Klíčové faktory omezující produkci mléka dělíme do tří základních okruhů. Je to výživa, komfort krav a přístup ke krmivu. První z nich dále dělíme na základní a funkční výživu. Zatímco základní výživa nám jednoduše určuje, zda je něčeho „příliš mnoho nebo příliš málo“, funkční výživa sleduje působení bachorových modifikátorů a krmných aditiv. Dalším klíčovým faktorem je komfort a pohoda krav. Tato oblast je snadno sledovatelná podle chování zvířat.
Krávy samy dokážou říci, jestli jim dané podmínky ustájení vyhovují, či nikoliv. Záleží na nás, zda si prostým sledováním dokážeme odpovědět na otázky: Mohou si krávy lehnout? Mohou se krávy procházet? Poslední klíčovou oblastí je kvalita a dostupnost krmiva. Zde je nutné sledovat dostatečný prostor u žlabu (šířku krmného místa), možné přeplnění sekcí zvířaty, přihrnování krmiva a přístup ke krmnému žlabu.
Co napomáhá produkci mléka?
Prvních šedesát dní po otelení rozhoduje o úspěšnosti celé laktace. Během tohoto období dochází k nárůstu nebo úbytku mamárního epitelu. Jeho rozvoj je odvislý právě od produkce mléka v počáteční fázi laktace. Podle výzkumů má zásadní vliv na užitkovost v rané fázi laktace počet dojení. Dojení čtyřikrát oproti dvakrát v prvních 21 dnech vedlo ke zvýšení nádoje a toto navýšení se udrželo i po poklesu frekvence dojení. Tento efekt je nejvíce vidět při robotizovaném dojení, kdy je frekvence dojení vyšší než u tradičních dojíren.
Dalším významným faktorem, ovlivňujícím růst buněk mamárního epitelu, je přísun živin (energie a aminokyseliny). V praxi lze sledovat u krav, které mají brzký vrchol laktace (méně než 45 dní), nedostatečný přísun důležitých živin. To vyvolává apoptózu (odumírání buněk epitelu) a vede k poklesu nádoje. Další možností, jak podpořit kvalitní rozvoj mléčné žlázy, je délka období stání na sucho. Tato doba by neměla být kratší než 35 dnů, aby došlo k dostatečné involuci sekreční tkáně a následně k růstu buněk mamárního epitelu. Obecně se doporučuje, aby délka období stání na sucho byla 45 dnů a více. Důležitým faktorem je i úroveň výživy telat do 2 měsíců věku. Intenzivněji krmené jalovičky rostou rychleji, mají větší hmotnost při odstavu a v budoucnu větší objem funkční mamární tkáně.
Další možnou překážkou k dosažení vyšší produkce mléka je přístup ke krmivu. Dr. Alex Bach ve své studii sledoval 47 španělských farem. Na všech se krmila naprosto identická TMR z centrální družstevní míchárny. Mléčná užitkovost stád se pohybovala v rozmezí 20 až 34 kg mléka/krávu/den. Jednou z příčin tohoto rozdílu mezi chovy bylo přihrnování krmiva. Rozdíl mezi farmami, kde se přihrnovalo a nepřihrnovalo, byl téměř 4 kg mléka. Další příčinou bylo rozdílné množství zbytků krmení při jejich vyhrnování. Tyto rozdíly zapříčinily téměř 1,5 kg mléka. Z této studie vyplývá, že optimální množství nedožerků u krav v tranzitním období by se mělo pohybovat kolem 8 %. U ostatních dojnic by nedožerky měly dosahovat přibližně 5 %. Další zaznamenanou příčinou nižší užitkovosti dojnic byl vliv přeskladnění zvířat (nadměrného počtu krav ve skupinách). Největší dopad přeskladnění na produkci mléka lze sledovat u prvotelek. Při přeskladnění zvířat nad 110 % (tj. 110 krav v sekci na 100 ustájovacích míst) činil pokles užitkovosti prvotelek a krav 2,68 kg mléka.
