Travní senáž

Trvalé travní porosty svojí rozlohou přispívají nemalou měrou k biodiverzitě, mají pozitivní vliv na vodní režim i koloběh uhlíku v půdě. V České republice je rozloha trvalých travních porostů přibližně 990 000 hektarů, což představuje téměř 25 % celkové zemědělské půdy.

Půda a hnojení

Trvalý travní porost (TTP) má nižší výsledné pH než dočasný travní porost. K tomuto posunu pH dochází jen v horní vrstvě v důsledku omezené kultivace TTP. Postupem času roste půdní kyselost většiny trvalých travních porostů v důsledku aplikace dusíku, draslíku a statkových hnojiv, ale také kvůli vyluhování vápníku a hořčíku a spotřebování vápníku a hořčíku rostlinami, což ovlivňuje dostupnost stopových živin. Úrodnost a produktivita půdy jsou ovlivněny pH, typem a strukturou půdy. Ideální dobou pro vápnění je konec předchozí vegetační sezóny (alespoň jednou za 5 let). Travní porost v obdobích s normálními srážkami a teplotami využívá obvykle 2,5 kg dusíku na hektar za den pro záchovu a růst. To znamená, že když je aplikováno 100 kg dusíku na hektar, bude trvat 40 dní, než se tento dusík využije.

Fáze růstu a sklizeň

Travní porost (pro výrobu siláže) projevuje charakter růstu podle převažující traviny. Počet sečí je závislý na lokálních podmínkách a klimatu. Travní porost by měl být posečen a uložen na pokosu v širokých řádcích. Rychlost zavadání má významný dopad na stravitelnost a zachování energie v siláži. Optimální sušina pro sběr je 30 % a více. Všechny druhy trav v trvalém travním porostu procházejí třemi fázemi růstu – vegetativní fáze: odnožování, sloupkování (kdy je rychlost růstu maximální) a reprodukční fáze. Při sloupkování dochází zároveň k určité lignifikaci rostlin. Jak rostliny stárnou, snižuje se jejich stravitelnost a produkční potenciál, ale roste hektarový výnos. Systém ranějších sečí a většího počtu sečí pomáhá udržet výnos sušiny na hektar a zároveň zvýšit produkci mléka z hektaru.

Silážování

Kvalitu výsledné siláže významně ovlivňuje kontaminace půdou a přítomnost reziduí dusičnanů v píci, které mohou narušit fermentaci. Pokud je obsah dusičnanů v travním porostu nad 2 500 ppm (tj. 2 500 mg/ kg nebo 0,25 %), měla by se seč posunout, dokud dusičnany neklesnou pod 1 000 ppm (kontrolu lze stanovit laboratorně, pomocí měřiče dusičnanů či testovacích proužků).

Omezení kontaminace silážovaného materiálu hlínou lze úspěšně řídit především vhodnou výškou strniště i v závislosti na stavu spodních částí rostlin. Silážní prostor by měl být plněn v tenkých vrstvách, přibližně 20 cm silných, a řádně udusáván, s ohledem na obsah sušiny.

Mikroflóra přirozeně se vyskytující na rostlinách (epifyty) je kombinací enterobakterií (dekompozitoři), nežádoucích kvasinek, plísní, a v případě trvalých travních porostů obsahuje také relativně nízké počty žádoucích bakterií mléčného kvašení. Efektivita a metabolické produkty těchto různých mikroorganismů jsou velmi variabilní a pouze bakterie mléčného kvašení účinně snižují pH a umožňují inhibici nežádoucích mikroorganismů, jejichž pomnožením se snižuje stravitelnost, obsah energie i chutnost vyrobené siláže.

V závislosti na obsahu sušiny v době silážování, rychlosti vybírání hotové siláže a celkové péči o siláž jako takovou je vhodné ošetřit sklizenou píci buď homofermentativním nebo heterofermentativním silážním inokulantem za účelem dosažení maximální produktivity.

Homofermentativní přípravky, jako je MAGNIVA Classic a MAGNIVA Classic+, způsobují rychlý pokles pH (fermentaci) za účelem zachování maximálního množství sušiny, ME, vysoké stravitelnosti a obsahu bílkovin v silážované píci. Tyto konkrétní produkty také podporují stravitelnost silážované píce pomocí v nich obsažených enzymů. Jediným koncovým produktem homofermentativního kvašení je kyselina mléčná, která, ačkoliv je vynikající pro rychlé snižování pH, má minimální nebo žádný vliv na stabilitu siláže. Pokud vybírání siláže není dostatečně rychlé vzhledem k šířce čela siláže, může docházet k jejímu zahřívání.

Heterofermentativní přípravky vytvářejí více konečných produktů, včetně kyseliny octové, která inhibuje kvasinky a plísně (jež běžně způsobují aerobní nestabilitu), a prodlužují dobu do zahřívání siláže vystavené vzduchu. Produkce kyseliny octové stojí ovšem určité ztráty sušiny, stravitelnosti a ME. V případě přípravku MAGNIVA Platinum 3 je tento nedostatek významně kompenzován zahrnutím homofermentativních bakterií, které vyvolají rychlý pokles pH na začátku fermentace, a také enzymy, které podporují stravitelnost vlákniny. Výsledkem je rychlý nástup a podpora aerobní stability v porovnání s jinými heterofermentativními inokulanty.

Vybírání siláže a krmení

Správné vybírání je důležité pro všechny typy siláží. U senáže z travních porostů je v důsledku variability silážovaného materiálu vhodné vybírat siláž po sloupcích nebo při každém krmení odebrat materiál z celého čela siláže. Plachtu odhrneme vždy jen tolik, aby byl exponovaný materiál zkrmen za 1–2 dny. Siláž vybíráme ideálně pomocí frézy, která minimálně narušuje celistvost čela siláže.