Mnozí chovatelé masného skotu volí extenzivní způsob chovu, aby dosáhli maximální úspory nákladů na odchované tele. Rozhodující je stanovení chovatelských cílů a tomu pak uzpůsobit vhodné metody, kterými jich můžeme dosáhnout.
Ve stádech s přirozenou plemenitbou je významnou investicí nákup plemeníků. Očekáváme od nich, že zajistí co nejvyšší březost krav v požadovaném období a přinesou genetický pokrok v dalších generacích potomků. Ale ani špičkový býk nakoupený na aukci nemusí naplnit naše očekávání. Plemeník, který v testu dosáhl přírůstků i hodně nad 2 000 g za den, může po zařazení do stáda výrazně ztrácet kondici, projevovat se u něj mohou zdravotní poruchy a často i onemocnění nohou a paznehtů. Proč? Je na vině odchovna býka a „vyšroubované“ krmné dávky pro dosažení maximálního přírůstku? Narostl býk na úkor zdravotního stavu? Je lepší volit býky s nižšími přírůstky – intenzitu růstu?
Možných důvodů, proč nakoupený býk neprospívá, může být celá řada. Častou příčinou bývá (mimo jiné nevýživové vlivy) krmná dávka, na kterou plemeníka po přivedení na farmu převedeme. I býk je přežvýkavec a vyžaduje, aby změny v krmné dávce byly pozvolné, aby se bachorová mikroflóra mohla přizpůsobit. Patrně u žádné jiné kategorie skotu masného i dojeného (snad s výjimkou zástavového skotu odchovaného na pastvě a převezeného do výkrmen) nenajdeme tak prudké změny krmných dávek jako u plemeníků masných plemen nakoupených z odchoven a zařazených do stáda s pastevním způsobem chovu.
Krmná dávka v testační stanici plemenných býků je velmi koncentrovaná s precizním vzájemným vybalancováním jednotlivých nutričních složek, jako je obsah a forma sacharidů, energie, bílkoviny v nejrůznější podobě (běžně i by-pass protein), dále minerálů (včetně organických forem), vitamínů, aminokyselin a rozličných aditiv běžných spíše v nejužitkovějších stádech holštýnských krav. Dávka je předkládaná ve formě TMR a složená většinou z kukuřičné siláže, vojtěškové (nebo jetelové) senáže a vysoké dávky koncentrátů. Po zakoupení pak často ze dne na den nově přivezeného býka převedeme na KD složenou často jen z travní senáže nebo sena podřadné kvality a minerálního (nebo ještě hůře – pouze solného) lizu. Rozdíl ve formě, koncentrace a vzájemného poměru živin může být propastný.
Obsah bílkovin v krmné dávce používané v odchovně plemenných býků bývá 16 až 17 % NL, po převozu na farmu pak na býka čeká senáž nebo seno s obsahem mnohdy jen 6 až 8 % NL (!!!). Podobně i u škrobu dávka padá z cca 26 až 30% koncentrace v odchovně na 0 až 5 % škrobu na farmě. Překvapeného býka naopak zahrneme přebytkem vlákniny, na což obvykle zareaguje snížením příjmu krmiva.
Býk tedy přijme méně krmiva a dramaticky méně základních živin, navíc po dobu návyku bachorových mikroorganismů veškeré živiny hůře vstřebává. Býk začne odbourávat tělesné rezervy (minerálních látek, bílkovin, energie…). Toho si všimneme obvykle až při vyšší ztrátě osvalení, nebo po objevení se zdravotních poruch. Vyčerpáním minerálních depotů se např. omezí funkčnost imunitního systému, je narušena mj. i obnova a zdraví paznehtu. Jedním z prvních příznaků proteinového a minerálně-vitamínového deficitu jsou i poruchy tvorby a životaschopnosti spermií.
Prostředí-welfare hraje důležitou roli, jako krmná dávka. Důsledky výše popsaných nutričních změn znásobí stres z přepravy a zařazení nového býka přímo do stáda jiných plemenných býků nebo dokonce přímo do stáda krav. Adaptace na nové prostředí vyžaduje vždy dostatek času. Zařazením nového býka ihned do skupiny jiných býků způsobuje rozbroje, neklid a zbytečná zranění. Na nového býka působí příliš mnoho stresových faktorů, než aby mohl obstát dříve, než se stihne adaptovat. Dříve, než ho vypustíme na „rozlehlé pláně“ ke kravám, musí si přivyknout pohybu v mnohdy náročném terénu. To může úspěšně absolvovat, jen pokud bude zdravý a má dostatek tělesných rezerv.
Doporučení:
Je dobré vědět, čím byl nakupovaný býk krmený a po přivezení na farmu mu připravit přechodovou krmnou dávku. Tou ho připravíme na „domácí“ krmení během min. 4 až 6 týdnů (lépe déle). Přechod je nejlépe učinit v několika postupných krocích. Máme-li objemná krmiva horší kvality, je třeba klást zvýšený důraz na příkrm „jádrem“ (plnohodnotnou směsí, nikoliv jen obilným šrotem), především pak na použití kvalitních surovin a dostatečnou koncentraci živin. Recepturu směsi je nutné přizpůsobit výsledkům rozborů faremních objemných krmiv. Nepodceňme minerální výživu, makro- i mikroprvky spolu s vitamíny tvoří základní stavební kameny dobré imunity i plodnosti.
Kolik čeho tedy přikrmovat?
