Podle dlouhodobého hodnocení ekonomiky mléka tvoří objemná krmiva téměř 25 % z celkových nákladů na litr vyprodukovaného mléka. Jejich kvalita a zdravotní nezávadnost jdou ruku v ruce s dobrým zdravotním stavem dojnic.
Pro vyhodnocení jejich kvality mohou naši zákazníci v rámci poskytovaného servisu využít celkový audit vyrobených objemných krmiv.
1. Vyhodnocování techniky a technologie sklizně
Pro vyhodnocení těchto technických a technologických kroků nám dávají zpětnou vazbu laboratorní rozbory – sušina, popeloviny, NL, škrob, NDF, ADF a senzorické posouzení řezanky.
Sušina – rozbory sušiny nám dávají zpětnou vazbu, zda byl proces zavadání proveden ve správnou dobu, a u rostlin, které se sklízejí napřímo, další údaj o správném načasování sklizně. Podle obsahu sušiny lze odhadnout míru rizika při procesu silážování a doporučit vhodné silážní aditivum. Siláže s nižším obsahem sušiny jsou náchylnější ke klostridiálnímu kvašení a odtoku silážních šťáv. Naopak vyšší obsah sušiny je problémový pro nedostatečné vytěsnění zbytkového kyslíku, protože se taková řezanka hůře dusá.
Popeloviny – vyšší hodnoty popelovin naznačují navezení zeminy nebo prachu do silážované hmoty. K tomuto problému dochází v čase sklizně a navážení hmoty na žlab. Příčiny bývají nejčastěji spojeny s nedostatečnou výškou strniště nebo s příliš dlouhým zavadáním hmoty, vysokou prašností či znečištěním pneumatik při navážení hmoty do žlabu. Popeloviny jsou rizikovým faktorem pro rozvoj klostridií a také zhoršují fermentační proces, protože pufrují kvasné kyseliny.
NL, škrob, NDF, ADF – při vyhodnocování parametrů živin z hlediska fermentace posuzujeme správné načasování sklizně, kdy hledáme kompromis mezi narůstajícím potenciálem sklizené hmoty a množstvím uložených stravitelných živin ve hmotě.
Posouzení řezanky – jde o odhad kvality silážované hmoty na základě její struktury, u kukuřičných siláží se hodnotí rozrušení zrn. Délka řezanky by měla být uzpůsobena sušině silážované hmoty. Této problematice byly věnovány samostatné články s doporučením dle plodin dostupné na stránkách www.mikrop.cz v sekci silážování.
2. Vyhodnocování kritických bodů aerobní degradace
Jeden ze zásadních a nejčastějších příčin kažení objemných krmiv je aerobní degradace. Tato problematika má úzkou vazbu s technikou a rychlostí plnění žlabů, dusáním a kvalitou zakrytí. Pro vyhodnocení aerobní degradace používáme měření teplot silážované hmoty a také nově znalosti s měřením zbytkového kyslíku, které proběhlo v průběhu roku 2022 (obr. č. 1).
Kvalita zakrytí – zakrytí a důkladné utěsnění je nutný předpoklad ke správné fermentaci a pro dlouhodobé uchování siláže. Nedostatečné utěsnění způsobuje průnik kyslíku do zasilážované hmoty a tím způsobí nežádoucí provzdušňování. Při hodnocení kvality zakrytí posuzujeme techniku a technologii utěsnění a zatížení plachty.
Způsob a rychlost vybírání – z hlediska odběru se hodnotí kompaktnost stěny a způsob odběru siláže. Cílem by mělo být udržení kompaktní stěny s dostatečně rychlým odběrem. V případě potřeby pro prodloužení aerobní stability může nabídnout pomocnou ruku vhodně zvolený konzervační prostředek s obsahem heterofermentativních bakterií, který má schopnost prodloužit stabilitu siláží při působení vzduchu.
Udusání – dostatečné udusání hmoty je nezbytný předpoklad ke správnému zakonzervování hmoty. Bakterie mléčného kvašené, které jsou zodpovědné za správnou konzervaci hmoty, potřebují pro svůj rozvoj anaerobní prostředí. Pro měření hodnot udusání využíváme techniku, při které se vyvrtají vzorky siláže ze stěny otevřeného žlabu. Ty se následně přepočítají na množství sušiny v m3. Tato hodnota nám dává zpětnou vazbu o kvalitě rozhrnování a následném udusání řezanky. Nedostatečně udusané siláže korelují se zvýšenými teplotami v zasilážované hmotě.
Měření teplot – pro měření teplot využíváme infrakameru, která nás upozorní na lokální záhřevy a možná riziková místa. Další a podstatnější metodou je využití hloubkového teploměru. Během nežádoucího rozvoje kvasinek, na které navazuje rozvoj plísní a dalších aerobních bakterií, dochází k rozpadu živin na teplo. Měření teplot nám proto dává jasný signál o rozvoji těchto nežádoucích mikroorganismů a také o slabých místech v technologii silážování. Siláž by měla být aerobně stabilní až do doby, kdy je předkládána dojnicím. Prevence aerobní nestability spočívá v technologických krocích, kdy se snažíme zabránit pronikání vzduchu do silážované hmoty, zrychlením aerobní fáze nebo prodloužením aerobní stability použitím vhodného aditiva (graf č. 1).
