Ekonomika výroby mléka v ČR za rok 2022

Ekonomika výroby mléka v ČR v roce 2022

Situace v chovu dojeného skotu v roce 2022

V roce 2022, a to ve srovnání s rokem 2021, podle Komoditní karty Skot a hovězí maso (MZe, září 2023), došlo k nárůstu početních stavů skotu o 14 824 ks na 1 421 254 tis. kusů skotu, což je téměř stejný početní stav skotu, který byl dosahován v roce 2017, a tento početní stav krav je vůbec nejvyšší v ČR od roku 2010. Početní stavy krav byly v roce 2022 o 1 955 krav vyšší (587 859 krav), a to ve srovnání s rokem 2021 (585 904 krav). Tento nárůst v počtu chovaných krav v ČR jde však na vrub krav bez tržní produkce mléka.

Průměrný počet dojených krav (dojnic) byl v roce 2022 v ČR 356 653 krav, což je o 5 692 krav méně než v roce 2021 (graf 1; MZe, Komoditní karta Mléko a mlékárenské výrobky 8/2023). Podle této komoditní karty vzrostla průměrná denní dojivost v roce 2022 o 0,46 litru na krávu a den oproti roku 2021, a dosahovala tak úrovně 24,89 litrů/krávu/den. Průměrná roční dojivost se v roce 2022 zvýšila na 9 084,30 l mléka/krávu za rok, což je o +168,60 l/krávu/rok více, a to ve srovnání s rokem 2021. Výroba mléka v roce 2022 dosahovala 3 251,40 mil. litrů mléka, a to při tržnosti 97,20 % (tržnost mléka v roce 2021 byla 96,90 %).

Graf 1: Vývoj počtu dojených krav a průměrná roční užitkovost (MZe ČR 2023)

Podle Ročenky svazu chovatelů holštýnského skotu za rok 2022 bylo v roce 2022 v kontrole užitkovosti (KU) 343 916 krav, což je o 3 519 krav méně než v roce 2021. Plemena zastoupená v KU v roce 2022: 60,80 % holštýnský skot včetně kříženek, 34,80 % český strakatý skot a 1,30 % montbeliard. Z pohledu plemenné sklady krav v KU je zřejmé, že od roku 2010 došlo v případě českého strakatého skotu k významnému poklesu populace krav v KU (244 263 krav v roce 2000, vers. 119 522 krav v roce 2022), zatímco holštýnská populace krav v KU se pohybuje stabilně okolo úrovně 200 až 210 tis. krav posledních více než 20 let (197 968 krav v roce 2010 vers. 209 046 krav v roce 2022). Podle této ročenky dosahovala průměrná užitkovost holštýnské populace krav v KU úrovně 10 544 kg mléka, zatímco u populace krav plemene české strakaté to bylo 7 959 kg mléka. Za celou ČR byla průměrná produkce mléka od krav v KU v roce 2022 na úrovni 9 530 kg mléka/krávu, což je o +87 kg mléka/krávu více než v roce 2021.

Graf 2: Měsíční vývoj CZV kravského mléka v Kč/l – mlékárny (MZe ČR 2023)

Průměrná cena zemědělských výrobců (CZV) kravského mléka byla v roce 2022 v průměru 11,38 Kč/litr (MZe ČR 2023). Vývoj CZV kravského mléka od ledna 2022 do července 2023 je uveden v grafu 2. V tomto grafu je patrný nárůst CZV za mléko od ledna do prosince roku 2022, zatímco od ledna 2023 je z grafu 2 patrný pozvolný pokles CZV mléka, který v červenci tohoto roku (2023) klesl pod hodnotu 10 Kč/l mléka. V grafu 3 je znázorněn vývoj výkupní ceny mléka v ČR od roku 2000 až do července 2023.

Graf 3: ČR - vývoj ceny mléka (Kč/l) mezi roky 2000 až 2023

Výsledky vlastního šetření

Společnost Mikrop Čebín, a.s. pokračuje i v letošním roce s každoročním hodnocení výrobních a ekonomických ukazatelů výroby mléka v tuzemských chovech. V roce 2023 byly získány podklady o produkčních a ekonomických ukazatelích výroby mléka z 71 chovů dojeného skotu (31 chovů českého strakatého skotu, 37 chovů holštýnského skotu a 3 chovy s chovem obou výše uvedených plemen) za rok 2022.

