Dosažení maximální produktivity dojnic v oblasti produkce mléka a reprodukce stáda, je zásadní aspekt v dopadu na ziskovost a logicky je ve středu pozornosti každé úspěšné farmy. Zásadní roli v tomto snažení sehrává „stabilita bachoru“, přičemž nedávná studie z Univerzity ve Wisconsinu naznačuje, že specifické bakteriální skupiny v bachoru jsou úzce spojovány s vysokou a nízkou produkcí mléka (Jewell et al).
Práce publikovaná v červnu 2019 ukázala, že mikrobiální populaci v bachoru trvá celých 9 týdnů, než se přizpůsobí a stabilizuje (Clemmons et al) po změně krmné dávky. Variabilita nutriční hodnoty siláží předkládaných na krmný stůl dojnic má tedy přímý vliv na nestabilitu bachorového prostředí a tím i na snížení mléčné produkce a ziskovost zemědělského podniku.
Tabulka č. 1 ukazuje příklad krmné dávky (v kg) typické v České republice, přičemž siláže v ní představují 78 % nebo více.
Společná studie firem MIKROP ČEBÍN a. s. a Lallemand Animal Nutrition provedená v České republice, která byla zveřejněná letos na Mezinárodní silážní konferenci v Brně (Novotný et al), zkoumala variabilitu siláže napříč silážním žlabem a v různých oblastech žlabu. Zdůraznila významné rozdíly v hustotě siláže, v nutričních hodnotách i rozdíly ve fermentaci z čela siláže, a to opakovaně v průběhu času. Jak bylo zmíněno výše, variabilita všech těchto parametrů vede k nestabilitě bachoru, což souvisí se snížením produktivity zvířete.
Pochopení stupně nutriční a fermentační variability v silážním bunkru, a to i u materiálů, které jsou obecně vnímány jako velmi homogenní (např. silážní kukuřice), umožňuje vidět okamžité dopady kvalitního systému zakrytí siláží (minimalizování rozdílů mezi středem žlabu a jeho vrchní vrstvou v důsledku pronikání vzduchu během skladování) a důležitost odběru siláže z celého profilu ideálně na denní bázi pro zajištění stability mikrobiomu bachoru.
Složení siláže se obvykle dramaticky liší v horním metrové vrstvě žlabu ve srovnání se zbytkem žlabu. Důvodem je pórovitost používaných plachet a jejich nedostatečná kyslíková bariéra, která zamezuje pronikání vzduchu do těchto vrstev silážovaného materiálu. Fermentace je v těchto oblastech pomalejší a nutriční ztráty vyšší než v nižších vrstvách silážního žlabu. Bernardes ve své práci demonstruje ztrátu produkce o 116 kg mléka z tuny siláže v horních vrstvách kukuřičné siláže v případě použití standardní plastové folie vs redukci o 36 kg v případě použití bariérových plachet, což představuje úsporu 80 kg mléka z každé tuny siláže v horních vrstvách.
V rámci studie (Novotný et al) bylo měření prováděno v silážním žlabu s kukuřičnou siláží z roku 2018, který byl plněný jeden den a následně zakrytý standardní fólií. Vybírání probíhalo pomocí frézy s dostatečným odběrem (denně celé čelo žlabu). Ve dvou časových obdobích bylo z čela žlabu odebráno 6 vzorků. Naměřené zhutnění siláže bylo vynikající a konzistentní v celém profilu i postupem žlabem. Mezi nutričními a fermentačními hodnotami jednotlivých vrstev byly významné rozdíly, přičemž sušina vzorků v horní vrstvě (C4–C6) byla 31 % (± 1 %), zatímco sušina spodní vrstvy (C1–C3) byla 40 % (± 1 %). Významná odchylka byla pozorována v obsahu škrobu v různých vzorcích, přičemž horní vzorky obsahovaly konzistentních 24 %, ale vzorky ze spodní vrstvy kolísaly mezi 19,3 a 26 % škrobu. Extrapolace těchto hodnot na původně stanovenou dávku v TMR dodá konzistentní obsah sušiny a škrobu v případě, že je žlab vybírán pomocí frézy z celé plochy čela, což umožní trvalou stabilitu mikrobiomu bachoru. Pokud není tento způsob vybírání dodržen (např. použití vykusovače v různých vrstvách v průběhu dní) bude docházet k rozdílům v příjmu škrobu u dojnic v rozmezí 3,86–5,2 kg denně. Tyto rozdíly v závislosti na celkovém bilancování škrobu v krmné dávce může vést k akutním subklinickým acidózám (SARA). V každém případě to povede k nestabilitě mikrobiomu bachoru, a následně ke snížení produkce mléka. Stejný trend byl pozorován i při opakovaném odebrání vzorků ze žlabu o 6 týdnů později. Horní vrstva vykazovala v průměru 23 % škrobu, ale obsah škrobu ve spodních vrstvách byl průměrně na hodnotě 26,7 %. Stejně tak denní příjem sušiny může kolísat o 2 kg pouze na základě toho, jakým způsobem bude kukuřice ze žlabu vybírána a zařazena do krmné dávky.
