukazatel je také jedním z efektivních nástrojů hodnocení zvládnutí periody období stání na sucho u krav. Naše doporučení pro chovatelskou praxi je evidovat ztráty krav (celkové; do 50. resp. do 90. dne laktace apod.) podle pořadí laktace, a to minimálně na úrovni prvotelek a krav na druhé a další laktaci. Ztráty prvotelek do 90. dne po otelení dosahovaly v hodnocených chovech úrovně 5,89 %. Dalším hodnoceným ukazatelem byla intenzita brakování krav, která v roce 2021 činila 32,84 %. V letošním roce jsme plošně nezjišťovali důvody vyřazování krav, ale připomeňme jen základní data získaná za rok 2020, kdy ze zdravotních důvodů bylo vyřazeno 76,8 % krav a ze zootechnických pak 23,92 %.

Tabulka 4: Vybrané ukazatele managementu chovu krav

 

Hodnocení vybraných ukazatelů produkce, zdraví mléčné žlázy a reprodukce

Mimo výše uvedené ukazatele chovu krav, byly hodnoceny i vybrané ukazatele produkce a reprodukce krav dle KU za rok 2021, které jsou uvedeny v tabulce 5. Průměrný počet somatických buněk v rámci 56 hodnocených chovů byl 235 tis. SB/ml (tabulka 5). Výše somatických buněk v námi hodnoceném souboru koresponduje s výsledky počtu SB, které byly uveřejněny v Ročence chovu skotu za rok 2020, kdy tyto dosahovaly u krav zapojených v KU úrovně 230 tis. SB/ml. Dalším námi často využívaným ukazatelem zdraví mléčné žlázy je i LS (lineární skóre), které bylo v roce 2021 na úrovni 3,05, zatímco v roce 2020 na úrovni 3,09. Cílem každého chovatele je dosahovat ideálně počet SB <200 tis. SB/ml a LS na úrovni <2.

Průměrný laktační den (DIM – Days in Milk) je v chovatelské praxi také velmi častým ukazatelem, který je velmi úzkém vztahu s délkou doby stání krav (ukazující i na úroveň parametrů zaprahování krav) a jako takový je velmi dobrým indikátorem úrovně managementu reprodukce stáda a celkové úrovně jejího řízení. V námi hodnoceném souboru (podle dat z KU) DIM dosahoval průměrné hodnoty 177 dní, což je o něco více než požadovaných 160 až 170 dní laktace. Obecně u tohoto parametru můžeme konstatovat, že kratší laktační den signalizuje problémy s délkou doby stání na sucho (předčasné zaprahování krav a prodlužování neprodukční periody krávy) a zkracování periody laktace u krav. Naopak, laktační den nad 200 dní signalizuje neúměrné prodlužování laktací, a to na úkor dosahování dobrých ukazatelů reprodukce, což může mít negativní vliv na obrat stáda (zvláště v chovech s vysokou intenzitou brakování).

Neméně významným hodnoceným ukazatelem bylo průměrné pregnancy rate (PR), které se stanovuje jako násobek procenta intenzity detekce říje (HDR - Heat Detection Rate, tj. počet inseminovaných krav z počtu všech krav, které jsou k inseminaci způsobilé v průběhu 21 denního cyklu) a procenta zabřezlých krav (CR – Conception Rate). Obecným cílem je dosahovat hodnoty PR >20 % s tím, že mnoho stád dojeného skotu dnes rutinně dosahuje hodnot 23 až 26 % (tj. výborné úrovně). Námi hodnocený soubor 56 chovů dosahoval průměrné hodnoty 22,30 %.  

Průměrné mezidobí krav v hodnocených podnicích bylo stejně jako v souboru chovů z roku 2020, a to na úrovni 390 dní, což je ukazatel vyhovující (<410 dní, obvykle v chovech v rozmezí 370 až 405 dní). Posledním hodnoceným parametrem byla denní produkce mléka na všechny krávy (Ø 25,68 kg/den) a krávy dojené (Ø 30,07 kg/den).

Tabulka 5: Vybrané ukazatele chovu krav podle dat z KU (Kontroly užitkovosti)

 

 

IOFC

Posledním hodnoceným ukazatelem bylo IOFC (tabulka 6). Tento nástroj je určen také k stanovení tzv. zlomového bodu IOFC, který mu umožní chovateli vyhodnotit aktuální stav a pomůže mu určit jaká opatření v oblasti managementu chovu a výživy by měl učinit, aby bylo zajištění optimální finančních toků. Velmi vhodný je tento nástroj pro ekonomickou predikci a modelování různých situací (změna cen vstupů, kolísání cen mléka apod.). V roce 2021 dosahoval ukazatel IOFC hodnoceného souboru úrovně 117,22 Kč/KD, zatímco v roce 2020 pak činily v našem výběrovém souboru úrovně 107,87 Kč.

Tabulka 6: Náklady a tržby v Kč/KD v ČR, IOFC

 

 

Závěrem tohoto článku, věnovaného ekonomice výroby mléka, děkujeme všem chovatelům dojeného skotu, kteří se aktivně zapojili do našeho ekonomického šetření. V námi chystaném dalším článku, který bude věnován také ekonomice výroby mléka za rok 2021, bude uděláno srovnání nákladů na výrobu mléka mezi plemeny české strakaté a holštýn.