V únoru letošního roku jsme ve spolupráci s firmou Zoetis a Delaval strávili týden s jedním s největších odborníků na dojírny Dr. Davidem A. Reidem. Americký veterinární specialista na technologie, techniku a management dojení je uznávaným školitelem a poradcem mlékáren, chovatelů a veterinárních lékařů v mnoha zemích světa (např. USA, Kanada, Anglie, Španělsko, Čína, Austrálie, Rusko). Vede webináře s problematikou dojíren na americkém webu Hoard’s Dairyman. V letech 2013–2014 byl prezidentem prestižního National Mastitis Council v USA.
Jak přežít v novém tisíciletí?
Dosáhnout zisku v odvětví chovu dojného skotu je stále složitější. Budoucnost bude patřit velice progresivním podnikům s agresivní strategií zaměřenou na maximální produkci. Mléčná užitkovost však nebude jediným kritériem pro přežití. Největší tlak je celosvětově na zvyšování kvality mléka, tomuto trendu vychází vstříc mlékárny, které přes tvrdé smluvní podmínky přenášejí zodpovědnost na své dodavatele. Chovatelé, kteří nebudou schopní vyrábět mléko s vysokou kvalitou, nedokáží realizovat svou produkci na trhu a zaniknou.
Co charakterizuje kvalitu mléka? Na prvním místě bude pravděpodobně zdravotní stav mléčné žlázy, tedy počet somatických buněk, CPM a ruku v ruce s tím i spotřeba antibiotik. Vždy se bude jednat o kombinaci více kritérií.
Z pohledu zdraví mléčných žláz dojnic můžeme ve stručnosti charakterizovat kvalitu mléka následovně:
• méně než 0,5 % krav ze stavu mimo produkci z důvodu mastitid
• 2 % a méně nových mastitid měsíčně
• méně než 5 % krav brakovaných z důvodu mastitid
• LS stáda z KU 2,1 a méně
• bazénové vzorky z mlékárny pod 150 tis. SB
Managment – cesta k úspěchu
Pokud shrnu své zkušenosti, chovy s nejvyšší kvalitou mléka spojuje snaha všech zaměstnanců farmy dosáhnout těch nejlepších výsledků. To klade vysoké nároky na motivaci, management, precizní SOP (standardní operační postupy), školení a vzdělávání dělnických pozic. Mastitida je onemocněním lidí, které se projevuje u krav. Jednoduše řečeno, mastitidy kravám způsobují lidé.
Věnovat se vzdělávání a školení dojičů je nákladné a pracné, ale jedná se o investici, nikoli výdaj. Pokud dojiči pochopí, že svou dobře odvedenou prací minimalizují incidenci mastitid, což pro ně bude v důsledku znamenat méně práce, máme z části vyhráno. Školení zaměstnanců nestačí, lidé musí vědět, jak kvalitně svou práci odvádí. Dojiče pravidelně seznamovat s výsledky jejich práce po každé směně považuji za nutnost – sdělit směně množství mléka za jedno dojení, PSB, procento krav mimo dodávku, množství odpadního mléka a CPM. Dále využít i data z průběhu dojení: průtok mléka, procento mléka vydojeného za první dvě minuty a průměrnou délku dojení jedné krávy. Obsluhu dojírny lze motivovat i využitím zdravé soutěživosti, např. soutěž o nejčistší filtr (focení a vystavení na nástěnku), o nejčistší hroty struků, nejvyšší nádoj za první dvě minuty dojení. Kreativitě se meze nekladou a nepotěší nic víc, než když odměnu za vítězství dostanou rovnou na ruku.
Na farmě je nutné používat precizní SOP vypracované do nejmenších detailů. Každý krok pracovního postupu v něm má být přesně definován. Například od kterého struku začnu nanášet dezinfekci, kolikrát odstříknu, jakým způsobem se struky čistí, kdy a jak mýt dojírnu atd. Často se zaškolování nových dojičů ponechává na stávajících zaměstnancích, pak se stává, že se zlozvyky a stereotypy přenášejí na nové zaměstnance. Vždy je lepší, aby bylo zaškolování nových zaměstnanců pevně v rukou zootechnika.
Jedním z dalších doporučení, kterým lze zlepšit komunikaci zootechnika s dojiči, je přes tabuli na dojírně, kam se zapisují veškeré poruchy dojírny a problémové dojnice. Poruchy by měl zootechnik okamžitě řešit a problémové krávy postupně vyřazovat.
Předpoklady zdravé mléčné žlázy – management zdraví vemene
Zdraví mléčné žlázy je ovlivněno zejména: a) prací a výkonem dojičů b) komfortem krav a prostředím – čisté a suché krávy c) dojícím zařízením.