Další negativní dopad přeskladnění zvířat lze sledovat u reprodukce. Každé procento přeskladnění zapříčinilo pokles v zabřezávání o 0,1 %. Jiným negativním důsledkem přeskladnění je snížení produkce mléčného tuku. Vliv na užitkovost lze vyjádřit ztrátou mléka o 0,52 kg na den/krávu za každých 10 % přeskladnění. Nadměrný počet zvířat ve skupinách ovlivňuje dva základní klíčové aspekty. Za 1. přístup ke krmivu (změna chování u žlabu, změna příjmu sušiny), za 2. komfort krav (zkrácení doby ležení a prodloužení doby stání).
Dalším důležitým nástrojem pro zlepšení reprodukce a produkce na farmě je možnost ovlivnění délky světelného dne. Pro krávy v laktaci, telata a jalovice je výhodné dodržovat dlouhý den, tzn. 16 až 18 hodin světla. Delší fotoperioda podporuje vyšší sekreci růstového faktoru, zvýšení prolaktinu, a tím zlepšení růstu mamárního epitelu. Prodloužení světelného dne se tak u dojnic v laktaci projeví navýšením nádoje o 2 litry mléka a u telat a jalovic vyšším denním přírůstkem o 6–15 %. U krav v období stání na sucho vyžadujeme krátký den, tzn. 6 až 8 hodin světla. Delší čas k odpočinku snižuje produkci prolaktinu a zvyšuje tvorbu melatoninu, což v tranzitním období napomáhá k efektivní involuci mléčné žlázy a zlepšuje funkci imunitního systému. Je prokázáno, že krávy v období stání na sucho ustájené ve stájovém objektu s krátkým režimem světelné fáze dne, mají o 3,2 litru vyšší denní nádoj v prvních 120 dnech laktace.
Klíčová strategie tranzitního období
Stěžejním úkolem u krav v rozdoji je udržení vysokého příjmu sušiny pro zabránění výskytu negativní energetické bilance. Hlavním dopadem negativní energetické bilance je zhoršená reprodukce krav. Krávy, které ztratí více tělesné hmotnosti během prvních dnů po otelení, mají vyšší pravděpodobnost snížené úspěšnosti zabřezávání a vyšších ztrát březosti. Strategie zvýšené koncentrace živin v krmné dávce v době otelení má velmi malý vliv na potlačení nežádoucích důsledků negativní energetické bilance. Jedním z opomíjených bodů pro stimulaci příjmu sušiny je zlepšení přechodu z krmné dávky pro krávy na sucho na produkční krmnou dávku. Krmné dávky pro suchostojné krávy a pro krávy v laktaci jsou koncentrací živin velmi rozdílné. Strukturně by měly vypadat, pokud možno, podobně. Velikost částic je klíčovým předpokladem pro zlepšení přechodu mezi těmito krmnými dávkami. Dávka pro krávy v období stání na sucho má vysoký obsah vlákniny, ale měla by být předkládána v podobné fyzikální formě (struktuře) jako TMR pro dojnice v laktaci. Naším úkolem je proto zmenšit částice hrubých komponent, jako je sláma a seno tak, aby strukturálně odpovídala TMR v laktaci. Jemnější částice jsou důležité i pro příjem sušiny, protože zrychlují pasáž a tím zvyšují žravost krav.
Fetální programování
„Pověz mi, co jedla tvoje matka, a já ti povím, jaký jsi.“ Dnešní užitkovost dojnic je z části výsledkem výživy jejich matek během březosti nebo v té době působících podmínek. Příkladem je přeskladnění zvířat. Submisivní zvířata mají nižší příjem živin v důsledku zhoršeného přístupu ke krmivu. Tím je negativně ovlivněn růst a vývin jejich plodu. Dalším příkladem je vyšší užitkovost krav od prvotelek. Březí jalovice neprodukují mléko, mají proto více dostupných živin pro rostoucí plod. Otelená zvířata, jejichž matky neprodukovaly mléko v období březosti, mají na první laktaci o 3,8 kg mléka více.
Odstranění překážek pro efektivní produkci mléka začíná uvědoměním si tří klíčových oblastí v chovu dojeného skotu: výživy, komfortu krav a dostupnosti krmiva. Každé naše dnešní rozhodnutí může mít dlouhodobé dopady do fungování našich chovů a financí.
Zpracováno podle přednášky Billa Woodleyho, Woodley Dairy Ditrection Canada.