Fermentační profil se ve žlabu také měnil v závislosti na sušině v různých vrstvách. Vlhčí, spodní vrstva žlabu měla vyšší hladiny kyseliny mléčné, zatímco v horní vrstvě byla celková suma fermentačních kyselin, díky vyšší sušině, významně nižší.
Tato práce přináší jasné a důležité uvědomění. Siláž v silážním žlabu je variabilní (a ještě více v silážních vacích). Tyto rozdíly je nutné překonat odebíráním siláže z celého čela žlabu a častým odebíráním vzorků k úpravě nutričních hodnot siláže v krmné dávce (za optimální frekvenci se považuje 1 měsíc pro přiměřenou úpravu KD). Při odebírání vzorků z čela žlabu by se mělo postupovat dle přiloženého schématu ve tvaru písmene „W“. Před samotným odběrem se ujistěte, že je profil siláže čistý, nejlépe ihned nebo co nejdříve po předchozím odfrézování siláže. Následně odeberte 10–12 vzorků napříč žlabem, smíchejte je, aby došlo k homogenizaci a poté vložte do čistého plastového sáčku s minimálním obsahem vzduchu (nejlépe zavakuovaným). Vzorky odebírejte vždy tak, aby mohly být co nejdříve dopraveny do laboratoře, nikdy v pátek, kdy by musely být min. 2 dny skladovány před analýzou.
Ne všechny farmy mohou investovat do nákupu frézy na odběr siláže z čela žlabu na denní bázi. Pokud je toto pro farmu nemožné, měla by zvážit odebírání méně hlubokých bloků tak, aby co nejrychleji došlo k odebrání celého profilu. To pomůže zároveň udržet aerobní stabilitu, stravitelnost, „mléčný potenciál“ siláže a taktéž napomůže zajistit stabilní prostředí bachoru a navýšení produktivity zvířat.
Mléčná i masná produktivita zvířat je přímo spojená s kvalitou objemných krmiv a s velikostí rozptylu obsažených nutričních hodnot. Rozpoznání této přirozené variability a přizpůsobení systému vybírání a zkrmovaní vyráběných objemných krmiv zajistí pro chovaná zvířata homogenní krmnou dávku v maximální možné míře, a tím si farma zajistí využití produkčního potenciálu v plném rozsahu. Tým výživových specialistů společnosti Mikrop spolu se zázemím vlastní laboratoře je odhodlán pomáhat českým farmářům v tomto cíli.
Zdroje:
Heterogeneity of corn silage across the face of the bunker and through the bunker. Novotny, D. and Marley, G. International Silage Forage Conference, Brno, Aug 2019
Ruminal Bacterial Community Composition in Dairy Cows is Dynamic over the course of Two Lactations and Correlates with Feed Efficiency. Jewell, K. A., McCormick, C. A., Odt, C. L., Weimer, P. J. and Suen, G. Applied and Environmental Microbiology, 2015, 81 (14), 4697-4710
Temporal Stabiity of the Ruminal Communities in Beef Steers. Clemmons, B. A., Martino, C., Schneider, L. G., Lefler, J., Embree, M. M. and Myer, P. R.. Nature Scientific Reports, 2019