Ve stádě dojnic je určeno procento léčených krav (nemocných krav) procentem vyléčených krav a procentem nových infekcí. Léčbou se většinou nedaří dlouhodobě vyřešit problém s mastitidami. Léčba řeší jenom následek, nikoli příčinu vzniku mastitidy.
Nejlepší prevencí mastitid je v první řadě dojení klidných, čistých a suchých krav. Musíme si uvědomit, že sebelepší postup predipu odstraní maximálně 80–85 % všech bakterií. Mastitidy způsobují ve většině případů bakterie, které se nacházejí na struku při začátku dojení. Rozhodující je tedy čistota struků na začátku dojení. Čím jsou čistší, tím méně je mastitid. Je velice důležité dbát na řádnou stimulaci a přípravu vemene před začátkem dojení. Vysoký výskyt mastitid souvisí s vysokým počtem bakterií na strucích v okamžiku dojení. Je tedy nezbytné zajistit co nejlepší čistotu struků, proto je vhodné vyhledávat místa, kde dochází k jejich znečištění, ať jsou to špinavé a málo nastlané lehací boxy, chodby či naháněcí uličky.
Většina mastitid vzniká na dojírně. Mléčná žláza se infikuje při snížení podtlaku v průběhu dojení, zejména při sklouznutí strukového násadce, kdy dochází k přisávání vzduchu do systému, což vede ke snížení podtlaku v podstrukové komoře. Ve struku zůstává stále vysoký podtlak a infikované mléko vystřelí do struku.
Hyperkeratóza
Hyperkeratóza znesnadňuje čištění hrotů struků a signalizuje, že dochází k chybám v průběhu procesu dojení. Vznik a výskyt hyperkeratózy je úměrný délce dojení a síle podtlaku v potrubí. Dobu dojení ovlivňuje postup dojení (příprava vemene), hodnota podtlaku a nastavení konce dojení. Při jeho špatném nastavení dochází k předojování, kdy jsou struky stále vystaveny podtlaku přesto, že žádné mléko neodtéká. Podtlak působící na hrot struku se v průběhu dojení postupně mění, čím větší průtok mléka, tím menší podtlak na struk působí. Na konci dojení se průtok mléka postupně zmenšuje, to vede k zvyšování podtlaku v podstrukové komoře, nasátí celého struku do strukové návlečky a nakonec i k zaškrcení struku u báze. Následně vzniká otok struků, zfialovění kůže a prstenec při bázi struku. Vysoká bolestivost struků způsobená předojením brání funkci oxytocinu. Při pozdějším nastavení konce dojení krávy zkopávají dojící stroje, více kálí a tím se prodlužuje celkový pobyt krav na dojírně. Nejlepší prevencí předojování je test zbytkového mléka a rezistence k odstříkávání. V průměru by ve vemeni mělo zbýt 150–250 ml, až 400 ml zbytkového mléka nesnižuje příští nádoj a nemá vliv na iniciaci mastitid. Test se provádí ručně, nikoli strojově. Množství zbytkového mléka koreluje i s fází laktace, top dojnice na vrcholu mají 50–100 ml, se zvyšujícím se laktačním dnem je zbytkového mléka více, proto se test musí realizovat u souboru 15–20 krav. Při dlouhodobém předojování dochází k defektům strukového kanálku, vzrůstá neklid při příchodu na dojírnu a při nasazování dojícího stroje. Vlivem stresu může dojít k snížení užitkovosti.
Americké strukové návlečky pro holštýnské dojnice jsou kratší a užší, mají i kratší hlavu strukové návlečky. Díky tomu se na konci dojení méně zaškrcuje báze struku, tím nezpomaluje odtok mléka a na struk působí menší podtlak. Celkově jsou tyto návlečky šetrnější, nezpůsobují otok na bázi struku a napomáhají rychlejšímu dojení.
Bez dat to nejde
Práce s daty je velice důležitá. Co nejsem schopný měřit, nedokážu ani efektivně řídit. Na farmě najdeme většinou dostatek údajů o kravách a průběhu dojení, otázkou je, zda se s těmito daty pracuje. Krávy nikdy nelžou, zootechnik by si měl pravidelně najít čas na kontrolu celé farmy. Sledovat krávy, jak se chovají ve stáji a na dojírně, při příjmu krmiva, jak zalehávají, jak se k nim chovají lidé a poté si položit otázku, zda to, co vidím je normální. Pokud se dlouho opakuje abnormální chování krav, mohou si lidé zvyknout a začít to akceptovat, jinými slovy nastupuje provozní slepota.