Průměrná roční produkce mléka na krávu, v námi hodnoceném souboru chovů za sledované období roku 2022, dosahovala úrovně 9 831 kg, zatímco vlastní tržní produkce pak 9 645 kg mléka/krávu/rok (po odpočtu produkce mleziva, krmného tranzitního mléka a mléka odpadního). Tržnost mléka na námi hodnocených farmách dosahovala úrovně 98,10 %, což je o něco více, než uvádí např. Komoditní karta Mléko – tržnost 97,20 % (MZe, 2023). Průměrná realizační (nákupní) cena mléka v roce 2022 dosahovala u hodnoceného souboru 71 chovů 11,47 Kč/kg (v roce 2021 dosahovala 8,95 Kč/kg), což odpovídalo denním a ročním tržbám za prodané mléko 303,20 Kč/KD, resp. 110 664 Kč/krávu/rok. Jen pro zajímavost v roce 2021 činily denní a roční tržby 219,43 Kč/KD, resp. 80 092 Kč/rok na krávu. Jednou z příjmových položek výroby mléka jsou také přímé dotace na chov krav, které dosahovaly v roce 2022 úrovně 0,781 Kč/kg prodaného mléka (tj 20,64 Kč/KD, tedy 7 533 Kč/krávu/rok), zatímco v roce 2021 pak výše 0,723 Kč/kg prodaného mléka (6 472 Kč/krávu/rok). Jen pro doplnění komplexních informací k námi publikovaným ekonomickým datům, nejsou v naší kalkulaci nákladů výroby mléka zahrnuty nepřímé dotace. Studie MZe ČR (Komoditní karta, srpen 2023) odhaduje za rok 2022 celkovou výši podpor (přímé i nepřímé) na úrovni 1,79 Kč/l mléka (z toho přímé dotace 0,73 Kč/l a nepřímé dotace 1,03 Kč/l).

Ocenění vedlejších výrobků

Velmi významnou položkou v kalkulaci nákladů výroby mléka, jsou odpočty, resp. ocenění vedlejších výrobků, které v roce 2022 činily 0,763 Kč/kg mléka. Z výše uvedeného činily náklady na narozené tele 39,80 % (ocenění telete ve výši 2 980 Kč/tele), na produkci statkových hnojiv 38,00 % a na zkrmené mléko pak 22,20 %. V naší kalkulaci nákladů na mléko dosahovaly celkové odpočty vedlejších výrobků výše 7 359 Kč/krávu a rok.

Cena narozeného telete

Jestliže pro naše hodnocení použijeme kalkulaci Poláčkové et al. (ÚZEI, 2010), kteří kalkulují cenu narozeného telete jako 6 % z celkových nákladů na krávu a rok po odpočtu vedlejších výrobků (hnůj/kejda; zkrmené mléko), a tento ukazatel vydělíme čistou natalitou na 100 krav (v našem modelu kalkulováno s čistou natalitou 96 %), pak dospějeme k nákladu na narozené tele v kalkulaci pro rok 2022 ve výši 6 318 Kč. Výsledný náklad na narozené tele je obecně v kalkulačním modelu významně ovlivněn parametrem čisté natality (čistá natalita, tj. počet živě narozených telat na 100 otelených krav). Náklady na narozené tele se sestávají jednak z nákladů na početí telete, ale i z nákladů spojených mj. se spotřebou živin, přijatých krávou (% podíl živin přijatých krávou), nezbytných pro jeho adekvátní nitroděložní růst a vývoj.

Tabulka 1: Náklady na výrobu mléka v ČR za rok 2022

Náklady na KD a kg vyrobeného mléka

Celkové vlastní náklady hodnocených podniků vzrostly roce 2022 na úroveň 105 533 Kč/krávu a rok, což je o +19 382 Kč/krávu a rok více (meziroční nárůst celkových vlastních nákladů o +22,50 %), než tomu bylo v naší kalkulaci nákladů na výrobu mléka za rok 2021 (86 151 Kč/krávu/rok). Celkové vlastní náklady na krávu a krmný den (KD) v roce 2022 dosahovaly výše 289,13 Kč a na kg prodaného mléka pak 10,94 Kč.