Měření zbytkového kyslíku – zbytkový kyslík v zakonzervované hmotě je iniciátor aerobního poškození, které je spojeno se záhřevem siláže a rozvojem plísní. Po dokončení technologických kroků, jako jsou dostatečné udusání a zakrytí, zbytkový kyslík ve hmotě spotřebují bakterie mléčného kvašení. Tato schopnost se liší podle druhu přítomných kmenů bakterií. Použití vhodného inokulantu dokáže tento proces zefektivnit, jak je patrné na grafu č. 2.
Při silážování do PE vaků se po uzavření spotřebuje všechen zbytkový kyslík, protože vak funguje na principu konzervy. Po otevření dochází k významnému provzdušnění celého profilu vaku (tab. č. 1), neboť technologie neumožňuje dosáhnout stupně udusání jako ve žlabu. Nástrojem pro zlepšení stability hmoty pro období zkrmování z vaků je doporučení použití inokulantů obsahujících heterofermentativní kmeny bakterií, které zvyšují aerobní stabilitu hmoty a tím zmírňují proces aerobního poškození.
3. Vyhodnocování kvality fermentačního procesu
Kvalita fermentace se dá zpětně vyhodnotit pomocí laboratorních rozborů, jako jsou zhodnocení profilu fermentačních kyselin, obsahu nežádoucí kyseliny máselné, stupně proteolýzy, hodnoty pH, KVV. Je vhodné je doplnit senzorickým posouzením siláže. Tyto hodnoty nám poskytují komplexní zpětnou vazbu o primární a sekundární fázi fermentace.
Profil fermentačních kyselin – hodnoty fermentačních kyselin nám dávají informaci o průběhu fermentace. Dle jejich poměru můžeme odhadnout kvalitu a rychlost primární fáze fermentace. Tento poměr může být do jisté míry ovlivněn druhem použitého silážního aditiva. Cílem by mělo být udržet poměr kyseliny mléčné ku octové 3 : 1 a více ve prospěch kyseliny mléčné. Vysoké hodnoty kyseliny octové naznačují například rozvoj enterobakterií, které snižují chutnost siláže a způsobují vysoké ztráty silážované hmoty. Nižší obsah kyseliny mléčné může být změřen u siláží, kde proběhlo nežádoucí kvašení, při kterém byla zmetabolizována kyselina mléčná na jiné produkty, například při klostridiálním kvašení nebo rozvoji kvasinek.
Proteolýza – stupeň proteolýzy naznačuje aktivitu klostridií v primární fázi fermentace. Proteolytické enzymy klostridií ztrácí účinnost při nižším pH, proto informace o vyšší hodnotě proteolýzy se dá interpretovat jako nedostatečně rychlé okyselení hmoty. Amoniak, vzniklý procesem proteolýzy, má schopnost pufrovat kvasné kyseliny a tím zhoršuje fermentační proces.
Obsah kyseliny máselné – přítomnost kyseliny máselné naznačuje rozvoj klostridií v siláži. Z toho vyplývají vysoké ztráty, snížená chutnost a potenciální zdravotní riziko pro dojnice.
pH – hlavním produktem úspěšné fermentace je kyselina mléčná, která způsobuje pokles pH k hodnotě 4. Výkyvy v hodnotě pH nám dávají informaci o špatném průběhu fermentace a o slabých místech v technologii, během nichž došlo k pufrování kvasných kyselin.
KVV – v praxi se podle kyselosti vodního výluhu dávkují přípravky pro pufrování krmné dávky. Její hodnota nám může dát také informaci o pokročilé aerobní degradaci siláže. Siláže s vyšší hodnotou KVV jsou odolnější k nežádoucímu vzniku biogenních aminů.
Senzorické posouzení siláže – jde o odhad kvality silážované hmoty na základě barvy a vůně. Špatně zakonzervovaná siláž se může projevit různými pachy a zbarvením. Například při nežádoucím rozvoji klostridií je přítomen typický zápach kyseliny máselné a v siláži jsou pozorovány typické zelené pruhy. Při nezdařilé fermentaci se objeví výrazný acetonový, nebo alkoholový zápach, který se může překlenout do zápachu připomínajícího odlakovač na nehty a další. Některé problémy při silážování se projeví pouze vizuálně například silážování kukuřice napadené polními plísněmi (obr. č. 2).
Zpětná vazba pro chovatele
Se správností interpretace výsledků pomáhají chovatelů, odborně vzdělaní specialisté výživy skotu a konzervace společnosti MIKROP ČEBÍN a. s. Jako výsledek zpětné vazby jsou identifikována slabá místa v technice a technologii silážování, včetně návrhu postupů pro zlepšení celého procesu a možnosti školení pro zaměstnance podniku.