To bude velmi individuální. Rozhodující je znalost nutriční i hygienické kvality objemných krmiv. Rozbor by měl být samozřejmostí. Je třeba zvážit krmení koncentrátů i u ostatních plemenných býků v období před připouštěcí sezónou. V tomto období si plemeníci musí vytvořit rezervy, ze kterých budou moci čerpat v době připouštění, kdy budou mít snížený příjem krmiv. Určitě není žádoucí, aby býci hubli ještě před „sezónou“ (Jak budou asi fungovat, když nyní jsou ve slabé kondici a v připouštěcí sezóně ještě omezí příjem krmiv…?). Pokud jsou k dispozici senáže s vysokým obsahem bílkovin a je-li k tomu např. kukuřičná siláž, jistě se obejdeme bez příkrmu jádrem. Není-li tomu tak, musíme chybějící živiny přiměřeně doplnit koncentráty. To vše přizpůsobíme aktuální a požadované kondici plemeníka.
Pozor však na nevyváženou krmnou dávku. Častým nešvarem bývá překrmování obilným šrotem při nedostatku bílkovin. Pak nemůžeme očekávat kýžené přírůstky v osvalení, pravděpodobnější bude nežádoucí ztučnění plemeníka se všemi negativními důsledky. Zvláštní význam má v tomto období minerální výživa. Kromě pokrytí základních životních potřeb plemeníka se zaměřujeme především na látky podporující plodnost a kvalitu pohybového aparátu (zvláště paznehtů). V minerálních doplňcích se zaměříme nejen na absolutní obsahy, ale s ohledem na biodegradabilitu a využitelnost i zdroje jednotlivých prvků. Řadu látek je býk schopen ukládat do depotu (např. do jater – zejména Se, Zn, Cu) a z těchto zásob je pak schopen čerpat v době nedostatku, aniž by se narušila funkčnost orgánů. Pozor na krmiva narušená, kazící se apod. – způsobují nadměrnou zátěž jater a snižují tak jejich funkčnost a mimo jiné i schopnost ukládat potřebné minerály.
Výhodou je příprava krmné dávky míchacím vozem, do kterého můžeme aplikovat minerální doplněk a zajistit tak kontrolovaný příjem zvířaty. Při předkládání pouze minerálních lizů bývá příjem mnohdy nižší, než bychom potřebovali, s výhodou lze použít lizy ochucené melasou, která zvyšuje chuťovou atraktivitu lizu. Pro plemeníky používáme speciální minerální doplňky s vysokým obsahem vitamínů A, D, a E, niacinu, dále selenu, mědi, zinku, manganu, kobaltu (nejlépe i v organické formě, zvláště pak u selenu) a jodu. Samozřejmostí je zvýšený obsah fosforu, vápníku a hořčíku, který je v travních senážích a senech často deficitní. Obvyklá dávka minerálních doplňků je 150 až 200 g/ks a den.
Dobrým zvykem mnoha chovatelů je pravidelná kontrola (nejen) minerálního statutu pomocí metabolických testů alespoň 1× ročně (např. při podzimním zahánění do zimovišť, či při jiné manipulaci se zvířaty). To chovatelům umožňuje včasnou diagnostiku případných problémů a dává jim to čas na úspěšnou nápravu stavu. Tato sledování mnohdy odhalí problémy i u stád, kde je neočekáváme. Například u skupiny zvířat vyšetření může ukázat deficit některých prvků, které jsou ale v krmné dávce bohatě dotovány. Příčinou nezřídka bývá často podceňovaná napájecí voda, která může být velmi bohatá na mangan, železo či jiné látky (v některých oblastech např. i hořčík, sodík apod.), které v nadlimitním příjmu mohou způsobovat minerální disbalance a nečekané blokování vstřebávání jiných prvků. Podrobnější analýza vody se provádí často až jako poslední možnost, když nemůže chovatel odhalit pravou příčinu zdravotních problémů zvířat.
Jak na to v ekologii? Plemenní býci v ekologických chovech mají stejné požadavky, jako ti konvenční. Proč by také ne! Stejná plemena, očekáváme od nich stejné výkony. Možnosti, jak správně vybalancovat krmnou dávku, jsou však skromnější – jednak legislativním omezením (nemožnost zkrmování vitamínů (pouze na individuální výjimku), z organických mikroprvků je k dispozici pouze selen,…), jednak vysokou cenou nakupovaných jadrných (zvláště bílkovinných) krmiv. Ze v tuzemsku pěstovaných zdrojů jadrných zdrojů bílkovin je vhodný hrách či lupina, z nakupovaných sójové výlisky. O to větší zodpovědnost leží na chovateli, aby vyrobil prvotřídní objemná krmiva a koncentrátů potřeboval co nejméně. To by ovšem měl být cíl i u konvenčních hospodářů! Samozřejmě, mnozí výrobci krmiv pamatují ve své nabídce i na bio zemědělce a lze pořídit i granulované doplňkové směsi či bílkovinné koncentráty. Mnohdy je jejich nákup s přihlédnutím na kvalitu senáží nutností. Výborně se však hodí právě pro přechodové krmné dávky pro býky nově nakoupené z odchoven nebo při potřebě rychlého zlepšení tělesné kondice plemeníků. Tolik potřebné vitamíny A, D a E se stávají limitujícími zvláště v zimním obdobím, kdy je býci nemohou získat ze zelené píce a v konzervovaných objemných krmivech již nejsou v potřebném množství k dispozici. Alternativním zdrojem vitamínů může být krmná řepa či mrkev. Důležité makroprvky a anorganické mikroprvky jsou běžně dostupné i v ekologii. Z minerálních doplňků je vhodné vybírat ty s dostatečným obsahem selenu v organické formě a ostatními mikro- i makroprvky ve zvýšených koncentracích.
Vyplatí se to? Cílená opatření ve vhodnou dobu bezpochyby ano. Výpadek býka v sezóně, zvláště pak ten skrytý, znamená snížení počtu narozených telat a násobně vyšší ztrátu, než jsou náklady na kvalitní krmiva a krmné doplňky.