Nejvyšší nákladovou položkou (43,28 % z celkových nákladů) představovaly v roce 2022 tradičně náklady na krmiva (vlastní a nakoupená), které dosahovaly výše 125,14 Kč/KD, což je téměř identická hodnota ve srovnání s rokem 2021, avšak v absolutním vyjádření došlo k nárůstu této nákladové položky meziročně o téměř +23 Kč na dojnici a den. Patrný je i meziroční nárůst nákladů u dalších položek, zejména pak u veterinárních služeb a léčiv, mzdových nákladů, energií (meziroční nárůst o + 45,5 %) atd.

K nejvýznamnějším nákladovým položkám výroby mléka, mimo krmiva, patřily:

a)     pracovní náklady – 11,82 % z celkových nákladů (z toho mzdové náklady 76,40 %, zákonná pojištění a odvody 23,60 %) s meziročním nárůstem o +6,80 %,

b)     služby – 6,22 % z celkových nákladů (jde o služby veterinární 29,70 %, plemenářské 27,10 % a ostatní 43,20 %) s meziročním nárůstem o +12,20 %,

c)     energie – 3,27 % z celkových nákladů, s meziročním nárůstem o +45,50 %,

d)     režie – 14,23 % z celkových nákladů (z toho 59,30 % činily režie živočišné výroby a 40,70 % celopodniková režie) s meziročním nárůstem o +41,00 %,

e)     odpisy - 12,82 % z celkových nákladů (z toho 37,30 % činily odpisy staveb a strojů a 62,70 % odpisy krav) s meziročním nárůstem o +23,60 %.

Roční tržby za prodané mléko na krávu roce 2022 činily 110 664 Kč (tj. o +30 573 Kč vyšší tržby za mléko než v roce 2021), zatímco přímé dotace na krávu a rok pak 7 533 Kč. V roce 2022 bylo dosaženo zisku bez započtení dotace 1,30 Kč/kg prodaného mléka (v 2021 bylo dosaženo v námi hodnoceném souboru chovů ztráty -0,02 Kč na kg prodaného mléka). Při započtení přímé dotace ve výši 0,781 Kč/kg mléka, bylo dosaženo v roce 2022 zisku 2,08 Kč/kg prodaného mléka, zatímco v roce 2021 dosahoval zisk po započtení přímé dotace 0,70 Kč/kg prodaného mléka.

Pro srovnání, v Komoditní kartě MZe ČR (srpen 2023) byly uveřejněny odhady vývoje nákladů, výnosů a rentability mléka. Podle této studie byl odhad nákladů na litr vyrobeného mléka v roce 2022 na úrovni 10,30 Kč/l, odhad realizační ceny mléka na úrovni 11,38 Kč/l a odhad podpor přímých a nepřímých pak ve výši 1,83 Kč/l. V dalších částech odhadů zpracovaném ÚZEI je uveden předpokládaný zisk bez započtení podpor ve výši 1,08 Kč/l a zisk se započtením přímých a nepřímých podpor ve výši 2,91 Kč/l. Nákladová rentabilita tak v roce 2022 dosahovala výše 10,51 %, souhrnná rentabilita pak 28,27 %. Prozatímní odhad pro 1. čtvrtletí roku 2023 uvádí náklady na litr vyrobeného mléka 11,12 Kč s průměrnou realizační cenou 12,68 Kč/l.

Kompletní výčet nákladových položek, ale i kalkulací tržeb, ať již na krávu a krmný den, nebo na kg prodaného mléka je uveden v Tabulce 1.