Pokud se na základě analýzy dat nebo pozorování rozhodneme realizovat změnu, musíme vědět, jak její efekt hodnotit. Pokud nejsme schopní měřit její dopad, tak je na zvážení, zda vůbec taková opatření navrhovat. Vždy by se měla realizovat jedna změna a až po jejím vyhodnocení přistoupit k další změně.
Komfort ustájení je velmi důležitý, zejména ve vztahu k užitkovosti a zdravotnímu stavu mléčné žlázy. Nekomfortní rozměry boxových loží, nebo jejich špatná konstrukce mají často za následek nefyziologické chování např.: couvání při vstávání, výkaly kupící se pod oblouky boxových loží nebo v jejich zadní části, otlaky kyčelních hrbolů, ležení našikmo, špinavé krávy. Na komfort a čistotu má pak velký vliv frekvence vyhrnování a stlaní, případně čištění a úprava postýlek při nahánění. I substráty používané na stlaní mají svá specifika, např. separát se musí přistýlat s maximální frekvencí v malých dávkách. Cílem všech opatření je zajistit čistá vemena a prodloužit délku ležení (každá hodina nad 10 hod ležení přidá 1,5 l mléka).
Postup dojení
Správný postup dojení musí akceptovat fyziologické procesy vedoucí k uvolňování mléka. Z toho plyne požadavek na prodlevu od prvního dotyku vemene po nasazení dojícího stroje 90–120 s (lépe je interval prodloužit než zkracovat). Ideální jsou tři silné odstřiky, je to ten nejlepší impulz pro spouštění mléka a také má význam preventivní, odstraní se jím keratinová zátka i s případnými bakteriemi a umožňuje diagnostiku nových mastitid. Tímto krokem se spouští nepodmíněné uvolňování mléka na ose: podnět – hypofýza – oxytocin – uvolnění mléka. Predip musí být nanesen na zhruba čistý struk a působit 30 s. Postup nahánění, zacházení s dojnicemi a dojení, by měl být neustále stejný. Každá kráva musí být podojena pokaždé stejně. Neustálým opakováním stejných vzruchů a podnětů vzniká podmíněné uvolňování mléka. Čím bude větší stálost v postupech a zacházení, tím lépe budou dojnice uvolňovat mléko a zrychlí se dojení. Cílem je dosáhnout co největšího průtoku mléka, tím snížení podtlaku působícího na struk a zkrácení doby dojení. Zlepšení přípravy vemene může zvýšit produkci mléka až o 0,5 l.
Při predipu, odstřicích a otření struků začínáme vzdálenějšími struky a končíme těmi, které máme blíže. Odstřik by měl předcházet otření, pokud se odstříkává ihned po nanesení dezinfekce, pak ji musíme zopakovat. Následující otření provedeme nejlépe látkovou utěrkou, je hrubší než papírová, díky tomu odstraní i šupinky kůže. Nejprve se otře tělo struku krouživým pohybem a následně se druhou stranou utěrky očistí hroty struků (zaštípnutím). Klasickým postupem, tedy v jednom kroku, se stahuje špína k hrotům struků a ty nebývají dostatečně očištěny.
Po nasazení dojícího stroje musí následovat srovnání mléčné hadice, případně její fixace tak, aby mléko teklo po celou cestu do mléčného potrubí z kopce. Pokud se mléčná hadice prohýbá a mléko překonává gravitaci, způsobuje to ztrátu podtlaku 1,62 KPa, což vede k prodloužení dojení. Mléčné hadice musí mít přiměřenou délku.
Sledování postupu při nahánění krav na dojírnu (křik, pískání, bití) vidím jako důležité. Čím menší tlak se na krávy při příchodu na dojírnu vyvíjí, tím rychleji nastupují na dojící stání. Při nahánění využívejte kývavé pohyby, chození na šikmo, únikové zóny krav. Největší chybou je jít rovnou za poslední dojnicí a fyzicky jí pohánět. Krávy vidí do stran, dozadu nikoli, proto naháněče nevidí a pořád se otáčí, aby se podívaly, kdo je pohání. Velice dobrou technikou je pohyb proti dojnicím při příchodu a odchodu z dojírny. Krávy mají tendenci jít proti přicházejícímu člověku a nezastavují. Každý stres vede k uvolnění adrenalinu a ten následně inhibuje působení oxytocinu.
