Období roku 2018 bylo pro české producenty mléka vcelku příznivé. Stejně lze hodnotit i většinu dosažených ukazatelů. Podle pramenů ČSÚ a rezortní statistiky MZe došlo přes meziroční pokles průměrného stavu mléčných krav o cca 4 000 ks ke zvýšení průměrné roční produkce o 303 l na dojnici a nárůstu jak celkové, tak tržní produkce mléka v ČR o 80 milionů litrů proti roku 2017. Průměrná užitkovost všech dojnic v ČR dosáhla 8,526 l, u normovaných laktací krav zařazených v KU 9,047 l a meziroční nárůst 313 l. Krávy holštýnského plemene v KU, včetně varianty R a kříženců s podílem 51 % a více, nadojily 10,059 l a krávy plemene českého strakatého a kříženců s podílem 51 % a více 7,591 l. Těmito výsledky se čeští chovatelé dojnic řadí jak k evropské, tak ke světové špičce.
Výrobní ukazatele vypovídají o úrovni chovu a významnou měrou se odrážejí i v jeho ekonomice. V ČR neexistuje jednotné statistické sledování a hodnocení ekonomiky výroby mléka. Z tohoto důvodu již řadu let shromažďují a vyhodnocují naši poradci pro chov skotu data, týkající se jak nákladové, tak příjmové složky ekonomiky výroby mléka. Za rok 2018 se nám podařilo získat tato data z 58 mléčných farem našich zákazníků z celé ČR. V tomto hodnoceném souboru bylo během uplynulého roku v průměru prodáno od 1 dojnice 9 252 kg mléka, připočteme-li zkrmené mléko telatům, pak výroba činila 9 419 kg.
Při průměrné nákupní ceně 8,518 Kč/kg mléka byly denní tržby 215,91 Kč/ks, což odpovídá tržbám od dojnice za rok 78 806 Kč. Příjmovou část nezanedbatelnou měrou vylepšovaly i přímé dotace na chov dojnic, v našem souboru farem v průměrné výši 7 198 Kč na 1 ustájený kus. Do příjmů nesmíme zapomenout započítat i produkci vedlejších výrobků (meziproduktů) – příchovku telat, produkci hnoje a zkrmeného mléka, jejichž cena byla vyčíslena v průměru na 5 044 Kč na dojnici a rok.
Náklady na 1 ustájenou dojnici činily v námi pořízeném souboru za rok 2018 celkem 77 097 Kč, tj. 211,22 Kč na ks a den a 8,333 Kč/kg prodaného mléka. Nejvyšší podíl ze všech nákladových položek zaujímají krmiva 44,27 %, následují náklady na mzdy a pojištění 12,67 %, režie 12,55 % a odpisy dojnic 9,11 %. V tabulce č. 1 je přehled nákladových položek a tržeb na krmný den a kg prodaného mléka.
Odečteme-li od celkových ročních příjmů od 1 dojnice 91 048 Kč (tržby za mléko + přímé dotace + vedlejší výrobky) celkové náklady 77 097 Kč, dostaneme výsledek, roční zisk 13 951 Kč na dojnici, po přepočtu na krmný den pak 38,22 Kč a na 1 kg prodaného mléka 1,508 Kč. Od roku 2011, prvního roku sledování ekonomiky výroby mléka našimi poradci, je toto nejlepší výsledek. Je to dáno nejen příznivou nákupní cenou mléka a dotační podporou chovu dojnic, ale z velké části i významným nárůstem užitkovosti, u námi sledovaných farem od roku 2011 do 2018, o více než 1 400 kg mléka na dojnici a rok. Se zvyšující se mléčnou produkcí rostou i náklady na krmný den dojnic, tržby za prodané mléko se však obvykle zvyšují i při nezměněné nákupní ceně rychleji, což je provázeno i příznivým růstem ziskovosti.
Největší nákladovou položku při výrobě mléka představují krmiva. V tabulce č. 2 uvádíme průměrné ceny vybraných objemných krmiv. V jejich oceňování panuje značná nejednotnost. Některé podniky vycházejí ze skutečných nákladů na jejich výrobu, jiné z nějaké používané účetní ceny, která je skutečným nákladům často vzdálená.
Pro lepší představu o úrovni chovů, které našim poradcům poskytly údaje o ekonomice výroby mléka, uvádíme v tabulce č. 3 některé průměrné parametry, kterých dosahují. Za připomenutí stojí první sledovaný údaj o ztrátách krav do 90. dne po porodu. Pro dobrou ekonomiku výroby mléka jsou tyto ztráty dojnic nejbolestivější. Pokud se jedná o prvotelku, tedy čerstvě otelenou VBJ, která ještě nenadojila žádné mléko k prodeji nebo jen velmi málo, zatíží její vyřazení náklady v položce odpisů dojnic velmi citelně.
Na první pohled by se mohlo zdát, že průměrná roční brakace krav na farmách v našem souboru na úrovni 34,6 % je neekonomická. V ČR za poslední rok výrazně poklesl podíl vyřazených krav ze zdravotních příčin a vzrostla brakace ze zootechnických důvodů. Za současného příznivého ekonomického stavu je vyšší úroveň obměny stáda cestou k rychlejšímu genetickému pokroku a tím i vytvoření předpokladu pro navýšení budoucí produkce
Do selekčních indexů mléčného skotu jsou zařazovány např. ukazatele o FE (efektivitě krmiva), které vedou k selekci rodičů dalších generací k lepší konverzi živin z přijatého krmiva na tvorbu mléka. Průměrné PSB na úrovni 231 tis. a LS těsně pod hranicí 3 ještě nenaplňuje požadované cíle. Před několika málo lety, před zavedením dotačního titulu QCZ se nám však zdálo dosažení těchto průměrů v našich chovech za pouhou utopii. Do povědomí farmářů se postupně dostává ukazatel IOFC (tržby za mléko snížené o náklady na krmiva, tabulka č. 4). Sledováním tohoto ukazatele již při formulování krmných dávek, společně s hodnocením FE (efektivity krmiva), vytváříme předpoklady pro co nejekonomičtější mléčnou produkci. Pravidelným hodnocením pěti klíčových indikátorů stáda (úrovně produkce, stavu stáda, zdravotního stavu mléčných žláz, reprodukce a brakace) jsme schopni rychle zachytit a řešit možný nepříznivý vývoj na mléčné farmě.
Většina podniků s prosperujícím chovem dojnic sleduje a detailně vyhodnocuje nejen zootechnická data ze svých farem, ale má perfektní přehled o finančních vstupech i výstupech. Existují však ještě zemědělské podniky, kde tento systém není zakořeněn. Zde často přicházíme na značné nedostatky ve směrování nákladů již v prvotní evidenci. Pokud chovatel nemá přehled o základních zootechnických a ekonomických ukazatelích svého chovu, tudíž neví, kde se dnes nachází, jen těžko se může správně rozhodnout, kterým směrem se má pro zlepšení a zefektivnění svojí farmy v budoucnu dát.
Pro srovnání uvádíme přehled nákladových položek na mléčnou produkci ze slovenských farem, kalkulované ceny vlastních krmiv a IOFC – tabulka 5, 6 a 7. Našemu slovenskému kolegovi Ing. Guspanovi se však podařilo získat data za loňský rok pouze z 10 chovů. Přesto se jednotlivé údaje příliš neliší od dat ze slovenských chovů z minulých let.
Zpracoval: Ing. Pavel Koukal