Tabulka 2: Vývoj nákladů na výrobu 1 kg mléka v ČR v letech 2015 až 2022 (položky jsou zaokrouhleny na 2 desetinná místa)

Společnost MIKROP ČEBÍN, a.s. získává kontinuálně produkční a ekonomická data ve stádech dojeného skotu od roku 2011, a to jak na území ČR, tak i na Slovensku. Přehled vývoje nákladů na výrobu mléka v ČR v letech 2015, 2017, 2019, 2021 a 2022 je uveden v Tabulce 2.  Z této tabulky je zřejmý nárůst nákladů na krmiva mezi roky 2015 a 2022, a to ve výši + 33,10 %. Patrný je také v trend v podílu nákladů na vlastní a nakoupená krmiva z celkových nákladů na krmiv, který byl v letech 2015 až 2021 vyšší u vlastních krmiv, zatímco v roce 2022 v námi hodnoceném souboru již dosahoval proporcionality 50:50. U ostatních nákladových položek na výrobu mléka je také patrný nárůst (mj. léky, mzdové náklady, služby,  aj.), avšak nejmarkantnější je tento u energií, které při porovnání roku 2015 s rokem 2022 vzrostly o 100 % a u režií, kde tyto vzrostly ve sledované období o 41 %.

Tabulka 3: Náklady na vybraná objemná krmiva v ČR

Náklady na krmiva a vlastní ocenění krmiv v chovech

Náklady na krmiva vlastní i nakoupená jsou stále nejvýznamnější nákladovou položkou a tvořily v námi hodnoceném souboru 71 chovů 43,30 % z celkových vlastních nákladů, stejně jako tomu bylo i v roce 2021, byť jejich absolutní hodnota byla v roce 2022 o + 23 Kč/krávu/KD vyšší (meziroční nárůst nákladů na krmiva mezi roky 2015 až 2022 je patrný také z tabulky 2.). Vlastní i nakoupená krmiva se na celkových nákladech na krmiva podílela shodně 50 %. V rámci našeho šetření jsme i v roce 2023 zjišťovali průměrné ceny vybraných krmiv za rok 2022, které jsou uvedeny v tabulce 3. Upozorněme však, že ocenění krmiv je ukazatelem orientačním, a to s ohledem na používanou velmi různorodou metodiku oceňování krmiv v zemědělských podnicích a velikou variabilitu v oceňování mezi podniky. Vlastní krmiva by měla být každoročně nejlépe oceňována na základě skutečné znalosti nákladů vlastní výroby (nebo metodou kalkulace živin v krmivu obsažených). Obecně nejvyšší nákladovou položkou z pohledu statkových krmiv je vlhké kukuřičné zrno, luční a vojtěškové či jetelové seno.

Tabulka 4: Vybrané ukazatele managementu chovu krav

Ztráty krav, prvotelek a intenzita brakování

Ztráty krav do 90. dne po otelení, dosahovaly v roce 2022 v námi hodnoceném výběrovém souboru úrovně 5,24 % (tabulka 4). Tento ukazatel je také jedním z efektivních nástrojů hodnocení zvládnutí periody období stání na sucho u krav a úrovně managementu krav po otelení. Naše doporučení pro chovatelskou praxi je evidovat ztráty krav (celkové; do 50. resp. do 90. dne laktace apod.) podle pořadí laktace, a to minimálně na úrovni prvotelek a krav na druhé a další laktaci. Ztráty prvotelek do 90. dne po otelení dosahovaly v hodnocených chovech v roce 2022 úrovně 3,28 %. Intenzita brakování krav dosahovala v roce 2022 úrovně 34,01 %, což je méně, a to ve srovnání s výsledky KU (ČMSCH, 2023), kde podíl vyřazených krav ze stáda dosáhl celorepublikově úrovně 37,40 %.

Tabulka 5: Vybrané ukazatele chovu krav podle dat z KU (Kontroly užitkovosti)

Hodnocení vybraných ukazatelů produkce, zdraví mléčné žlázy a reprodukce

Hodnocení vybraných ukazatelů produkce a reprodukce krav dle KU za rok 2022 jsou uvedeny v tabulce 5. Průměrný počet somatických buněk v rámci 71 hodnocených chovů byl 227 tis. SB/ml (tabulka 5). Výše somatických buněk v námi hodnoceném souboru přibližně koresponduje s výsledky počtu SB, které byly uveřejněny v Ročence chovu skotu za rok 2022 (ČMSCH, 2023), kdy tyto dosahovaly u krav zapojených v KU úrovně 235 tis. SB/ml. Dalším námi často využívaným ukazatelem zdraví mléčné žlázy je i LS (lineární skóre), které bylo v roce 2022 na úrovni 3,00, zatímco v letech 2020 a 2021 3,09. resp. 3,05. Snahou každého chovatele by mělo být dosáhnout ideálně počtu SB <200 tis. SB/ml. Pokud chovatel používá pro hodnocení zdraví mléčné žlázy LS, pak LS od 0 do 4 by mělo mít ideálně ≥80 % krav, resp. ≥90 % prvotelek.