Po ukončení dojení následuje post dip. Účelem post dipu je spláchnout zbytky mléka po dojení ze struků. Toto mléko se jinak stává živnou půdou pro bakterie. Jak jsme již uvedli, čím méně bakterií se nachází na strucích v okamžiku dojení, tím méně je mastitid. Dokonalé pokrytí celých struků post dipem, má zcela zásadní vliv na zdraví mléčné žlázy. Je tedy nutné pravidelně hodnotit pokrytí struků dezinfekcí, ty musí být pokryty celé, až po bázi struku.
Managment dojení
Správný postup dojení a organizace práce na dojírně má za cíl dosáhnout maximální průchodnosti dojírny. Pobyt na dojírně nepatří mezi přirozené aktivity krav. Dojení a s ním související manipulace s kravami, nesmí přesáhnout 3,5 hodiny denně, jinak dochází k snížení denního nádoje mléka. Krávy musí mít co nejvíce času na své přirozené chování. Práce lidí na dojírně musí být jistou formou choreografie. Na rybinové a paralelní dojírně jsou vhodné skupinové postupy dojení. Jakmile přijde na stání první kráva, měl by ji okamžitě začít připravovat první dojič, druhý nahání. Postupně se dojí levá a pravá strana, kdy se např. na levé straně připravují a nasazují krávy, pravá strana se dojí a dodojuje. Dojiči se musí maximálně věnovat dojení, pokud jsou krávy připravené na nasazení dojících strojů, musí jít ostatní činnosti stranou, nezdržovat se jinými aktivitami, ty mohou provádět až v mezičase. Mytí dojících stání za přítomnosti krav není přípustné.
Vybavení dojiče a dojíren by mělo usnadňovat a zrychlovat práci. Dojiči by měli mít vždy nitrilové rukavice, návleky chránící ruku nad loket, zástěru, případně kapsičku na čisté a špinavé utěrky. Na dojírně by měly být kohoutky s teplou vodou a nádobky s dezinfekcí na ruce pro průběžné mytí rukou. Dobré osvětlení dojírny je základem, ideální je LED podsvícení vemen. Ostříhané ocasy a opálené chlupy na vemeni zlepšují čistotu krav a usnadňují práci ošetřovatelům.
V průběhu dojení je dobré kontrolovat čistotu vnitřku strukových návleček. V návlečkách se může usazovat špína v závislosti na čistotě struků a zvyšovat mikrobiální kontaminaci struků. Pokud jsou špinavé, musí se průběžně umývat vystříkáním teplou vodou, v nečistotách je obsažen i mléčný tuk, ten se musí rozpustit, proto je důležitá teplota použité vody. Voda v návlečkách nevadí, voda nezpůsobuje mastitidy, často se uvádí, že voda přenáší bakterie. Mastitidy způsobují bakterie na struku při začátku dojení, tedy i na návlečce. Pokud se umyje, sníží se počet bakterií.
Údržba dojíren
Nízký počet SB a nízká incidence klinických mastitid nemusí korelovat s technickým stavem dojírny. O zdraví mléčné žlázy rozhoduje v první řadě čistota struků při dojení. Pokud přicházejí krávy čisté na dojírnu a dobře se nanáší post dip, jsou schopny vydržet i následné hrubé nedostatky v technickém stavu dojírny. Dlouhodobě špatný technický stav dojírny si dříve či později vybere svou daň na zdraví vemene, kondici struků a množství mléka na dojenou krávu. Proto je nutné vést deník údržby dojírny s termíny výměn a kontrol. Pravidlem musí být nepřekračování životnosti strukových návleček a dalších gumových částí, tedy i pulzátorů. Kyseliny a zásady v proplaších ničí strukové gumy a další gumové součástky. Jejich životnost je zpravidla 180 cyklů nebo dle doporučení výrobce, např. 1 000 hodin provozu včetně proplachů. Při výměnách by se nemělo zapomínat na gumová těsnění a vzduchové filtry pulzátorů.
Robotické dojení
Hlavním rozdílem mezi robotickým a konvenčním dojením je vysoká náročnost údržby u robotických systémů. Úroveň současného robotického dojení je srovnatelná s úrovní dojíren před 20 lety, protože aktuálními tématy jsou čistota struků, rychlost dojení, kvalita dezinfekce před i po dojení. Nesporným plusem robotických dojíren je konzistence postupu dojení a tím výborné vytvoření podmíněného reflexu pro spouštění mléka. Klíčem k efektivnímu provozu robotického dojení je maximální čistota vemene a struků. Z toho by měla vycházet konstrukce nových stájí s robotickým dojením.
Závěr
Se zvyšující se užitkovostí jsou kladeny vyšší požadavky na technologii dojíren a komfort krav. V budoucnu budou prosperovat progresivní podniky, zaměřené na maximální efektivitu. Proto se nesmíme nikdy spokojit s průměrnými výsledky.