Průměrný laktační den (DIM – Days in Milk) je v chovatelské praxi vel rozšířeným hodnotícím ukazatelem, který je velmi úzkém vztahu s délkou doby stání krav na sucho (ukazující i na úroveň parametrů zaprahování krav), a jako takový je velmi dobrým indikátorem úrovně managementu reprodukce stáda a celkové úrovně jejího řízení. V námi hodnoceném souboru (podle dat z KU) DIM dosahoval průměrné hodnoty 170 dní (tabulka 5), což je v souladu s obecně požadovanými 160 až 170 dny laktace. Tento ukazatel by při srovnání s daty z roku 2021 o 7 dní kratší. Obecně u tohoto parametru můžeme konstatovat, že kratší laktační den signalizuje problémy s délkou doby stání na sucho (předčasné zaprahování krav a prodlužování neprodukční periody krávy) a zkracování periody laktace u krav. Naopak, laktační den nad 200 dní signalizuje neúměrné prodlužování laktací (indikuje reprodukční problémy ve stádě), a to na úkor dosahování dobrých ukazatelů reprodukce, což může mít negativní vliv na obrat stáda (zvláště v chovech s vysokou intenzitou brakování).

Průměrné mezidobí krav v námi hodnocených 71 podnicích bylo na úrovni 390 dní (mezidobí krav v KU za celou ČR činilo v roce 2022 úrovně 394 dní; ČMSCH, 2023), což je ukazatel vyhovující (<410 dní, obvykle v chovech v rozmezí 370 až 405 dní). Neméně významným hodnoceným ukazatelem bylo průměrné pregnancy rate (PR), které se stanovuje jako násobek procenta intenzity detekce říje (HDR - Heat Detection Rate, tj. počet inseminovaných krav z počtu všech krav, které jsou k inseminaci způsobilé v průběhu 21 denního cyklu) a procenta zabřezlých krav (CR – Conception Rate). Obecným cílem je dosahovat hodnoty PR >20 % s tím, že mnoho stád dojeného skotu dnes rutinně dosahuje hodnot 22 až 27 % (tj. výborné úrovně), v chovech s řízenou reprodukcí pak tyto hodnoty jsou obvykle ještě o něco vyšší. Námi hodnocený soubor 71 chovů dosahoval průměrné hodnoty 22,70 %.  

Inseminační index v hodnoceném souboru chovů se u jalovic pohyboval na úrovni 1,70, zatímco u krav pak dosahoval hodnoty 2,50, což nejsou zcela ideální parametry (doporučený inseminační index u jalovic <1,50, u krav <1,8). Posledním hodnoceným parametrem byla denní produkce mléka na všechny krávy (Ø 26,15 kg/den) a krávy dojené (Ø 30,63 kg/den).

Tabulka 6: Náklady a tržby v Kč/KD v ČR, IOFC

IOFC

IOFC, neboli ukazatel příjmů nad náklady na krmiva slouží ke stanovení tzv. zlomového bodu IOFC, který umožní chovateli vyhodnotit aktuální stav a pomůže mu určit jaká opatření v oblasti managementu chovu a výživy by měl učinit, aby bylo zajištění optimální finančních toků. Velmi vhodný je tento nástroj pro ekonomickou predikci a modelování různých situací (změna cen vstupů, kolísání cen mléka apod.). Předností IOFC je také fakt, že ve svém výpočtu nezohledňuje jak fixní náklady, tak i dotace, ale poměřuje nákladovou položku krmiv (vstup) s výnosovou položkou (tržby za mléko). V roce 2022 dosahoval ukazatel IOFC v námi hodnoceného souboru úrovně 178,04 Kč/KD (Tabulka 6), zatímco v roce 2021 pak činily v našem výběrovém souboru úrovně 117,22 Kč/KD.

Tabulka 7: Ztráty v odchovu telat

Vybrané ukazatele odchovu telat

Jednou z oblastí, které jsme v letošním výběrovém šetření věnovali pozornost, byl sběr vybraných ukazatelů odchovu telat, uvedených v tabulce 7 a 8. Podíl mrtvě rozených (MR) telat v našem souboru chovů činil 5,90 %, což je z našeho pohledu bohužel ne příliš uspokojivý výsledek, ale tento je v souladu s tvrzením Smitha (2018), který uvádí, že celosvětově se napříč chovy podíl MR telat pohybuje v rozmezí 4,30 až 10,30 %. Kanadská studie Windera et al. (2018) uvádí podíl MR telat v kanadských chovech na úrovni 4,90 %. Faktorů, které se podílejí na zvýšeném riziku MR telat je celá řada: délka březosti, předčasné telení, pořadí laktace, výskyt ztížených porodů a nedostatečná pozornost věnovaná porodům v chovech, četnost narozených dvojčat a vícerčat v chovech, infekční onemocnění, disbalance ve výživě krav, úroveň welfare aj. Z našeho pohledu lze hodnotit podíl MR telat v chovech takto: a) vynikající ukazatel - ≤3 % MR telat, b) dobrý ukazatel - >3 % a ≤5 % MR telat, c) zhoršený >5 % MR telat.

V případě úhynů telat v období mléčné výživy bylo v rámci našeho šetření dosaženo průměrné hodnoty 4,10 %, což je o 1 % méně než v tuzemské studii, která byla dělána v roce 2013 ve 136 tuzemských chovech dojeného skotu (Staněk, 2013). Jak uvádí studie Roche et al. (2023), úhyny telat do odstavu jak v Kanadě, tak i USA dosahují průměrné úrovně 6,40 %. V námi nastavených benchmarcích pro úhyny telat do odstavu, považujeme a) za vynikající ztráty do odstavu ≤3 %, b) za dobré ztráty ˃3 a ≤4 %, c) zhoršené pak >4 %. Posledním zjišťovaným ukazatelem byly ztráty telat od odstavu do 6. měsíce stáří, které dosahovaly průměrné úrovně 2,82 %, což je o něco více než uvádí např. kanadská studie Winderq et al.(2018) s průměrnými ztrátami telat po odstavu ve výši 2,40 %. I zde v rámci benchmarků lze kategorizovat ztráty telat, a to takto: a) vynikající ztráty telat po odstavu do 6. měsíce věku telat ≤2 %, b) dobré, tj. ˃2 a ≤3 %, c) zhoršené pak >3 %.

Tabulka 8: Mléčná výživa telat

Posledním hodnoceným souborem byla obecná data o mléčné výživě telat dojených plemen skotu. Z výsledků vyplynulo, že průměrná délka doby krmení telat nativním mlékem (zahrnující mlezivo, tranzitní mléko, případně tržní/netržní mléko) dosahovala necelých 6 dní. S ohledem na aktuální poznatky v oblasti mlezivové výživy a dále krmení telat zejména tranzitním mlékem, a s ohledem na nákazovou situaci v tuzemských chovech a na benefity vyplývající z nutričně-imunologických vlastností nativního mléka, lze obecně doporučit chovatelům prodloužení této periody na min. 10, optimálně 14 dní. Důvodem je i fakt, že nejvyšší kumulace zdravotních problémů (zejména průjmových onemocnění různé etiologie) se nám manifestuje právě v prvních 14. dnech života telat. Telata v našem průzkumu byla napříč chovy krmena tzv. „plnou“ dávkou mléčné výživy (tj. objem mléčného nápoje v maximu před vlastním uplatněním odstavové křivky či náhlým odstavem) po dobu 62 dní, což je téměř totožný výsledek zjištěný v roce 2013 v tuzemských chovech (Staněk, 2013). Posledním zjišťovaným parametrem odchovu telat byla specifikace stáří telat při odstavu telat od mléčné výživy, která v tuzemských chovech dosahuje necelých 72 dní (rozptylem dat souboru od 56 dní do 100 dní).

Závěr

Vážení chovatelé na závěr tohoto článku, věnovaného ekonomice výroby mléka, mi dovolte velmi poděkovat všem chovatelům dojeného skotu, kteří se aktivně zapojili do našeho ekonomického šetření.